Helena, matka se čtyřmi dětmi, z osmi tisíc korun dostane v penězích pouze pět, z nichž většina jde na nájem. Zbytek dostává od konce loňského roku ve stravenkách. Za ně ale v místě svého bydliště nekoupí vše potřebné a na cestu do většího města se všemi dětmi nemá peníze, a tak jí často nezbývá nic jiného než stravenky vyměnit za peníze u překupníka. Dostane za ně obvykle ale jen 60 % jejich ceny. Měsíčně tak musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout více než tisíc korun.
Podobných příběhů zaznělo během návštěvy senátorky Renaty Chmelové a zástupců Platformy pro sociální bydlení ve Slaném a Kladně několik. Cílem cesty bylo zjistit, co vedlo zástupce měst k tak radikálnímu kroku, jakým je výrazné omezení výplaty dávek. Tuto pravomoc obcím nově umožnila problematická novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dalším záměrem cesty bylo od zástupců neziskových organizací a chudých lidí zjistit, jaké má úprava zákona dopady v praxi.
„Ukazuje se, že obavy z dopadů změn zákona byly oprávněné. Především vyplácení části příspěvku na živobytí ve stravenkách má zničující vliv na rozpočty těch nejchudších spoluobčanů. Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ shrnula část poznatků z cesty senátorka Renata Chmelová. Paní senátorka proto hodlá podpořit legislativní iniciativy směřující k zrušení plošné výplaty dávek ve stravenkách. Plánuje se také zúčastnit schůzky se zástupci Generálního ředitelství Úřadu práce.
Na Kladensku se senátorka seznámila i s důsledky vymezení „bezdávkových zón“. „Ze setkání s představiteli obcí vyplynulo, že samosprávy čelí především systémovým problémům, se kterými si nevědí rady. Chybí jím legislativa, která jim efektivně pomůže řešit chudobu a bytovou nouzi svých občanů, jako by byl například zákon o sociálním bydlení. Proto sahají k jakýmkoliv změnám, které jim zákony umožní, i když na úkor chudých. Tím, že město zablokovalo dávky, se například lidé nyní nemají kam přestěhovat z azylových domů,“ uvedl Vít Lesák, ředitel odborné organizace Platforma pro sociální bydlení. Platforma tak bude nadále mapovat situaci a nabízet místním samosprávám pomoc při hledání smysluplného řešení bytové nouze.
