vidím, že naše vláda je maskovaná mezi davem. Když slyším ten pískot za svými zády, tak nevím, jestli je to maskování na základě tohoto pískotu, ale přiznám se, že mě to trošku ruší - ten pískot.

Dovolte mi říct pár slov k vládnímu programovému prohlášení. Já myslím, že už tady zaznělo hodně varování před spojením s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Já tady nebudu moralizovat nikoho z přítomných kolegů poslanců a poslankyň. Jenom řeknu, že karty jsou rozdány, kostky jsou vrženy, každý už je rozhodnut, nebo by měl být rozhodnut, jak se postaví k důvěře vlády a je to věc každého z nás, jak si to popasuje se svým vědomím a svědomím. Ale dovolte mi říct pár slov ještě k vládnímu prohlášení. Já jsem dneska zaregistroval, jak tady pan prezident chválil pasáž, která se týkala dopravy. Protože už jsem tady podruhé při schvalování důvěry vládě, před pěti lety poprvé, tak bych řekl, kdybych to nevěděl, že možná dobrý, kdyby vláda šla z opozice. Říkám na druhý pokus, možná taky dobrý, ale prostě se ukazuje, že těch pět let, které mezitím proběhly před podobným prohlášením, prostě naplněno nebylo.

A já tedy musím říct, že problém vidím v tom, že je tady zásadní legislativní nouze, která se týká výstavby velkých staveb, výstavby staveb malých a staveb obecně jako takových, protože stavební zákon, který jsme tady schvalovali před, já nevím, rokem a půl, dvěma lety, možná to bylo o pár měsíců více či méně, to já už si nepamatuji, tak ten návrh zákona měl tady v Poslanecké sněmovně několik set pozměňovacích návrhů. A já si myslím, že stavební zákon je prostě základ všech stavebních investic v tomto státě, a já se vždycky ptám každého ministra nebo ministryně, zda ten nový stavební zákon, ta novela znamená to, že bude příprava stavby kratší než její realizace. A od jistých let, protože já jsem se pohyboval ještě v roce 2002-2008 v Senátu, v horní komoře Parlamentu ČR, tak odpověď vždycky byla vyhýbavá, anebo se k tomu mlčelo. Realita je taková, že každá novela stavebního zákona byla posun k horšímu, k větší byrokracii, k více razítkům a já jsem dokonce navrhoval v nějakém pořadu, že nejlepší by bylo, kdybychom stavební zákon roztrhali a začali jsme s čistým stolem od začátku do konce, protože pokud nebudeme mít stavební zákon jednoduchý, jasný, vstřícný k uživatelům, tak nikdy nebudeme mít zákon, který se bude týkat liniových staveb. To si řekněme, to na sebe navazuje.

A teď tu máme další problém - kompetence ministerstev. My potřebujeme liniové stavby, ale stavební zákon je většinově v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. To je garantem. A u liniového zákona by mělo být garantem Ministerstvo dopravy, ale ono to musí spolu navazovat, spolu se to musí prolínat, protože není možné, aby tyto dva zákony prostě byly diametrálně odlišné a nebyly spolu kompatibilní. A poprvé, když jsme se o tom bavili, je to pět let a příprava těchto zákonů je zatím - nevím kde. Stavební zákon jsme si zkusili před několika měsíci. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Prostě vstřícný stavební zákon nemáme. My teprve teď zjišťujeme třeba na městech, jaké komplikace nám to působí při přípravě různých staveb, a zákon o liniových stavbách nemáme také. Takže pokud tyto dva zákony nebudou, a já se obávám, že tři roky do konce možného teoretického konce vládnutí této vlády, která nás dnes žádá o důvěru, je velmi krátká doba na to připravit tyto dva kvalitní návrhy zákonů. A od toho se vše odvíjí. Víte, ono i v tom minulém vládním prohlášení byly vyjmenovány ty stavby. Vypadalo to moc hezky, všichni jsme si říkali, to bude paráda, konečně se dostaví ta infrastruktura... Hezky pískají! (V sále je slyšet pískot demonstrantů zvenčí.) A prostě začne rozvoj našeho státu jako takový výrazně větším tempem. Moc se toho nestalo. Když tam vidíte ty kilometry, tak skutečně je to v rámci asi těch zákonů nějaká možná hranice. Můžeme to tady kritizovat, ale ten hlavní problém je schován někde jinde.

Zaregistroval jsem tady zájem o PPP stavby, resp. metodou PPP propojení veřejného a soukromého sektoru. No, já nevím. Ty pokusy už tady byly učiněny nebo činěny už v době minulé a vždycky to skončilo na tom, že stát nikdy neuměl napsat tu smlouvu se soukromým sektorem tak, aby to pro něj bylo výhodné. Já si myslím, že můžeme o tom uvažovat, nicméně v nejbližší době, pokud budeme mít peníze, pokud budeme mít evropské zdroje, případně někde i příhraniční zdroje, je lepší využít tyto zdroje, než stavět přes tento způsob projektu, protože ono to také může nadělat problémy pak s vybíráním peněz za dálniční známku. Mimochodem o její elektronické verzi už se také bavíme řadu let a myslím si, že byla i v tom minulém vládním prohlášení.

Víte, strašně krásně tam zní o tom, jak využijeme lodní dopravu, jak budeme kamiony, resp. jejich náklady překládat na lodě, jak využijeme železniční dopravu ve stejném způsobu, ale já bych chtěl říct, že za celou dobu několika desítek let se nám nepodařilo protlačit ani dva jezy na Labi, které byly důležité pro splavnost Labe, jak tady několikrát kolega Foldyna na to upozorňoval, a co já si vzpomínám, co jsem byl v Parlamentu, vždycky tento bod přišel na přetřes a vždycky se to zablokovalo přes, řekl bych, ochránce životního prostředí, abych byl úplně jednoznačný, přes ekologické aktivisty. Takže nedělejme tady takovéto vlny. Já si myslím, že se nám to nepodaří do konce volebního období.

Co se týká vlakové dopravy a překládání na vlak, myšlenka výborná, také někde funguje, myslím v Lovosicích jsem to viděl, ale je tu jiný problém. Ta železnice dneska a ty koridory, už tam jezdí tolik vlaků, že další vlaky a automaticky překládat to zboží na vlaky dle mého soudu není úplně možné, a navíc pokud sledujete, jak funguje moderní ekonomika, dneska všichni chtějí mít všechno i v malém množství v čase na místě tak, jak si to objednali, což česká dráha, a teď mám na mysli obecně českou dráhu, prostě schopna plnit není.

Další myšlenka budovat parkoviště u autobusových nádraží a u vlakových nádraží. Myšlenka je to výborná, fakt výborná. Já ji podporuji všemi deseti, ale musím říct, že tam je jeden problém. Dneska nám ta nádraží zarostla do center měst a bude tam velký problém získat pozemky na vybudování parkovišť. Ono je to krásné, že přijedete automobilem k nejbližšímu vlakovému terminálu, prostě nastoupíte do koridorového vlaku a odjedete třeba 200 km za prací v pohodlí luxusního vagónu, a když jedete zpátky, tak si to auto zase vyzvednete na tom parkovišti a jedete autem domů těch pár kilometrů do té vaší vesnice nebo osady nebo městečka, kde bydlíte. Ale problém je, že ty prostory nejsou, že jich je minimálně. A to si také myslím, že to je ambiciózní, řekl bych, plán a jsem zvědav a budu se na to ptát za tři roky, pokud se tady sejdeme v této sestavě, jak tyto ambiciózní plány dopadly. Nicméně říkám, doprava - kdyby to bylo poprvé, řekl bych výborně. Možná by tam mohlo být ještě něco dalšího, my jsme se s kolegou Kolovratníkem o tom bavili, ale vzhledem k tomu, že už je to napodruhé, tak zdvihám varovně prst, že máme zpoždění a že ty proklamace, které tady zněly už před pěti lety, tak se nenaplnily. A jen tak mimochodem, luxus mít ministra dopravy čtyři roky, tak to už tady dlouho nebylo. To se podařilo až poslední dobou. Vzpomínám na dobu, kdy se ministři měnili rychleji, než si měníme, pánové, ponožky.Tak to prostě bylo.

A teď k té druhé záležitosti a to je veřejná správa. Tam bych řekl, že to je horší. Mně se potvrdilo, že vládní programové prohlášení čtou jenom opoziční poslanci, výjimečně koaliční. Já nevím proč. Oni si možná myslí, že to není důležité, že se to stejně bude nějak vyvíjet a bůhví, jak to bude, ale já si myslím, že to programové prohlášení je základ činnosti té vlády na celé období a že bychom se pak měli na konci vrátit k tomu, jak vlastně ta vláda naplnila programové prohlášení a zda sliby, které nám tady dala, a na základě těchto slibů, když nás žádala o svoji podporu, zda vlastně to bylo reálné, zda ta vláda byla aktivní, nebo neměla ty potřebné možnosti, třeba to nevyšlo z hlediska mezinárodní situace, nebo se změnil ekonomický vývoj ve státě, v okolí, tomu všemu rozumím, ale myslím si, že je to základ.

A co mě k tomu přivedlo, protože já jsem ve veřejné správě objevil něco, co mě velmi překvapilo, a nejsem si tak úplně jist, že to je příjemné překvapení. A pan premiér mě dneska k tomu navedl, když tady měl úvodní slovo, protože já jsem ho bedlivě poslouchal, co se týkalo veřejné správy, a když tady říkal, že obce, města na rozdíl od státu mají přebytek 200 mld. korun na svých účtech, tak nevím, jak to číslo je zatíženo případnými úvěry a podobnými věcmi, nicméně našel jsem tam větičku, která mě zarazila, a začal jsem z toho být trošičku ostražitý. Je tam věta: Narovnat vztah mezi samosprávou a státním rozpočtem. Tak já musím říct, že obce vždycky dýchají se státním rozpočtem, protože to jinak být nemůže. Prostě to tak je. Pokud se daří státu, pak se daří i obcím z hlediska příjmů z rozpočtového určení daní. Ale jestli to mělo být to, že třeba ty peníze, které obce mají na účtech třeba u komerčních bank, by najednou měly být v národní bance a stát by je mohl používat, protože by se mu hodily do toku peněz, ale to já nevím, to můžu spekulovat, tak samozřejmě to už je jisté omezení, které bych tady nerad viděl.

Mimochodem ukazuje se, že obce většinou umí hospodařit lépe než stát, protože to hospodaření je určité, je místy kontrolovatelné a žádný starosta, žádné zastupitelstvo, až na výjimky, si nedovolí žádné finanční harakiri.

Objevil jsem tam také zajímavou pasáž, která se týkala voleb. A byly to volby do Senátu, jednokolový většinový systém. No, to jsem zvědavý, jak tuto myšlenku chcete naplnit, protože já jsem senátorem byl šest let, znám názory senátorů, a kdo projde dvoukolovou volbou, tak musím říct, že to není jednoduchá volba, někteří to máme několikrát za sebou, někdy úspěšně, někdy méně úspěšně. A obávám se, že v Senátu k tomuto nebude vůle, protože to je ústavní zákon, je potřeba k tomu tři pětiny hlasů obou komor Parlamentu České republiky.

Co jsem tam ale nenašel, tak byl způsob volby do komunálních zastupitelstev. Tady se rozjela akce přímá volba starostů, přímá volba hejtmanů. A ve vládním prohlášení ani slovo. A přitom vím, protože jsem jmenován do expertní komise, která by se měla zabývat přímou volbou starostů a hejtmanů, že tato příprava neustále pokračuje. Už jsem tady před tím varoval, mám na to jednoznačný názor. Těch rizik je tam celá řada. A že to mají někde jinde, pro mě není argumentem k tomu, abychom to měli tady, protože když pak zjistíte jak fungují ty jejich obce, městečka, tak zjistíte, že těch problémů je možná více než si dovedete představit. Už jsem tady o tom hovořil a nechci tady dneska zdržovat.

Ale co mě na straně 18 toho materiálu sněmovního tisku 1070 překvapilo, že nejbližším ministerstvem k veřejné správě bude Ministerstvo pro místní rozvoj. A to tedy si myslím, že je vážná věc, o které je třeba se bavit, protože zatím to je trošku jinak. Obce vlastně spadají do kompetence Ministerstva vnitra. A samozřejmě komunikují s Ministerstvem pro místní rozvoj, ať přes ty fondy nebo přímo, ale otázka je, jestli by to takto mělo být obecně. A to bych skutečně potřeboval k odpovědi na tuto otázku, abych si na to udělal jasný názor, nějaký koncepční materiál, protože... Řekl bych, veřejná správa funguje a funguje dobře. Důvěra lidí v obecní zastupitelstva je obecně vysoká, daleko vyšší než důvěra v Parlament, ve vládu i v prezidenta v současné době. A byl bych velmi nerad, aby pod nějakým ambiciozním cílem jsme tady tu situaci změnili tak, že nastane chaos a nestabilita. Já před tím varuji, opravdu před tím varuji, dejte si na to prosím pozor, protože nemyslím si, že je to úplně ten správný přístup.

Slyšel jsem tady, že budeme mít celostátní referenda, akorát že se tam nebude v tomto volebním období rozhodovat o zákonech, o mezinárodních vztazích, já bych doplnil o rozpočtu, o daních. A myslím si, že tak by se nemělo rozhodovat nikdy, nejenom v tomto volebním období. Referendum je nástroj k něčemu úplně jinému v našem politickém systému.

Co se týká bytů. Pan premiér tady říká, obce dostaly v roce 1991 byty a kde ty byty jsou? Jsou v těch obcích a v těch městečkách. Ty se prostě neztratily, ty tam jsou, akorát se změnila vlastnická práva. Část bytů zůstala ve vlastnictví obcí a část byla zprivatizována, mají konkrétní vlastníky, kteří do toho bytového fondu investují. A kde byli na městech chytří, tak to většinou prodali nájemcům za umělou cenu, zprivatizovali to a dneska ty domy vypadají a ten bytový fond úplně jinak. A v těch městech také existuje volný trh s byty.

Chtěl bych říct jednu věc. Neposuzujme bytovou situaci podle Prahy. Praha je úplně něco jiného. A jestli si někdo myslí, že když začneme v Praze stavět, že to pomůže České republice, já si to vůbec nemyslím. Přece nechceme sestěhovávat lidi do Prahy. Vždyť se nám vylidňuje venkov. Odchází nám lidi z městeček, měst. A když se podíváte na ten pás kolem Prahy, tak to vidíte, tu postupnou devastaci obcí. Prostě uniká tam spolkový život, lidi na to nemají čas, jezdí se domů jenom vyspat. A když se tam něco děje, tak je to maximálně o víkendu, případně o dovolené. Takže před tím chci varovat a ten pohled s bytovou otázkou jak na sociální byty, tak je potřeba opravdu se podívat, jak to funguje ne v Praze, ne v těch velkých městech, ale spíše jak to funguje v malých, středních městech a na venkově, protože situace je tam úplně jiná.

Jen tak mimochodem, obec stavět byty se svým rozpočtem nemůže. Rozpočet na výstavbu bytů nestačí. Vždycky když stavěly obce byty, tak to bylo se státní dotací. To tak prostě je, to je realita. Když se podíváte na objemy rozpočtů, tak zjistíte, že to skutečně nejde. Obec případně vytváří podmínky pro výstavbu, ale to už je jiná historie. A co se týká zvýšení peněz z RUD, tak ano. Vrátila se ta procenta tak, jak to bylo před krizí. To je dobře. To je správně.

A v souvislosti s tím bych chtěl říct ještě jednu věc, co se týká dopravy, kde jsem zjistil, že každoročně se zavazuje vláda dávat čtyři mld. korun na rekonstrukci silnic druhých a třetích tříd, to znamená, je to nějaký systém převodu peněz na kraje, které budou zajišťovat tuto činnost. Myslím si, že je to přesně ukázka toho, nebudu to kritizovat, že vláda neumí investovat, nechci tady tohle to říkat. Myslím si, že tady by měla být systémová změna úplně jiného charakteru přepočtu toho RUDu tak, aby na to kraje měly běžně každoročně ze svého rozpočtu. Ale pak musí být nastaven trošku jinak ten RUD. A představa toho, že se to dá posuzovat pouze jenom podle absolutních hodnot, o kolik to vzrostlo, tak já k tomu říkám: Obce i kraje dýchají se státním rozpočtem. Když se daří státu vybírat daně, když stát prosperuje, tak se to projeví i samozřejmě na příjmech obcí z rozpočtového určení daně.

Dámy a pánové, zabýval jsem se těmito dvěma kapitolami. Věřím pevně, že se k tomu budeme postupně vracet, že nic není dogma, že samozřejmě můžeme mít jiné názory, ale je potřeba hledat konsenzus takový, aby nám veřejná správa i doprava dobře fungovaly, protože doprava je jedna z oblastí, kde máme velký skluz. A obce jsou, řekl bych, naše rodinné stříbro, tak je neničme tím, že jim nastavíme špatnou legislativu. Tolik můj příspěvek. Jinak různá varování tady zazněla, názory na spolupráci s Komunistickou stranou Čech a Moravy také. Jak jsem říkal, nebudu tady moralizovat a přesvědčovat někoho, jak se má chovat, je to věc každého z nás tady, jak se s tím popasuje se svým vědomím a svědomím. Říkám, kostky jsou vrženy, je to na vás. A samozřejmě tím, že máte tu možnost si to odhlasovat, tak i ta odpovědnost padá na vaše hlavy.

Děkuji vám za pozornost.