škoda, že hlukové mikrofony teď neberou to, co tady zní z úst pana premiéra, protože to by byla zajímavá slova pro veřejnost, ale nebudu to dále reprodukovat. Nicméně já mám několik otázek ve svém příspěvku v této diskuzi na pana premiéra, na pana vicepremiéra Hamáčka, případně i na pana předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. A byl bych rád, aby tady byli, aby mi případně potom v technické reagovali, aby mi odpověděli na mé otázky.
Sešli jsme se tady k bodu, který má ve svém názvu slovo důvěra, vyslovení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky důvěru vlády České republiky (?). Já bych se chtěl zeptat těch zmiňovaných tří lidí, které jsem před chvílí tady zmiňoval, prostřednictvím pana předsedajícího. Co si oni představují pod slovem důvěra. Zaznělo to tady několikrát i v dnešních proslovech. Protože je to velice důležité, pro to, co očekávám od Poslanecké sněmovny. Já si pod slovem důvěra představuji člověka, blízkého člověka nebo přítele, kterému mohu věřit, který je čitelný, předvídatelný, který stojí za svými názory, nemění je podle toho, jak je to výhodné či nevýhodné. A jak já mohu dávat důvěru vládě, kterou reprezentují dvě koaliční politické strany podporované KSČM, když například současný premiér Babiš v klíčových otázkách dokáže tak rychle měnit názory. Uvedu některé příklady. V roce 2013 před volbou prezidenta republiky tehdejší předseda hnutí ANO Andrej Babiš říkal, že podporuje Karla Schwarzenberga proto, protože Zeman je pro něj největší zlo a pokračovatel klausovského mafianismu a korupce. O pět let později ten stejný člověk říká, že podporuje Miloše Zemana, protože ho považuje za jednu z nejvýznamnějších osobností od revoluce, která nekrade, nežije z politiky, ale pro politiku a nebojí se říct názor a bojuje za zájmy podnikatelů. Jedna ukázka z toho, jak rychle člověk během pěti let dokáže docela zásadně změnit názor.
Je těžké dávat důvěru vládě, když je tam jeden z koaličních partnerů, v tomto případě ČSSD, která má klíčové, základní usnesení ze svého bohumínského sjezdu, kde říká, že nebude spolupracovat na vládní úrovni s komunisty. Straně, která si vytyčila některé podmínky pro vládní koaliční spolupráci, mimo jiné to, že bude ministrem zahraničních věcí pan Poche, a dneska ho tady ve vládních lavicích nevidíme. Platí tato slova těchto lídrů? Platí to, co říkají? Je těžké věřit koaliční vládě podporované komunisty, a myslím si, že je důležité, že tady jste, členové vlády, protože předchozí příspěvek a následná diskuze na příspěvek pana Grebeníčka - no, to stálo za to. Protože mnozí z vás, kteří jste tady dneska jako členové vlády i jako poslanci, kteří možná, asi budete říkat "pro" návrh (návrhu?) důvěry této vládě, jste v roce 1989 stáli v ulicích a zvonili jste klíči. To jste měli slyšet, co tady padalo z úst pana Grebeníčka za perly. Byla to velice zajímavá - i následná - diskuze.
Ale co je zajímavé, předseda komunistické strany nám před 14 dny říkal, proč by on některé věci veřejně neříkal, i když ví, že to není pravda. Mohu takovému člověku, představiteli této strany, další, která tady bude podporovat tuto vládu, věřit! Mohou tomu věřit občané této země! Takto já si tedy slovo důvěra rozhodně nepředstavuji v praxi.
Pane premiére, mluvil jste tady ve svém příspěvku o pokoře. Byla to jedna z prvních vět, kterou jste řekl, když jste přišel, že přicházíte s pokorou před tuto Poslaneckou sněmovnu. Prosím pěkně, vysvětlete mi potom, co to je ve vašem podání chápání pojmu pokora. Jestli to je to, že označím názory jiných a kritiku za blbé kecy, nějakou twitterovou bublinu. Nebo to, že říkáte o některých s despektem, že jejich názor není stejně důležitý, jenom proto, že ten člověk je mladší! To patří do kulturní společnosti, do demokratické společnosti, do parlamentní demokracie! To rozhodně nepatří! Já tyto věci tak nevnímám.
Já si pod slovem důvěra představuji někoho, kdo své slovo drží, kdo neohýbá hřbet, kdo stojí rovně i když se mu to zrovna nehodí. A byl bych rád, aby takovou vládu měla Česká republika.
Teď se s dovolením tady pozastavím nad tímto programovým prohlášením vlády. Musím říci, že bylo tady několikrát zmíněno poměrně dopodrobna, že tato vláda jezdila - nebo předchozí jezdila po krajích a zmapovala si potřebné investice, a tato vláda, která teď přichází, žádá o důvěru, je bude naplňovat. Je dobré číst, že ta kapitola se jmenuje Hospodářská a investiční politika. Ale pod slovem hospodář si představuji zodpovědného, poctivého hospodáře, který kromě toho, že investuje, něco rozvíjí, také nežije na dluh. Sobotkova vláda, ta minulá Sobotkova vláda měla ve svém střednědobém výhledu rozpočtu naplánováno, že bychom se v letech 2019 či 2020 měli dostat do vyrovnaného státního rozpočtu. Vaše vláda v dobách největšího ekonomického růstu takovouto ambici nemá. Je důležité investovat, ale je důležité dále nezadlužovat. Co bude při příští krizi? Jak tuto krizi budete řešit, pokud nastane? Myslíte na budoucnost?
Představil jste snížení DPH u některých položek na úroveň 10 %. Je otázka, je to opravdu promyšlený krok? Je k tomuto kroku nějaká analýza? Analýza, která říká, že zrovna oprava obuvi, čištění oděvů, kadeřnické a kosmetické služby, úklid v domácnostech a čištění oken, je to opravdu to ono, co občané této země potřebují, mít v té nejnižší snížené sazbě DPH deseti procent? Je to promyšlená hospodářská politika tohoto státu? Nebo je to marketingový líbivý krok? Nebylo by lepší tedy říct, dobře, chceme udělat změnu DPH. Ušetřit domácnostem jejich výdaje. Tak pojďme to dát do smyslu (?) plných položek, které mají i jiné pozitivní efekty ve vztahu třeba k životnímu prostředí. Sníží DPH na palivové dříví, na zemní plyn, na biopotraviny. A sledovat tím mnohem více pozitivních cílů pro občany České republiky. Nebo je to příliš složité a do toho se této vládě úplně nechce? Další věc, která mi tady chybí. Zodpovědný hospodář.
Píšete o legislativě pro zjednodušení stavebního řízení. O tom, že chcete zrychlit dopravní stavby. O novém stavebním zákonu. Co jste dělali ty čtyři roky, kdy vaši ministři... Ano, v naší koaliční vládě. Ale vaši ministři měli Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, kde tyto ministerstva jsou klíčová za tuto legislativu. Píšete tam o zrychlení výstavby a o novém zákonu. A kdy ten zákon se tady děje a dělá na koleně napříč všemi poslanci? Co dělá Ministerstvo dopravy, aby to bylo profesionálně, kvalitně, legislativně uděláno včetně mezirezortního připomínkového řízení. Kde je ten tým profíků, kteří makají? Kde jsou ty billboardy, že tento národ řídí nemehla? Mám ten pocit, že to, co jste před pěti lety na těch billboardech měli, že teď vlastně sami naplňujete.
Již v minulém období jsme tady měli návrh, který mohl zavést systémové financování silnic II. a III. tříd, silnic v krajích, v regionech. Tehdy jste tento návrh odmítli a nepodpořili. Dnes to slavnostně píšete do tohoto dokumentu. (Ukazuje dokument.) Jak máme tomu věřit, že to myslíte vážně? Premiér zde hovořil o veřejných zakázkách. O tom, jak přísně budete ty veřejné zakázky pod drobnohledem sledovat a nebudete využívat tzv. JŘBU - Jednotná řízení bez uveřejnění. Proč jste to neudělali v případě třeba mýtného systému? Proč to nebylo uděláno třeba v rámci tzv. NENu na Ministerstvu pro místní rozvoj? Vždyť jste to mohli realizovat. Píšete, že mýtný systém vyřešíte do roku 2020. Proč už to nebylo loni nebo předloni, kdy ta možnost byla?
Poslední bod, který tady je v kategorii dopravní infrastruktura. Je to takový oblíbený bodík, který často zmiňuje i pan prezident a dnes ho neopomněl zmínit. Kanál Dunaj, Odra, Labe. Každý soudný člověk ví, že byť ta myšlenka byla za dob Bati v první republice zajímavá, v době, než se realizovalo propojení Rýnu a Dunaje, tak každý soudný člověk ví, že tento kanál nemůžeme realizovat bez podpory a spolupráce s našimi sousedy. Tak jsem mluvil s rakouským ministrem životního prostředí. Já jsem mluvil se saským ministrem životního prostředí i se spolkovým ministrem životního prostředí Německa. Neslyšel jsem nikdy z jejich úst, že by řekli, my tento projekt ve spolupráci s vámi budeme podporovat. Ano, mluví se o splavnění části Odry na Severní Moravě. Tam ta podpora ze strany Polska je.
Ale proč vyhazujete peníze, nás daňových poplatníků za další a další studie jen pro naplnění kratochvíle a libovůle Miloše Zemana? Vždyť ten projekt je nerealizovatelný, pokud nám ti kolegové z ostatních států neřeknou, že do toho jdou s námi. A to neřekli. A poslouchat, že tento projekt vyřeší sucho na Jižní Moravě, pro pána Jána, ať si jde někdo kompetentní poslechnout odborníky, bioklimatology, pana profesora Trnku, pana profesora Žaluda z CzechGlobe. Ti vám řeknou, že to je naprostý nesmysl. Megalomanský projekt, který prostě dneska v době klimatické změny, v době, kdy každý rok řešíme sucho na Jižní Moravě a kdy ani v tom Dunaji té vody není dostatek, že to prostě nedává logiku. Je tady zajímavá část, která se týká ochrany zemědělské půdy jako nejcennějšího dědictví našich předků a zodpovědnosti naší, abychom tuto půdu předali našim dětem. Je to na papíře. (Opět ukazuje dokument.) Vláda, která vznikla loni v prosinci projednávala v letošním roce návrh na zpřísnění podmínek ochrany půdy u zemědělců v rámci podmínek zemědělské praxe, tzv. Dzesi.(?) My jsme rok a půl tyto parametry připravovali tak, aby se opravdu provedla změna v hospodaření na zemědělské půdě. Pan ministr, exministr Mílek a tato vláda to de facto rozmetali. Zůstaly tyto plány jenom v nějaké v naprosto minimalistické verzi a vláda to přijala.
Dneska se bavíme o 47 hektarech další půdy, kterou máme vnímat pro novou průmyslovou zónu u Olomouce. Dvakrát k tomu dají nižší instance Ministerstva životního prostředí negativní stanovisko. Až na nejvyšší úrovni se to na stanovisku najednou změní. Situace, kdy máme v lokalitě Olomouckého kraje mnoho nevyužitých průmyslových zón, ostatních ploch, tak se tady zaklínají někteří biometrickým centrem, které v jiných lokalitách v Evropě potřebuje maximálně dva hektary. Tak se zaklínáme tím, že potřebujeme brát další zemědělskou půdu. To je opět, to je rozpor mezi tím, co píšete tady a co ve své praxi vaší vlády děláte. Bylo tady zmiňováno několikrát kulturní dědictví. Mluvil o tom i pan prezident i pan premiér, že je potřeba investovat do památek. To je takovou ironií osudu, že právě díky čtyřiceti let komunistického režimu byly tyto památky kulturní dědictví a naše národní identita záměrně likvidovány. Teď vy symbolicky mluvíte o těchto věcech, aby to vypadalo pěkně a zároveň tu příčinu zvete znovu k podílu na správě této země.
Za nás, za opozici, za sebe mohu říct, byť jsem teď kritický a řekl jsem mnoho příkladů, kdy nesouhlasím s takovouto koalicí, která zde vzniká, protože bylo mnoho jiných variant. Mohla tady vzniknout koaliční většinová vláda, ale nebyla k tomu vůle jednoho jediného člověka, který před zhruba 14 dny panu Pochemu vzkazoval, ať přes své osobní ambice neblokuje vznik nové vlády a vznik vlády s důvěrou. Zajímavé, paradoxní, dvojí metr. Pro mne a pro KDU-ČSL je důležité, a to v tomto dokumentu prakticky skoro chybí - vyjádření podpory rodiny. Nejenom infrastruktura, finance a technické nástroje, ale i rodina v době, kdy tento vymírá. Kdy porodnost nedosahuje ani čísla dvě. Je důležitým základním prvkem do budoucna. O tom tam nemáte skoro vůbec nic. Jen dva odstavce technikálií, napsaných sociálně finančních podpor. Ale vyjádření, hodnotově toho, že rodina je něco, na čem tuto společnost chceme stavět, to tam naprosto, naprosto chybí.
Chybí mně tam také samozřejmě větší důraz na to, aby se řeklo - chceme podporovat a pomáhat těm, kteří si sami pomoci nemohou, kteří naši pomoc potřebují. My jsme tady měli před zhruba 14 dny návrh, který oceňoval daleko vyšší mírou ženy, které jsou v důchodu a které mají prokazatelně výrazně nižší průměrné důchody. Chtěli jsme tady tímto pozměňovacím návrhem také ocenit maminky, které se staraly o své děti, aby, tak jako tomu bylo x-desítek let předtím, podle počtu vychovaných dětí a na základě odpracovaných let mohly jít do důchodu dříve. Smetli jste tyto návrhy, které tady byly, které mohly pomoci velké části našich spoluobčanů. Je důležité také podporovat vyšší úroveň školství. A tady nejde jen o platy.
Každý z nás, když ta možnost bude, a když budeme mít finanční prostředky, rád zvedne ruku pro to, abychom zvýšili důchody, zvýšili platy. Ale v tom školství je také důležité mluvit o kvalitě výuky. O tom, co je to etika, etická výchova. Pro mne je také důležité podpora nevládního neziskového sektoru. Mě mrzí, že pan prezident si tak často kopne do vládního neziskového sektoru. Já neříkám, že všechny nevládní organizace jsou vždycky bohulibé a prospěšné této zemi. Ale házet do jednoho pytle takové organizace jako je Sokol, Orel, Junák, rybáři a další, tak to mně rozhodně nepřijde fér. Tito si naši podporu zaslouží. Ti pracují na výchově budoucí generace, na předávání hodnot našim dětem.
A je pro mne jako pro člena KDU-ČSL velice důležité, abychom také podporovali a dostáli svým závazkům, které máme vůči zahraničním partnerům. Nejsme nekritická a slepě hledící opozice. Před třemi týdny jsme tady pomohli zařadit v pátek bod, kterým jsme schválili naše zahraniční mise v rámci NATO. Myslím si, že je důležité, abychom bránili bezpečnost našich občanů ČR i v zahraničí a byli těmi, kdo své závazky umí naplňovat.
Chci, abychom byli hrdým státem - my jsme stát střední velikosti - ale hrdým státem, který neleze nikomu do zadku, nemá zapotřebí podepisovat žádná prohlášení, ale který zároveň své zájmy hájí v Evropě i ve světě ve prospěch svých občanů.
Bylo tady zmiňováno ještě panem poslancem - dovolím si zareagovat, on už odešel - panem poslancem Kováčikem tak trošku posměšně, že jsme jako KDU-ČSL byli členy národní fronty. Některé poslankyně a poslanci se tady na tím usmívali a přikyvovali. Doporučuji podívat se, kdo byl všechno součástí Národní fronty.
Kromě komunistů, socialistů, lidovců, tak to byly také organizace jako například Český svaz žen, nebo například Svaz invalidů, Český svaz filatelistů, Český svaz chovatelů drobného zvířectva, Český svaz včelařů (?všude zřejmě myšleno Československý) a mohl bych pokračovat. Prakticky nenajdete v České republice (?Československu) větší počet lidí, kteří by v těchto organizacích nějakým způsobem nebyli za těch 40 let aktivně zapojeni.
Jenom pro zajímavost, za těch 40 let bylo šest milionů Čechů v různých obdobích členy komunistické strany. Já na tu historii nejsem hrdý. Na to, že strana lidová byla součástí Národní fronty. Opakovaně jsme se také omluvili za spoluúčast na těchto věcech. Ale neslyšel jsem nikdy tady na půdě Poslanecké sněmovny omluvu a lítost nad tím, co se stalo za 40 let komunistické vlády v Československu.
Byly tady zmiňovány příběhy a průšvihy devadesátých let a divoké privatizace. Nikdo s tím nemůžeme souhlasit a být spokojeni. Ale za těmito příběhy není krev, nejsou popravení lidé, političtí vězni, lidé, kteří museli utéct do zahraničí, lidé, kteří nemohli studovat. To je podstatný rozdíl.
A zlehčovat komunistickou totalitu prostě takto jednoduše nelze. Milé členky, členové vlády, milé poslankyně, vážení poslanci, jste opravdu hrdí na takovou vládu? Na to, o koho se bude opírat? Nebudou se dnes po vašem hlasování a po vyslovení důvěry této vládě vaše děti za vaše ano stydět? Položili jste si tuto otázku?
Dovolte mi závěrem říci, že mít jenom ty ekonomické a technické nástroje pro rozvoj společnosti České republiky nestačí. Prostě demokracie bez hodnot se snadno změní v totalitu, nebo ve skrytou totalitu.
Dovolte mi, abych popřál České republice, ať už to dnešní jednání dopadne jakkoliv - předpokládáme, že asi tato vláda bohužel důvěru získá - abych popřál, aby ty tři a půl roku ustála bez úhony, aby ty úrovně politiky krajské a komunální dokázaly lépe spravovat naši zemi a aby dokázaly přinášet i pozitivní hodnoty, o kterých se dneska tak mluví.
Dámy a pánové, já mám naprosto jasno. Vládě s podporou komunistů v čele s trestně stíhaným premiérem, který tady ještě před rokem čelil obviněním, že úkoluje novináře proti politické konkurenci, který čelí podezření z optimalizace svých daňových přiznání formou dluhopisů, který je trestně stíhaný, já důvěru dát nemohu.
Děkuji za pochopení a za pozornost.
