Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, pane premiére, vládo, paní ministryně, dovolte, abyste také vyslechli mé vystoupení.
Na úvod musím říct pár takových drobných poznatků. Já jsem rád, že pan poslanec Bláha nepoužil příměr pro svůj příklad místo zahradníka třeba provozovatele fekálního vozu. Pak bychom se tady určitě v debatě dozvěděli spoustu drobných poznatků z činnosti takovéhoto živnostníka, určitě by to bylo velice výživné. Když tady zazněl příklad toho, že ta holička má odvést státu 30 tis. korun, to by musela být asi holička, která by měla smlouvu s panem prezidentem Francie Hollandem, který měl 10 tis. euro měsíčně, ale na ty odvody ve výši 30 tis. korun měsíčně mi to nevychází.
Nicméně teď už vážně a seriózně k debatě o bodu, který tady máme. Já bych se s dovolením vrátil čtyři a půl roku zpátky, skoro pět let. Když tehdy po volbách vznikala trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, tak jsme si řekli, že tady chceme mít stát, který bude schopen efektivně vybírat daně, eliminovat šedou ekonomiku, ale také zároveň v textu koaliční smlouvy stojí, že chceme podporovat drobné podnikání a živnostníky. Já si dovolím ocitovat tu část koaliční smlouvy, která tehdy hovořila o EET: Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů on-line hlášení tržeb povinnost vystavovat doklad s unikátním číslem a účtenkovou loterii. Všechna opatření budou založena na principu, a teď poslouchejte, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát, a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.
Tím chci ilustrovat, že na počátku byla nějaká podepsaná dohoda, která jasně říkala: my si uvědomujeme, že tady budou náklady, ale ty náklady stát bude schopen podnikatelům plně kompenzovat. Bohužel to se nestalo. Následně se ani nepodařilo dobře nastavit systém z hlediska portfolia jednotlivých činností, živností, na které tento nástroj EET míří. Někdo může říct, že teď si dávám gól do vlastní brány. Byl jsem tehdy koaliční partner, byl jsem ve vládě a pro EET jsem tehdy na vládě ruku zvedl. Ale byl jsem opakovaně ujišťován, tehdy na vládě a na koaliční radě, následně i v Poslanecké sněmovně lidmi z vedení hnutí ANO, že v situaci časové tísně a stihnutelnosti účinnosti zákona od 1. ledna ať to na vládě podpoříme, že v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení tyto věci, které se týkají technického nastavení EET a dopadu na jednotlivé sektory, doladíme. Tehdy jsem ještě věřil tomu, že jestliže někdo něco říká, tak vyřčené slovo a podaná ruka platí.
Následně ve druhém čtení jsme se tady snažili pozměňovacími návrhy kolegy poslance tehdy Klašky nastavit EET tak, aby bylo opravdu efektivní. Já se k tomu ve svém vystoupení dostanu ještě dnes, nebo možná příští týden. Bohužel to nebylo podpořeno ze strany koaličních partnerů. Nicméně jsme byli ujišťováni, že v Senátu bude vůle tyto parametry napravit. Bohužel ani v Senátu se k tomu nepodařilo najít dostatečnou většinu. Zkoušeli jsme to o rok později, tyto věci napravit, opět se to nepovedlo. Mezitím jsme tady měli možnost sledovat otázku toho, jak některé podnikatelské subjekty, především velkých podnikatelů, dokážou výborně optimalizovat svá daňová přiznání prostřednictvím korunových dluhopisů. Já si pamatuji jedno setkání tehdy s panem ministrem financí, dnešním panem premiérem, na Úřadu vlády, kdy mně říkal, že daňová optimalizace je něco, co je v pořádku, že se to učí. Pochopil jsem, že je divný podnikatel, který to nedělá. Já jsem živnostník od druhého ročníku vysoké školy. Začal jsem podnikat, podnikám do dnešních dnů. Musím říct, že jsem nikdy nedával daňové přiznání se záměrem co nejvíce zoptimalizovat a neodvést státu daně. Vždycky jsem se řídil principem, co je císařovo, císaři. I já žiju z výdajů státu, i moje rodina. Odváděl jsem někdy jednotky tisíc, někdy desítky tisíc korun na dani, sociálním a odvodech. Nicméně jsem byl v tomto vyškolen. Přiznám se, že nevím za poslední půl rok, jak dopadlo šetření Finanční správy v oblasti korunových dluhopisů. Možná by se slušelo, kdyby k tomu byla nějaká dílčí zpráva, jak tyto věci postupují, že by to bylo zveřejněno, ať nemluvíme jenom o nějaké skupině podnikatelů a živnostníků, u kterých je podezření z vyšší optimalizace daní.
Nicméně já bych chtěl poprosit možná do toho příštího týdne, protože máme poslední minutu vystoupení, paní ministryni, já ve svém projevu budu pokračovat v příštím týdnu, o několik drobnosti. A sice kdyby to, co říkala, že bude na sociálních sítích na webu Ministerstva financí, kdyby to mohlo být řádně doplněno do důvodové zprávy a do materiálu, který tady jako poslanci máme, protože to mi přijde jako věc, která by měla být naprosto standardní. Takže toto doaktualizovat.
A také bych chtěl poprosit opravdu dobře zdůvodnit, na základě čeho se došlo k hranici 200 tisíc korun. Já se k ní příští týden vrátím, protože tam příliš mnoho logiky při stanovení této hranice nevidím. A tímto si dovolím asi chvilku pomlčet a nechám na předsedajícím, jak naloží s tímto časovým údajem, protože já mám své vystoupení ještě určitě na několik minut.
