K tomu se jim hodí někteří protiruští komentátoři typu generála Pavla, který charakterizoval ruské cvičení u mongolských a čínských hranic na Dálném východě, jako přípravu na válku. A přirovnal je k největším bitvám světové války.
Tři sta tisíc ruských vojáků není samozřejmě málo, ani tisíce tanků či obrněných transportérů na těchto manévrech . Ale v Evropě Rusové toto cvičení nekonají. Ty největší bitvy II. světové války, myslím tím bitvu u Moskvy, Stalingradu a u Kurska, nebyly o statisících vojáků, ale o milionech. To je minimálně o řád více, než v jakém je toto ruské cvičení.
To, že se tohoto cvičení zúčastní kromě ruských vojáků také tři tisíce vojáků čínských a několik set vojáků mongolských, je jistá zajímavost, ale nic víc.
Prostě manévry na Dálném východě nikoho neohrožují. Ve všech přehledech, které nyní česká média zveřejňují, má sice Rusko kvantitativně jednu z největších armád světa, ale ani to mnoho neznamená. Vojenská síla USA a dalších zemí NATO je podstatně větší.
Tím nechci snižovat schopnost ruské armády zasahovat současně na více místech světa, jak to ukazuje především v Sýrii. Tam ostatně zasahují velmi úspěšně s velmi efektivními zbraněmi a zbraňovými systémy.
Prostě armádní manévry je potřeba vidět jako ukázku připravenosti té které armády. Ukázku připravenosti k boji zejména jako nástroj odstrašení eventuálních nepřátel. Souhrnné řečeno: ruské manévry na Dálném východě nikoho v Evropě neohrožují a kdo si to bude chtít myslet, tak tomu bude jistě i věřit.
