Prožila malé osobní drama, ale touha pomáhat byla pro Ilonu Filipovou z Moravan silnější. A tak se poprvé v životě rozhodla darovat nejcennější životní tekutinu.
Inspirace z Facebooku
„Z Facebooku jsem se dozvěděla o Valentýnských odběrech krve v Pardubické nemocnici. O dárcovství jsem uvažovala už v době mých studií na gymnáziu v Chrudimi, ale tehdy jsem ještě darovat nemohla,“ vysvětlila exportní logistka, která pracuje ve společnosti KYB Manufacturing Czech ve Starých Čívicích.
„Myslela jsem si, že na krev člověk musí jít na lačno. Po příchodu na transfuzní stanici jsem byla vyvedena z omylu a šla se občerstvit, ovšem moc mi to nepomohlo. Bála jsem se, abych tam neomdlela, ale přežila jsem,“ usmívala se Ilona Filipová.
„Po odběru se mi udělalo lépe, šla jsem si pro kávu, jenže najednou mi bylo zle. Měla jsem strach, abych pracovníkům transfuzní stanice ještě nepřidělala starosti,“ svěřila se prvodárkyně se svými pocity.
Na krev s kamarádkou
Naštěstí však všechno dobře dopadlo, a tak se nyní může Ilona Filipová těšit na hlavní cenu Valentýnských odběrů krve – poukaz na romantickou večeři v pardubickém Restaurantu U Dvou Kohoutků.
„Je to určitě příjemný bonus, ale mým největším motivem byla touha pomoct. Ráda se účastním různých dobrovolnických aktivit. Podobné zkušenosti vždycky vedly k rozšíření mých obzorů. Jde o jiný typ odměny,“ konstatovala Ilona Filipová. Tu na Valentýnské odběry krve doprovodila její kamarádka a kolegyně z práce Lenka Dubišarová z Chvaletic.
„Studovaly jsme spolu, teď sedíme na opačné straně kanceláře. Jsem ráda, že jsme se rozhodly, že půjdeme společně darovat krev,“ uvedla Lenka Dubišarová. „Na transfuzní stanici Pardubické nemocnice jsme se cítily příjemně. Všichni se na nás usmívali. Jak personál, tak i dárci,“ dodala.
Řady prvodárců při letošních Valentýnských odběrech krve rozšířila také trojnásobná maminka Ludmila Němcová z Hostovic. „O dárcovství krve jsem uvažovala dlouho. Nechtěla jsem jít sama, a tak jsme se dohodli s kolegou, kterého jsem hned poté poslala do Ugandy,“ vtipkovala Ludmila Němcová, jež pracuje ve společnosti ERA. „Měla jsem dobrý pocit z toho, že člověk může darováním krve někomu pomoct,“ doplnila Ludmila Němcová.
Spousta mladých prvodárců
Letošních Valentýnských odběrů krve se během dvou dní zúčastnilo 140 dárců, z toho 30 z nich darovalo nejcennější tekutinu poprvé v životě.
„Byla jsem mile překvapena takovým počtem prvodárců. Potěšilo mě, že mezi nimi byla spousta mladých. Znovu se potvrdilo, že podobné náborové akce mají svůj efekt a slouží k doplnění dárcovské základny. Společně nyní doufáme, že se z dnešních prvodárců stanou naši pravidelní dárci,“ pronesla primářka transfuzního oddělení Pardubické nemocnice Helena Geierová.
Darují kus sebe
„Pokud člověk kolem sebe koná dobro, vždycky se mu to dříve nebo později vrátí. Krev je tou nejcennější tekutinou na světě. Když ji někdo daruje, dává vlastně kus sebe. Mám velkou radost z toho, že Valentýnské odběry krve už sedmým rokem dokazují, že jsme si i v dnešní době zaměřené spíše na sebe než na jiné schopni nezištně pomáhat,“ řekla 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky a ředitelka Základní školy a Praktické školy SVÍTÁNÍ Miluše Horská. Ta stála u zrodu této tradice v Pardubické nemocnici a pro prvodárce i letos uspořádala neformální setkání ve své senátní kanceláři.
Na něj přišel prvodárce podpořit také pravidelný dárce krve Miroslav Horák z Choltic. „Krev dávám každý rok,“ sdělil držitel Stříbrné medaile Prof. MUDr. Jana Janského, která se uděluje za dvacet odběrů. „Mnohdy je u darování krve velká zábava. Zvlášť když se na transfuzní stanici potkáte třeba s hajným z Horního Jelení. To je rozený bavič,“ líčil věčně dobře naladěný choltický vinař.
Silná motivace pomáhat
Tradičním podporovatelem Valentýnských odběrů krve je lékař Pardubické nemocnice Vít Ulrych. „U prvodárců bylo vidět, že mají silnou motivaci pomáhat druhým,“ všiml si Vít Ulrych.
