přece jenom na vás vidím, i když zpoza toho pultíku to je pro mě obtížnější. Já bych ráda položila pár otázek k programovému prohlášení vlády, které jsou důležité nejenom pro Piráty a pro naši zemi, ale i pro mě osobně. Předem bych ráda ocenila, že se to programové prohlášení vyvíjelo. To, že se takhle důležitý dokument konzultuje, je hodně důležitá věc. A teď k věci.
Já jsem ve výboru pro sociální politiku, a proto moje otázky směřují zejména na paní ministryni Jaroslavu Němcovou. Současně mi jde obecně o problematiku podpory rodin, dostupného bydlení, a to jsou věci, které se myslím týkají úplně nás všech. V tom programovém prohlášení se na straně 9 píše: "Budeme usilovat o to, aby děti vyrůstaly ve funkčních rodinách." Cílem je, cituji: "vytvořit dostatečné kapacity pro individuální péči rodinného typu." A další věc - pan Babiš při svém projevu žádajícím o důvěru říkal, jak důležité jsou ty byty. To se píše na straně 29, kde je slíbená transformace Státního fondu rozvoje bydlení, a potom na další stránce se říká, že vláda připraví zákon o sociálním bydlení. Cílem má být snížení počtu osob v bytové nouzi. Já jsem za tato slova ráda, ale vidím tam souvislosti, na které je potřeba se dostat a doptat. Bez nich by to opravdu mohla být jenom hezká slova v programu. Takže s čím tahle problematika souvisí - asi to většina z vás v sále ví. Já bych to přece jenom ráda připomněla. Nežije u nás málo rodin s dětmi na ubytovnách a v azylových domech. Bylo spočítáno, že to je zhruba šest tisíc rodin s dětmi. To jsou podmínky, které opravdu nejsou dobré pro ať už dětství, nebo i jiné životní období, a s tím by právě mohl pomoci chybějící zákon o sociálním bydlení. Naopak vedle těchto šesti tisíc rodin na ubytovnách a v azylových domech máme zhruba 1660 dětí do tří let, a to je hodně důležité, jenom těch nejmenších do tří let, v kojeneckých ústavech. A teď, tohle možná úplně každý neví, že ty tzv. kojeňáky jsou zdravotnická zařízení. Takže my se dostáváme k tomu, že všechna tahle problematika je propojená. Bydlení - Ministerstvo pro místní rozvoj, kojenecké ústavy - Ministerstvo zdravotnictví, podpora rodin v obtížných situacích, podpora právě hodně důležitých sociálních služeb, sociálních pracovníků atd. - to je zase Ministerstvo práce a sociálních věcí. Každý z nás ze své práce ať už v komunále, v kraji nebo právě tady ví, jak právě tahle mezirezortní spolupráce je nesmírně obtížná.
Takže proto se konkrétně ptám k té individuální péči rodinného typu, k té změně, jak byla zmíněna v článcích v médiích, z kojeňáků na klokánky, metaforicky řečeno, jaký je plán k této reformě, a to konkrétně, byl tenhle plán nějak projednán se zřizovateli těchto ústavů? Byl projednán právě na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví? Jednala jste, prostřednictvím pana předsedajícího, paní ministryně, s panem ministrem Vojtěchem Adamem? Pod něj totiž dneska ty kojenecké ústavy jakožto zdravotnická zařízení spadají. Takže mě zajímá, jestli ten slib předložený v programovém prohlášení je splnitelný, protože na něm je shoda mezi těmito rezorty, které se musí shodnout. Souvisí s tím zase otázka, jestli se tedy neuvažuje vůbec o přesunu tohoto typu zařízení do gesce MPSV, aby právě ta péče o ohrožené děti byla sjednocená a nebyla tak roztříštěná, jako je dnes.
A já, ještě než položím další otázku, bych ráda ocitovala pana prezidenta. Ten nám tady ve svém rozvážném projevu řekl, že nemá rád, když politici hovoří jenom s - řeknu to lidově - hlavouny, jenom se šéfy podniků nebo jenom třeba s obecními zastupiteli namísto s lidmi, kteří v tom městě žijí, namísto s těmi zaměstnanci, kteří v tom podniku pracují. A ta otázka - hodím to zpátky k těm kojeneckým ústavům, k těm potom i dalším institucím pečujícím o děti, případně o rodiny v problémech - zapojíte ve své reformě a v transformaci v péči rodinného typu i ty, kteří jsou přímo klienty? Třeba ty, kteří si takovou péčí sami nedávno prošli, mladé lidi, kteří se dnes sdružují, mají zkušenosti přímo zevnitř těchto institucí? Stejně jako to říkal pan prezident, že je potřeba mluvit přímo s těmi, kterých se to týká, tak já bych si přála, aby do přípravy té změny byli zapojeni obyvatelé, nejenom ředitelé, ale obyvatelé dětských domovů anebo v případě kojeneckých ústavů, ti, kteří jimi prošli. Takže moje otázka zase prostřednictvím pana předsedajícího je: plánujete to, paní ministryně?
A teď ještě mezirezortní souvislost s bydlením. Dneska odhadem 60 % umístění těch malých dětí, dětí do tří let, do kojeneckých ústavů může být preventováno, lze tomu předejít. V podstatě řešením bytové nouze rodin by měl být zákon o sociálním bydlení, dostupné bydlení a sociální služby. Teď je situace taková, že sice nevyhovující bydlení už nesmí být oficiálním důvodem pro odebírání dětí, ale v realitě jím bohužel často zůstává. A tím se dostáváme zase k té souvislosti, že sociální problémy často nelze vyřešit právě jenom na úrovni MPSV, a pokud nebude vypracován zákon o sociálním bydlení, věci se systémově pohnout a zlepšit asi nepodaří.
Já se tedy prostřednictvím pana předsedajícího nyní s dovolením obracím i na paní ministryni Dostálovou, jestli je pravda to, co proběhlo v médiích, že MMR je jediným gestorem přípravy zákona o sociálním bydlení. Ráda bych jenom v téhle souvislosti ještě závěrem připomněla, že ono tomu tak totiž bylo už v minulosti. MMR ten zákon už mělo na starosti v roce 2007 a tehdy to byla taková situace, akorát dobíhala deregulace nájemného a to měl být důvod k tomu, proč ten zákon nepředložit. Bylo to paradoxní, tehdy totiž samozřejmě narostl počet lidí v bytové nouzi. Nicméně potom byl další pokus roku 2013, opět mělo MMR připravit zákon a pan náměstek Kalous tehdy říkal, že stačí jenom úroveň podzákonných úprav. Zase nic nebylo. 2016 už byl zákon připraven, ale zase tam právě nebyl ten vyjednaný souhlas MPSV - MMR, to asi všichni víme. Nicméně ta rekapitulace ukazuje, že tam shoda v minulosti nebyla.
Moje otázka tedy zní, proč bychom právě na základě slibů v programovém prohlášení této vlády měli čekat, že se ty ledy skutečně prolomí, že ta změna skutečně přijde? Jaké konkrétní změny, prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, paní ministryně Dostálová, chystáte ve svém rezortu, změny směřující k tomu, aby tentokrát ten zákon nejen připraven, ale i předložen doopravdy byl. Jinými slovy, jak přesně hodlá MMR předložit dobrý zákon o sociálním bydlení? Samozřejmě dalo by se pokračovat do nekonečna. Já jsem vyňala tyhle dvě oblasti, které nesmírně úzce souvisí. Pokud by se podařilo, aby se předcházelo problémům v rodinách, aby tolik dětí nemuselo být mimo své biologické rodiny, ubylo by jich v kojeneckých ústavech, nebo případně v těch budoucích zařízeních spíše podobných rodinné péči.
Ještě závěrem bych ráda shrnula, že jsem vyňala tyhle dva body týkající se péče o nejmenší děti a týkající se rodin v největších problémech na těch azylových domech a ubytovnách, protože je považuji za nejslabší z nejslabších, a že proto si opravdu zasluhují naši pozornost a to, aby ty věty na bílém papíře nezůstaly jenom větami.
Děkuji.
