Celá tragédie má ještě další rozměry. Pořádají se pietní akty, kde naprosto neznámí lidé roní slzy jako hrachy. A já nechápu proč. Ano, včera zemřeli tři čeští hokejisté, dnes odpoledne ale zemřeli čtyři lidé při autonehodě, zítra zemřou další. Těm pietní akty nikdo pořádat nebude, kvůli nim nebudou lidé psát prezidentovi, aby vyhlásil den smutku. Je to snad jiná smrt?
Osobně to vnímám jako velké pokrytectví celé společnosti. Nic proti hokejistům, rád se na hokej podívám také, ale stupidní češství, nejlépe vyjádřené pokřikem „kdo neskáče, není Čech“, považuji za ubohé. Být Čechem jenom když se hraje fotbal, hokej či jiný sport svědčí o mdlosti ducha. Je navíc nešťastné, pokud se společnost ztotožňuje se sportovci a má je jako svůj vzor. Proč neskáče s vlajkami skupinka fandů před Akademií věd, když se podaří významný objev?
Bohužel, mám obavu, že společnost blbne. Chce jednoduché vzory, jednoduché postoje a v neposlední řadě i jednoduchá řešení. A sport jim to dává. Pivní fandové jsou spokojeni, když v hospodě u sportovního přenosu mohou ukázat svoje vlastenectví. A bohužel, chce společnost i jednoduchou zábavu. Tu jim dávají média. Příšernosti všech možných a nemožných faktorů čehokoli, různých ordinací kdekoli a různých farmářů, milionářů a jiných hledajících kohokoliv je přesně to, co zhlouplá společnost chce. Pak se nedivme, že národ vidí reality show i ve smrti.