Takže, co je to statistika? Čísla! Ano, statistika je přesná, jasná, s konkrétními výstupy a dává nám mnoho informací. Ale život není statistika a všechno se prostě exaktně vyjádřit nedá.
V poslední době se často setkáváme se statistikou, jak kdo koho volil. Např. v případě nedávné prezidentské volby jsme se mohli dočíst, že Jiřího Drahoše volili především vzdělaní lidé a Miloše Zemana méně vzdělaní lidé. Podobně je tomu často i u parlamentních voleb, ale i v jiných případech.
Jenže, co to znamená, vzdělaní lidé, či lidé s vyšším vzděláním? Vzdělání, to v současné době znamená papír. Tj. maturitní vysvědčení, diplom, titul, popř. různá vyznamenání, osvědčení atd. Ale statistika už nepočítá s tím, že dosáhnout dneska na diplom a dosáhnout na diplom před 20 – 30 lety, je velký rozdíl. Zatímco dnes nám pověstná Universita Karlova chrlí odborníky na genderovou problematiku, genderovou lingvistiku a podobné „vědní obory“ s tituly Mgr., a tedy pro statistiku zaznamenané v kolonce VŠ, před 20 – 30 lety vystudovali pouze ti, kteří byli schopni obstát za zcela jiných podmínek a museli vyhovět zcela jiným nárokům. Dnešní školství upadá a v kolonkách VŠ se objevují i lidé, kteří by v minulosti se svými schopnostmi možná zvládli sotva střední školu. V naší generaci bylo naprosto běžné, že se žáci po základní škole vyučili a pak pracovali v oboru. Ti dobří šli na střední školu a ti nejlepší z nich, šli na vysokou. Dneska se na vysokou dostane každý, kdo chce. A když ne na jakou chce, tak na jinou. Vysoké školy dělají nábory, podbízejí se a i taková špičková škola, jakou je bezesporu VŠCHT, láká potenciální studenty sloganem: „vždyť ta matematika není tak hrozná“.
Tedy statistika, která řadí moji generaci tj. 50+ se středoškolským vzděláním do kolonky SŠ a mladou generaci s vysokoškolským vzděláním do kolonky VŠ, rozhodně nemá žádnou vypovídací hodnotu, i když jde o přesná čísla. A to pomíjím fakt, že u statistiky při volbě prezidenta, i u jiných voleb, vycházeli statistici pouze z toho, co jim dotazovaní lidé řekli (nemluvě o výběru dotazovaných lidí), nikoliv ze skutečnosti. A to vůbec nemusí být v souladu.
Statistika, která by měla mít odpovídající vypovídací hodnotu, by musela v uvedeném případě disponovat nějakým přepočítávacím koeficientem, který by eliminoval skutečnost, že středoškoláci starší generace se naprosto v klidu vyrovnají většině dnešních a mladých vysokoškoláků, a to jak co do schopností, vědomostí, logického myšlení, pracovních úspěchů apod., tak i co do schopnosti posoudit, který prezident pro ně bude lepší.
Takže pokud se voliči prezidentského kandidáta Drahoše naparují statistikou, že jejich kandidáta volili vzdělaní lidé, jde pouze o způsob, jak překonat porážku a jak se s ní nadále vyrovnat, dehonestací protistrany. Protože pravdu, navzdory přesným statistickým údajům, neznáme.
