Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku přijal velkou většinou usnesení k dvojí kvalitě výrobků, které připravila česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).

Europoslanci prostřednictvím dokumentu uznávají existenci dvojí kvality potravin, ale také například drogistického zboží či kosmetiky, na vnitřním trhu EU. Dle doporučení zpravodajky Sehnalové má být proto praxe prodeje zdánlivě stejných výrobků nižší kvality v některých evropských zemích považována za nekalou obchodní praktiku a postavena mimo zákon, a to ve tvrdší podobě, než navrhla komisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová.

Olga Sehnalová v dnešní debatě na plénu Evropského parlamentu mj. uvedla:
„Opravdu není normální, aby výrobek, který vypadá pro spotřebitele na první pohled stejně, měl bez toho, aby o tom spotřebitel také na první pohled věděl, jiné složení.“ 

„Nejde přitom o to, že někomu voní více levandule a jinému fialky, ale o menší obsah masa nebo jeho náhražky, horší kvalitu surovin, jejich různou jakost a poměr nebo více různých přídatných látek.“

„Jsem ráda, že po loňském projevu Jean-Clauda Junckera o stavu Unie, ve kterém dvojí kvalitu odmítl, představila Evropská komise výkladová doporučení, společnou metodiku testování i rozpočtové prostředky na sbírání dalších důkazů.  Plánuje se více testů v členských státech. Už dnes však máme k dispozici výsledky testování v  laboratořích renomovaných univerzit, jako v případě českého průzkumu, na kterém jsem se sama podílela.“

"Je jistě dobré shromažďovat údaje na úrovni Unie, ale to je po tolika letech frustrací spotřebitelů málo. Obzvlášť, když se některé země, ve kterých byla dvojí kvalita odhalena,  odmítají do celoevropského testování zapojit.“

„Z mého pohledu je nedůležitější, že chybí právní úprava na úrovni EU, která jasně a bez možnosti odlišných výkladů stanoví, co je dvojí kvalita. Že prodávat na vnitřním trhu výrobky, které spotřebitel může snadno vnímat jako identické, se záměrně jiným složením, je klamání spotřebitele.“

„Úkolem politiků není předepisovat výrobcům, co a jak mají vyrábět. Cílem není unifikovat výrobky a vymýšlet jednotnou eurochuť. Preference spotřebitelů ale nesmí nadále sloužit jako záminka pro snižování kvality.“