Výsledky studie realizované v pěti zemích včetně České republiky představil akademický vedoucí výzkumu prof. Bob Woods (Bangor University, Wales, Velká Británie).
- Pečovatelé uváděli významné prodlení ve stanovení diagnózy, jejíž určení trvalo průměrně 2,1 roku (od 1,6 roku v České republice a Itálii po 2,5 roku ve Skotsku).
- V době stanovení diagnózy byla přibližně polovina lidí v mírném stadiu demence (53 %), třetina ve středně závažném (36 %) a 4 % již v těžkém stadiu. Téměř polovina pečovatelů (47 %) měla pocit, že dřívější stanovení diagnózy by bylo pro pacienty prospěšnější (od 36,5 % v Nizozemsku až po 52,1 % v Itálii).
- Jako zásadní překážky pro dřívější diagnózu pečovatelé uváděli zejména to, že osoba s demencí odmítla vyhledat pomoc (37,9 %). Konzultovaný profesionál také často nepřikládal příznakům dostatečnou váhu (33 %), případně nevěřil, že je nutné podstoupit další kroky pro stanovení konkrétní diagnózy (6,6 %).
- Celkově každý pátý člověk s demencí nebyl informován o své diagnóze. V tomto ohledu existují v jednotlivých zemích významné rozdíly. Ve Finsku, Skotsku a Nizozemsku byla informována téměř každá osoba s demencí (98,9 %, 95,6 % a 91,8 %), zatímco v České republice a v Itálii nebylo několik lidí s demencí o této skutečnosti informováno vůbec (23,3 % a 59,3 %).
- Post-diagnostická podpora je v Evropě stále důležitým tématem. V okamžiku stanovení diagnózy nebyly poskytnuty žádné informace 19 % pečovatelů a 27,9 % osob s demencí. Potřeba informací o tom, jak zvládat demenci, jak i s ní kvalitně žít a jaké služby jsou dostupné, byla obzvláště vysoká (51,1% a 46%). Nejvíce spokojeni s obdrženými informacemi byli pečovatelé ve Finsku a v Nizozemsku, naproti tomu v Itálii byli méně spokojeni se všemi druhy obdržených informací.
Poslankyně Olga Sehnalová zjištění, která průzkum přinesl, přivítala: "Jako členku Evropského parlamentu a Evropské alzheimerovské aliance mne zajímá, jak se evropské země liší v přístupu k chorobě demence. Navzdory rostoucímu uznání demence jakož priority ochrany veřejného zdraví a rozvoji národních strategií týkajících se demence prokázal průzkum Alzheimer Europe, že i nadále existují významné překážky pro včasnou diagnózu. Ačkoli je v České republice časové rozmezí pro stanovení diagnózy ve srovnání s jinými státy relativně krátké, nemůžeme považovat za úspěch, že trvá více než rok a půl. Doufám, že z iniciativ EU, jako je Společná akce EU v oblasti demence, vzejdou osvědčené postupy a nová doporučení, jak zlepšit včasnou diagnózu a post-diagnostickou podporu ve všech evropských zemích."
"Je dobře, že lidé s demencí ve Finsku byli systematicky informováni o své diagnóze a zahrnuti do rozhodnutí o plánování péče. Navzdory tomu jsou však prodlení spjatá se stanovením formální diagnózy demence stále značná. V celé Evropě musíme i nadále investovat do kampaní zvyšujících povědomí široké veřejnosti, do lékařských školení praktických lékařů a specialistů a řešit některá zpoždění systému související s postoupením a přístupem k diagnostickým službám," zdůraznila europoslankyně a místopředsedkyně Evropské alzheimerovské aliance Sirpa Pietikäinen.