Ten by měl posloužit jako bič na „neposlušné státy“, pomocí kterého by bylo možné odebrat přidělené finance „zlobivým“ zemím.
Tento první návrh Evropské komise se odvíjí od výše 1,11 procent hrubého národního důchodu společenství, což činí 1,135 bilionu eur na období čerpání pro roky 2021 až 2027.
Česká republika má v současné době na období do roku 2020 od Evropské unie k dispozici přes 612 miliard korun, ale problém je v tom, že je neumíme vyčerpat. Letos jsme se dostali v žebříčku průběžných plateb vyplacených Evropskou komisí z 23. na 18. místo. V České republice se také potvrdilo, že nemáme na ministerstvech a úřadech, které se zabývají procesy přidělování dotací z evropských fondů kompetentní pracovníky, kteří by dohlíželi na řádné a rychlé čerpání peněz z těchto fondů (paradoxně ale úředníků na ministerstvech máme nadbytek).
Naše země se v rámci čerpání dotací z evropských fondů neslavně proslavila například „Kauzou ROP Severozápad“, v rámci které bylo pochybně schváleno velké množství projektů v hodnotě přes jednu miliardu korun. Mezi 26 trestně stíhanými osobami jsou podnikatelé, úředníci a politici (nejvíce z ČSSD).
Vraťme se ale k základní otázce: „Jakou podobu bude mít finální verze návrhu čerpání dotací pro členské státy EU na roky 2021 až 2027?“
Z prvotní verze je zcela patrné, že si chce EU pohlídat ty státy, které nebudou plně podporovat jejich politiku. Pomocí institutu „Právního státu“ budou moci omezit nebo dokonce zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
Je potřeba si zodpovědně říci, že eurodotace jako takové jsou nehoráznou obludností bruselských neomarxistů, kterou si jen nikým nevolení úředníci Evropské komise kupují poslušnost méně vyspělých členských států. Evropské dotace jsou také byrokratickou zátěží, pokřivují trh a nejsou spravedlivé ke všem stejně, jelikož někdo na ně dosáhne a jiný nikoli. Jsou striktně nadiktované, k čemu se mají použít, z čehož pramení výstavby některých projektů, které nejsou vůbec potřeba. Spousty financí se takto „vyhází“ i na různá ideologická školení podporující eurohujerství. Ze zkušenosti také víme, že jsou prostředkem obrovské korupce a velkého zneužívání.
Závěrem je tedy třeba říci, že by nám bylo lépe bez eurodotací s tím, že bychom si o svých financích rozhodovali sami bez diktátu Bruselu!