Navíc bohužel,  ABL z hlediska profesionality nepatří k těm nejlepším. Měl jsem osobní zkušenost, když ABL pro „véčka“ sledovala politiky v Praze 1. Podělím se o dvě příhody. Od Bárty jsem dostal za úkol nahrát schůzku s neznámým člověkem, který nabízel kompromitující materiály na představitele radnice. Mohlo jít o provokaci, takže bylo rozhodnuto, že se rozhovor nahraje. Spolu se mnou se rozhovoru měla účastnit i Kateřina Klasnová. Půl hodiny před schůzkou jsme se měli sejít v Národní kavárně s odborníkem z ABL, který nás měl vybavit potřebnou technikou. A taky se tak stalo, jenže onen odborník přišel s velmi složitým aparátem, s mnoha kablíky, které mi uprostřed provozu kavárny začal provlékat sakem. Navíc, kdo zná Národní kavárnu, ví, že má okna jako výkladní skříně, takže kromě všech hostů nás pozorovali i kolemjdoucí na Národní třídě.
Druhá akce, kterou organizovala ABL, a které jsem měl tu čest se také účastnit, bylo sledování tehdejšího starosty Prahy 1 Petra Hejmy.  ABL ho měla sledovat po naší schůzce. Sešli jsme se tehdy se starostou v jedné kavárně v Pařížské ulici a když jsme se pak rozloučili, vyrazili jsme každý jiným směrem. Kontrolně jsem si u tehdejšího šéfdetektiva ABL Pavla Pertlíčka ověřoval, jestli zachytili Hejmův odchod z kavárny. Jaké bylo mé překvapení, když mi sdělil, že zachytili a že už půl hodiny sedí v jiné kavárně na nábřeží. Vzhledem k tomu, že Hejma nejspíš nemá dvojníka, upozornil jsem je na skutečnost, že hlídají někoho úplně jiného. Načež mě Pertlíček požádal, abych se za Hejmou vypravil sám a telefonem mu hlásil, kam jde a že až za mnou dorazí, tak si ho odchytí podle mě…
Dalo by se říct, komické historky, ale to pouze do té doby, než došlo k fatálnímu selhání ABL na letišti. Tak to prostě dopadne, když se státní zakázka přidělí protekčně a bohužel, amatérům. Ironií je, že se neschopnost ABL ukázala v době výročí 11. září.