Vážené dámy a pánové, scházíme se nad tématem kůrovce a budeme řešit, kdo za ty škody může a jak to vyřešit. Na současné kalamitě mají samozřejmě svou nečinností podíl dosavadní vlády. Jde o problém, který žádá komplexní řešení, protože primární škůdce není kůrovec, ale člověk, nenasytný člověk, který drancuje krajinu bez ohledu na následky. K nápravě a prevenci škod způsobených tím, čemu říkáme kůrovec, tedy lýkožroutem smrkovým, je třeba připravit projekty, které jsou na desetiletí a prakticky ve všech oblastech našeho života. Nejprve se zeptejme, proč se kůrovec přemnožuje. Krom špatné skladby lesa je hlavní příčina vysychání lesů. Vyschlé stromy ztrácejí pryskyřici a nejsou schopné se kůrovci bránit. Takže skutečný problém je sucho a neschopnost naší krajiny udržet vodu například díky poklesu plochy orné půdy. Stále více jí zabírají například skladové areály rostoucí na předměstích a podél dálnic. Od roku 1991 bylo zastavěno 253 tisíce hektarů. Společně s erozí je to největší problém zemědělských půd.
Na jedné straně se Ministerstvo životního prostředí už několikátý rok věnuje problematice vody, ale na druhé straně by nemělo podléhat tlaku betonové lobby kladením důrazu na přehrady. Když si rozpočítáte, kolik vody může zadržet každý čtverečný metr půdy, sebevětší nádrže jsou proti tomu legračně málo. Pro zadržení velkých objemů vody v krajině je klíčové hospodařit s půdou a s tím, co na ní roste - se strukturou lesa a polností. Pro krajinu je nejlepší, když se voda v místě spadu vsákne do půdy, protože se dostane i do podzemních vod. Bohužel dnes obrovské množství vody buď odteče, nebo se rychle odpaří, což má další negativní vliv na rychlé změny počasí. V České republice se denně zastaví, zabetonuje zhruba 15 hektarů. Po zabetonovaných nebo zaasflatovaných plochách voda odteče pohotově pryč, tím se zrychlí odtok v řekách, a když přijde vody víc, mohou nastat povodně. Zcela určitě bychom z tohoto pohledu, pakliže bychom chtěli skutečně tuto problematiku řešit, měli zastavit výstavbu obchodních center a průmyslových zón. Krom jiného bychom měli vrátit obchody a život s nákupních center do center měst.
Problém je i v půdě. Kvůli tomu je půda udusaná, hlavně od těžké zemědělské techniky, neprosákne voda přes ornici dolů. Čím vyšší vrstva ornice, o to lépe vodu absorbuje a o to lépe projde zeminou. Když je půda utužená, nebo její nejcennější vrstva kvůli erozím smyta, tak voda stéká jako po zabetonované ploše. Jako jedna z mála zemí v Evropské unii máme rozsáhlé až stohektarové půdní bloky. Obdělává je těžká technika, která půdu udusává a znemožňuje průsak vody. V průběhu několika desetiletí se navíc z krajiny vytratily prvky jako meze a remízky, které zabraňovaly vodní a větrné erozi. Špatná je i skladba plodin. Jsou takové, které půdu zlepšují a ochuzují (?), a ty, co ji zkvalitňují a obohacují. Obilovina nebo řepka má mělký kořenový systém dlouhý zhruba 30 cm. Ale třeba vojtěška prokoření až do hloubky 5 metrů a obohatí půdu o vodu a vzdušný kyslík. Téměř 40 % zemědělských půd u nás je ohroženo erozí. Tomuto nepříznivému vlivu lze čelit i zalesněním pozemků ohrožených erozí, založením vsakovacích pásů především na svazích, anebo větrolamů v rovinných otevřených polohách.
Samozřejmě negativně se zde projevuje nedostatek kapacit na zpracování polomů, včetně problémů se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění, které prodlužuje termíny od vzniku polomu po jeho zpracování, a rovněž problémy s odbytem dříví, kterého je v současné době nadbytek a přináší s sebou celou řadu problémů. Ale s odbytem dřeva bych si tolik starosti nedělal. I to nejhorší dříví jde spálit nebo zplynovat na dřevoplyn. Největším problémem je však včasné pokácení a následná účinná asanace. To je ovlivněno zejména dvěma faktory: nedostatkem kapacit nejen na kácení, ale především na asanaci, a již zmíněná špatná situace s odbytem dříví, kdy napadené dříví zůstává nedostatečně asanováno přímo v lese, nebo v jeho těsné blízkosti. Levné palivové dříví si přitom rád koupí každý - soukromník i elektrárna.
Dámy a pánové, když se vrátím k jádru problému, který tady řešíme, tak bychom v prvé řadě měli začít řešit zákon o půdě, který by ji jednak více chránil, a měli bychom připravit i podmínky pro to, abychom změnili naši krajinu tak, aby se v ní necítil dobře jen kůrovec, ale i další generace, které přijdou po nás.
Závěrem mi dovolte navrhnout jménem SPD usnesení v tomto znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o přijetí neodkladných opatření k omezení kůrovcové kalamity. Zároveň je třeba, aby vláda připravila legislativní a koncepční kroky tak, aby došlo k zásadním změnám v lesním hospodaření a snížily se tím podmínky pro šíření kůrovce. Odpovědnost za současnou situaci leží na minulé vládě a především na minulém vedení resortu zemědělství.
Děkuji za pozornost.
