Prezident jej avizoval předem a je zřejmé, že dohody mezi dnešními dvěma nejvýznamnějšími politiky v zemi, Babišem a Zemanem fungují.
Připomeňme si, že A. Babiš vede vládu hnutí ANO bez důvěry sněmovny již 175 dní a má šanci se dostat až k dvěma stům dní svého mandátu bez toho, že by mu sněmovna vyjádřila důvěru. A. Babiš čelí nepříjemné situaci. Vlastně nikdo z těch, řekněme tradičních politických stran s výjimkou komunistů, nechce vstoupit do vlády s trestně stíhanou osobou. A tak se v zásadě dlouhé měsíce udržuje situace, která má jasně neústavní charakter: Zemi vede vláda bez důvěry parlamentu.
Nyní se čeká již jen na to, jak dopadne hlasování, respektive vnitrostranické referendum v rámci sociální demokracie. Zda členové ČSSD rozhodnou ve vnitrostranickém referendu o vstupu do Babišovy druhé vlády či nikoliv. Zákulisní informace zatím naznačují, že v referendu je schopno vedení ČSSD, respektive předseda strany Hamáček a jeho první místopředseda Zimola, získat pro vládní účast ČSSD potřebnou většinu členů. Pokud to nebude jen o několik hlasů, a já věřím, že to může být většina výraznější, může toto hlasování přispět k dílčí konsolidaci ČSSD. Pokud by výsledek byl velmi těsný, což ovšem nepředpokládám, ČSSD ve vládě a zejména mimo vládu by byla zdrojem tenzí Babišovy koaliční vládní většiny. Tato většina ovšem nebude v parlamentu skutečnou většinou, neboť komunisté podpoří tuto vládu jaksi z pozice nevládní strany. Je otázka, zda toto může trvat celé tři a půl roku do konce volebního období, zejména pokud komunisté zjistí (a to je dost reálná představa), že jim utíkají voliči, neboť v nich již nevidí stranu protestu (momentálně mají podle průzkumů necelých 7 % podpory). To by komunisty donutilo dříve nebo později, pokud jim dramaticky klesnou volební preference, k ukončení podpory vládě. A pak by nastaly, jak říkají Američané, nové sázky. Nejspíše by se vytvořila situace, jejímž jediným řešením by byly mimořádné volby…
Při zahájení druhého mandátu Babišovy vlády je dobré zmínit některé věci. Tak za prvé: Premiérství v demisi, není právě tou optimální cestou pro republiku. Nikdo z těch největších evropských hráčů, ani Merkelová, ani Macron nebyli ochotni českého premiéra přijmout. Proč investovat čas do někoho, kdo za pár týdnů již nebude premiérem. Za druhé: Včera byly zaznamenány v celé řadě velkých českých měst protesty proti budoucí vládě A. Babiše, která vznikne za podpory komunistů. I když na řadě těchto shromáždění mimo Prahu nebyla návštěvnost těchto protestů proti Babišovi a komunistům právě velká, nelze tyto protesty přehlédnout. Jsou bází, ze které se může pro vládu generovat mnoho nepříjemného v blízkém budoucnu. A za třetí: Právě dnešek si vybral šéf evropského úřadu OLAF k vyjádření a k odmítnutí výroků A. Babiše, vůči svému úřadu, coby předpojatému v kauze Čapí hnízdo.
Babišova první vláda měla především marketingovou hodnotu. Během téměř šesti měsíců jejího úřadování uskutečnil A. Babiš celkem deset cest do krajů, což zcela nepochybně přineslo jistý ohlas veřejnosti. A. Babiš v krajích sliboval občanům miliardy na nové nemocnice, školy, školky, nové komunikace atd.. Není sice úplně přesně známo, které z těchto slibů Babišovy vlády jsou myšleny vážně a které méně vážně, či zcela nevážně. Odhaduje se, že sliby, které A. Babiš a jeho vláda v krajích učinili, představují v souhrnu až sedm desítek miliard korun. A to ještě čtyři kraje vládě k jejím návštěvám zbývají. A. Babiš slíbil mj. navýšení penzí a to opakované. Slíbil zlevnit jízdné veřejné dopravy pro seniory nad 65 let a studenty a to již od letošního září. Vláda zatím ze čtyřiceti tří předloh nových zákonů a novel zákonů dokázala prosadit ve schvalovacím procesu jen osm zákonů. Prostě jednobarevná menšinová vláda byla ve sněmovně do značné míry otloukánkem. A. Babiš, zejména ze strany české pravice, byl po celou dobu kvůli kauze Čapí hnízdo lovnou zvěří.
Nicméně A. Babišovi se během půl roku tohoto, pro něj mimořádně složitého období vlády bez důvěry, podařilo udržet vysoké preference hnutí ANO a to nejméně na úrovni volebního výsledku z října minulého roku. Naopak zejména strany pravice a středu, na prvním místě TOP 09, ale také Starostové a do značné míry i lidovci, začaly ztrácet voliče a velmi pravděpodobně, pokud by se sněmovní volby konaly nyní, by nejméně dvě z těchto stran zůstaly pod hranicí 5% a tedy mimo sněmovnu. A. Babiš má předložit jména ministrů své vlády 15. či 16. června, tedy ihned po ukončení vnitrostranického referenda v ČSSD, prezidentovi republiky. A tím by tato, svého druhu neústavní epizoda (ne-)sestavování vlády, mohla skončit.
