Partnerství nám nemusí bránit v tom být kritický

Ing. Jiří Dolejš

KSČM

Děkuji za slovo. Už jsem ani nedoufal, ale když se podívám na hodiny, tak se pokusím být maximálně zhuštěný a doufám, že mi vyjdete vstříc aspoň v tom, že i když jsou tři týdny před volbami, tak neuškodí, aby věcnost jaksi byla součástí naší debaty, protože mi to opravdu někdy přišlo chvílemi tady jak na PŠM. Já si myslím, že to, co máme na stole, tak především bychom se měli soustředit na návrh usnesení a ne všichni tak učinili.

Co je navrženo? Nikoliv schvalovat víceletý finanční rámec, ale schvalovat pozici vlády tak, jak průběžně vypadá. A paní ministryně tady zdůraznila, že ta pozice je kritická v konkrétních bodech a některé body jsou vypíchnuty do usnesení. Takže považuji za rozumné se soustředit na toto, jestli jsme schopni tento aktuální stav pozice české vlády akceptovat a jestli jsme schopni přijmout usnesení, kde je nějaké doporučení a odmítnutí.

Ta více jak hodinová debata o tom, co se včera dělo v Bruselu, byla trošku mimo tento bod, a i když někteří asi cítí potřebu volat "Éljen éljen Orbán Viktor!" a jiní zase připomínají, že v Maďarsku je to trošku komplikované, pokud jde o respekt k nezávislosti médií, soudů, že se tam někdy až nadbytečně útočí na nevládní organizace a je tam i trošku možná problém s lidskými právy, tak přece to hlasování bylo jenom o tom, jestli byl naplněn druhý článek evropské základní smlouvy a jestli z těchto důvodů je třeba uplatnit sedmý článek. A to je ta podstata. A ta podstata přece by měla vázat na to, že státy Visegrádu jsou naši partneři v určitých jednáních, potenciální spojenci, a to nám nemusí bránit v tom být kritický, pokud se v těch zemích děje něco, co se nám nelíbí.

V tomhle bohužel zahraniční politika selhala, i když to leželo řadu týdnů, možná měsíců, v Evropském parlamentu, dala se ta pozice připravit a mohla být srozumitelnější. Ale to sem opravdu nepatří.

Já si myslím, že vláda zdůraznila především to, že brexit je sice příležitostí pro reformu evropského financování, ale že ta reforma není připravená, že ty změny by měly nastat dlouhodoběji, v delším období, postupně a tak, aby neměly disproporční dopad na jednotlivé členské státy, což je pro mě princip srozumitelný.

Je třeba pochopitelně věnovat pozornost těm místům, kde jsou vypíchnuty potenciální dopady na Českou republiku. To jsou především fiskální dopady, protože sice váha evropského rozpočtu zůstává plus minus stejná, to znamená nějakých 1,1 % hrubého národního produktu, ale je to rozděleno na evropskou sedmadvacítku podle trošku jiného vzorečku, nehledě na to, že čerpání alokací bude méně intenzívní, protože marná sláva, ale čas nečeká, průměr Evropské unie se posunul a my se posouváme blíž k tomu horizontu, kdy přestaneme být čistým příjemcem a jednoho krásného dne, možná už v tomto sedmiletém období, se staneme čistým plátcem.

Takže ty dopady tam jsou a když k tomu připočteme i intenzivnější spolufinancování, tak první odhad je tam na úrovni 60 mld. korun pro státní rozpočet a může to být pochopitelně výhledově i mnohem víc.

Co je důležitý a myslím, že to tu zmínil kolega Skopeček, že vláda se také vymezuje vůči požadavku, aby se stanovil nový účinnější mechanismu na vymáhání zásad stanovených primárním právem. To jsme tak trošku u toho druhého článku, to jsou ty hodnoty. A tam je navrhováno, aby se s tím spojily takzvané kondicionality čerpání, pro normální mluvou hovořící Čechy by to znamenalo, že dostaneme štráf, že nám nedají peníze nebo i něco dalšího.

To je srozumitelné, že to vláda odmítá. Stejně tak je srozumitelné, že vidí, že kohezní peníze jsou pro nás důležité. Já osobně dodávám, že součástí kohezních peněz jsou i některé obhajitelné sociální výdaje, a na ně by se skutečně sahat nemělo.

Pokud tady kolega Stanjura volal po těch procentech, ono to v tom materiálu je, stačí to číst. Tam u těch sedmi kapitol jsou zmíněna ta procenta a pochopitelně je to tak, že zemědělství je spíše ten napucánek, kohezní fond je vůbec nejsilnější, ochrana a bezpečnost - tam jsou nějaká tři procentíčka, pak jsou tam větší procenta na veřejnou správu atd. Dá se to tam najít.

V tomto smyslu je ten materiál vcelku zřetelný. Co je důležité, je případný pokles čerpání alokací. Tady je zmíněno, že Česká republika s ohledem na reálie by měla být jednou ze zemí, která nejvíce bude postižena. Je to tam vyčísleno, až 24 %. Pochopitelně teď jde o to, jak to kompenzovat, jak to nahradit.

Pokud vláda ve svém závěru říká, že chce hledat dodatečné možnosti a nikoliv nové zdroje financování, opět je to pro mě srozumitelná pozice. Takže ad hoc, v tuto chvíli je tu pozici možno vzít na vědomí, ale s tím, že je třeba ji bedlivě sledovat a možná v určité fázi nejen přitvrdit v dikci, ale hlavně najít pro to ty spojence.

Takže ty spojence, byť jsou to někdy takoví lidé, jako je pan Kaczyński nebo pan Orbán, budeme potřebovat a podle toho i zvolme příslušnou diplomacii, protože bez diplomacie se politika dělat nedá.

Děkuji za pozornost.