26.03.2018 7:08:03
Současná migrační vlna je problém, který se musí řešit zdravým selským rozumem!
S tvrzením německé kancléřky Angely Merkelové, ke kterému se přiklání představitelé orgánů Evropské unie, že se problematika migrační vlny do Evropy vyřeší, nemůže snad žádný rozumně uvažující člověk souhlasit.
S tvrzením zastánců
přijímání imigrantů, ke kterému se přiklání i některé naše politické strany
(KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ČSSD, Piráti), že migrace představuje do značné míry normální
fenomén, fenomén hodnotově neutrální, čili něco, co bylo, je a bude - nemůže
ten, kdo používá zdravý selský rozum souhlasit. Prioritní otázkou je míra,
„tipping
point“, tj. rozložení imigrantů v prostoru a čase, respektive
jejich kulturní, ekonomická a sociální odlišnost od společnosti kam migrují.
Deset osob nepostřehnete, sto ještě tak nevadí, deset tisíc a více už znamená
velký problém. Dále nutno zohlednit, odkud imigranti přicházejí. Imigrant z Moldavska
nebo z Ukrajiny představuje jiný kontext než imigrant z Eritreje. Imigrant, a
to zejména imigrant jiné barvy pleti, se prakticky nemusí přičinit
či snažit a získává bianco šek na cokoli, přičemž prakticky veškeré integrační náklady nese
starousedlík. Migrace je z jejich
pohledu podmíněna ekonomickou motivací, na které se navíc přiživují
organizované zločinecké skupiny, které využívají jakoukoli slabinu
či slabost na straně Evropy. V řadě případů se nejedná o uprchlíky,
ale o „pouhé“ ekonomické imigranty,
kteří jdou „za lepším“. Nakolik
jejich motivům můžeme rozumět, jejich integrační náklady není starousedlá
společnost schopná (a většinou ani ochotná) platit, bez toho, aby prudce
poklesl její sociální a bezpečnostní standard.
I když postupně vystřízlivěla
řada (byť rozhodně zdaleka ne všichni) stoupenců imigrace bez kontroly na
vstupu, tak nadále zaznívají hlasy, že je třeba „přijmout všechny, a jen ti, co budou pohostinstvím pohrdat a
páchat zločiny, vrátit“.
Realitou ale je, že mnohé
imigranty není možné „vrátit“,
protože Ženevské konvence neumožňují vracet osoby do bojových zón. Proto Islámský stát a
jeho pobočky usilují o to, aby bojových zón bylo stále více (Sýrie, Irák,
Afghánistán, Eritrea, Mali, Středoafrická republika, Burkina Faso a další) a ani u ostatních zemí původu není vracení snadné, krátké či laciné. Je vhodnější se
snažit, aby tento proces prostě nenastal, aby imigrant na cestu prostě
nevyrazil. Snaha
o integraci naráží na tu skutečnost, že skupiny imigrantů, které jsou
příbuzenskými či jinými vazbami zakotveny ve více členských státech, mezi nimi
migrují, podle toho, jaké mohou získat sociální benefity. To umocňuje jejich
nechuť učit se příliš do hloubky zdejší úřední jazyky, natož budovat
legální kariéru.
Jednou
z možností zamezení vstupu těchto nežádoucích osob na naše území je
důsledná ostraha našich státních hranic. Za současného stavu je ale tato
možnost málo reálna, protože hranice s Polskem je dlouhá 762 km, se
Slovenskem 252 km, s Rakouskem 466 km, s Bavorskem 354 km a se Saskem 456
km a ustřežit by bylo možné jen určité úseky a jen omezenou dobu. Proto se zde nabízí
např. možnost využití dobrovolníků ve smíšené hlídce s policistou
či příslušníkem jiného sboru v kombinaci s instalací technického
zabezpečení kamerovým monitoringem státních hranic.
I pohani po generace
dnes uznávají, že Evropa je prostě křesťanská!