V praxi to poznají například podnikatelé, kteří pomáhají zdravotně postiženým a snaží se jim poskytnout práci a začlenění opět do kolektivu lidí.
Od 1.7.2018 se mění pravidla pro „chráněné dílny“ a mění se i vztah k úřadům práce, kdy se bude jednat o „Dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“.
Zaměstnavatel na chráněném trhu práce nesmí zaměstnancům vyplácet ani korunu v hotovosti, vše musí být poukazováno na bankovní účty. Krom toho, že se jedná o vynucování bankovního styku u zahraničních bank a lobbing ve prospěch cizích bank (česká komerční banka u nás není !!!), jde rovněž o omezování základních práv a svobod občana, který má peníze za svou práci od zaměstnavatele dostat. Pokud nechce posílat peníze přes bankovní účet, musí hledat jiného zaměstnavatele.
Ministerští úředníci jdou však ještě dál a jednou z podmínek pro „uznání“ zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce je podmínka, že v období 1 roku zpátky nevyplatil v hotovosti ani korunu svým zaměstnancům. Může se jednat i například o mimořádnou odměnu například k vánocům, narozeninám nebo i o klasickou zálohu na mzdu.
Novela zákona 435/2004 S., o zaměstnanosti s omezením i částečných výplat v hotovosti platí od 1.1.2018 . V roce 2017 žádné omezení nebylo. Takže nejen aplikace nového pravidla zpětně před účinnost novely, ale i omezování práv zaměstnanců, kteří dle novely nemají nárok na svobodné rozhodnutí o způsobu vyplacení mzdy.
Jeden rok zpětně (daleko před novelu zákona 435/2004 Sb.) nesměla být podle aktuálního názoru ministerských úředníků vyplacena žádná hotovost v souvislosti se mzdou. Podíl byl stanoven na 80% všech zaměstnanců za rok zpátky.
A tady vstupuje do hry vysoká matematika, kterou chytří úředníci MŽP upravují podmínky pro splnění jimi daných kriterií:
Výklad úředníků MPSV je následující
pokud zaměstnavatel zaměstnával jednoho pracovníka 1 rok, tedy 365 dnů a druhého pracovníka pouze jeden jediný den a na nářek tohoto druhého pracovníka, že nemá na autobus do práce druhému pracovníkovi vyplatil 100.- Kč, aby nemusel x kilometrů pěšky a ten již víckrát do práce nepřišel, ...
MPSV počítá podíl pracovníků takto: jeden pracovník a druhý pracovník = dva pracovníci, tedy pro účely zaměstnanosti => celoroční podíl zaměstnaců ve firmě byli celí dva (slovy dva). Přitom druhý pracovník strávil ve firmě pouze jeden den, tedy 1/365 roku. Výplata za tento jediný den u firmy mu byla zaslána bankovním převodem, snížená o vyplacenou zálohu.
Proč by ministerští úředníci sčítali buď roky nebo dny? Jim to přeci může být „šumák“ a počty přeci nejsou doménou ministerských úředníků! Není to ale ostuda celého resortu?
Díky těmto počtům pak následně vychází podíl účasti pracovníků ve firmě 50% a firma nemůže být zaměstnavatelem na chráněném trhu práce.
Závěry a výpočty ministerských úředníků nechápou ani ti, kteří vyšli z pomocných škol a počítat téměř neumí. Nad nesmyslnými počty ministerských úředníků ale kroutí hlavou stejně, jako lidé matematiky znalí. A to raději ani nemluvíme o absenci logiky na úřednických postech ministerstev.
Občané, zvažte, zda by takoví úředníci měli na ministerstvech pobírat z vašich daní vysoké platy! Vyměňte je a prvním krokem k jejich výměně mohou být komunální a senátní volby 2018. Jak na to? Najděte si na internetu ekonomickou formaci „hodnotová ekonomika“, ta je tou cestou!
Postaví se k tomuto problému MPSV, vláda nebo některý z pracovních úřadů? Bude sjednána náprava?