Rum a alkohol byl povinným kdysi vybavením námořníků. V britském Královském námořnictvu v 17. století byl dokonce určen příděl jednoho galonu piva na osobu a den. Pivo bylo postupně nahrazeno rumem. Od roku 1756 byly oficiálně příděly stanoveny na půl pinty rumu s poměrem ředění 4:1, a tak vznikl populární grog. A tento předpis zůstal nezměněn po dvě stě let. Ustoupilo se z něj, a to je důležité, nikoliv z důvodu bezpečnostních, ale disciplinárních. Přesto tato tradice zůstala s útlumem až do roku 1970. A poslední denní doušek rumu byl na lodích Jejího Veličenstva podáván 31. července 1970 a tento den bývá označován jako black tot day. A to je na úvod, opravdu, abych vás navnadil na projednávané téma.
A nyní k samotnému návrhu zákona. Záměrem předkladatelů je zrušení drakonických pokut až do výše 100 tis. korun pro vodáky za požití alkoholu, tabákových výrobků a návykových látek, resp. pro vůdce a členy posádky malých plavidel bez vlastního pohonu, jako jsou typicky kánoe, rafty, kajaky, pramice, vory. Předkladatelé zdůrazňují, že navrhovanou právní úpravou nebude dotčena odpovědnost za škodu či újmu na zdraví, případně další odpovědnosti stanovené v jiných právních předpisech.
Vůdce a členové plavidla jsou nadále povinni dodržovat ostatní legislativní pravidla stanovená tímto a dalšími předpisy. A to potvrzuje i vláda ve svém negativním stanovisku, která říká, cituji: " I kdyby byla změna v navržené podobě schválena, nevyloučila by zákaz požívání alkoholu a jiných návykových látek a odpovědnost za jeho porušení podle obecné úpravy včetně úpravy trestněprávní." Dále vláda k návrhu vyčítá určité nepřesnosti a nedostatky ve formulacích, které by mohly vést podle vlády k nepřesnému, resp. k mnoha výkladům. Konkrétně se jedná o formulaci malé plavidlo, které se nezapisuje do plavebního rejstříku, a dále dle názoru vlády řazením slov by se návrh vztahoval pouze na vůdce plavidla a nikoliv na členy posádky.
Na to předkladatelé reagovali, na tyto výtky, legislativní úpravou textu, kde zpřesňují plavební rejstřík na rejstřík malých plavidel a zároveň přesně vymezují okruh osob tak, aby bylo jasné, že úprava se týká jak vůdce plavidla, tak členů posádky. Předpokládám, že když je tady vzneseno veto, a pokud tento návrh projde do druhého čtení, tak to bude pozměňovací návrh.
Zbytek stanoviska vlády je popisem škodlivosti alkoholu. A to se vracíme k věcné stránce navrhovaného zákona. Na to samozřejmě může mít každý svůj názor a já vám tady tedy představím svůj. Aby nedošlo k mýlce, podle mého názoru se nejedná o žádný generální pardon pro opilce. Nepřiměřené požívání alkoholu, v jehož důsledku takový jedinec způsobí újmu a škodu na zdraví či majetku, totiž postihuje, jak jsem již řekl a také řekl předkladatel, více než jedno nařízení. Kromě zákona o plavbě je to občanský i trestní zákoník a další předpisy. Konkrétní paragrafy se pak vztahují ke konkrétnímu jednání pod vlivem alkoholu či dalších omamných látek a pochopitelně i k potrestání následků, které z nedovolené, nepřiměřené konzumace plynou.
Jinými slovy, nejde o ani tak o legalizaci pití alkoholu kdekoliv a komukoliv, a v jaké míře se komukoliv zamane, jako o nastavení poněkud lidštějších parametrů pro ty, kdo si během projížďky lodí dají jedno či dvě piva a stále jsou odpovědní za své chování. Navrhovaný předpis ale neznamená, že je požívání alkoholu podporováno. Policie má z ostatních předpisů dostatek jiných práv na to, jak řešit případné nebezpečné chování. Může např. zastavit plavidlo a vykázat takového člověka z plavby. Přetrvává odpovědnost za škody. A český právní řád má širokou paletu jiných vynutitelných pravidel, která jednání související s alkoholem určitým způsobem regulují. Ale myslí si zde snad někdo, že odpovědnost člověka vznikne nebo vzroste úměrně se vzrůstajícím počtem nařízení, zákazů a příkazů? Naopak, čím větší omezení svobodné lidské vůle, tím větší neschopnost člověka posoudit adekvátnost svého počínání. Bude mu totiž chybět zpětná vazba, která, ano, může být někdy i velice bolestivá.
Na konci bych chtěl zdůraznit jednu věc. V tomto období se při našem jednání, naší slovutné Poslanecké sněmovny, může v restauračním zařízení podávat alkohol. Sami na sobě vidíme, že tuto možnost nikdo z nás nezneužil, a nejsme svědky nějakého nevhodného chování. Za stejné chování dnes ale můžeme pokutovat vodáky až do výše 100 tis. korun. Chovejme se tedy k vodákům stejně jako k sobě. Mějme na ně stejná měřítka. Podpořme zrušení těchto drakonických pokut. Přistupme k nim s primární důvěrou, že toho nebudou zneužívat. Nenahrazujme jejich vlastní odpovědnost brutálními pokutami a věřme lidem. A stejně jako pro pití alkoholu i pro zákony platí to okřídlené "všeho s mírou". Proto doporučuji podpořit postoupení zákona do druhého čtení.
Děkuji vám za pozornost.
