Tito dva hlavní zastánci EU ztrácí půdu pod nohama, neboť většina zemí EU už začala vnímat obavy svých občanů z hrozeb plynoucí z nelegální migrace a už nechtějí přijímat žádné imigranty.        

V pátek 7. září 2018 proběhla v  jihofrancouzském přístavním městě Marseille schůzka německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Hlavním bodem schůzky bylo doladění věcí k nastíněné strategii dalšího postupu Evropské unie k migraci, kterou chtějí tito nejvyšší představitelé dvou nejvyspělejších zemí EU prosadit na blížícím se summitu šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Ze zemí Evropské unie zaznívají a jsou navrhována různá a protichůdná řešení k nelegální migraci.

První velký problém jak zabránit přílivu nových nelegálních imigrantů převážně z Afriky do Evropy. I když nás různá média masírují informacemi, že počet ekonomických imigrantů do Evropy od začátku roku stále klesá a že neziskové organizace mají tyto přesuny imigrantů pod kontrolou. Zde je zarážející, že tyto neobjektivní a jednostranné informace jsou našim občanům předkládány např. ve veřejnoprávní televizi. Uvedu jeden z mnoha příkladů. Proběhly informace, že počet utonulých imigrantů ve Středozemním moři se letos rapidně zvýšil (už něco přes sto). Jedná se převážně o děti a ženy a nebýt neziskových organizací operujících ve Středozemním moři na pomoc těmto „ubohým lidem“, by bylo toto číslo výrazně vyšší, a že jim pomáhat je naše humánní povinnost. Proti pomoci ohrožených žen a dětí rozhodně nic nemáme a podporujeme jí, ale na druhou stranu si dejme tato fakta. Cíle imigrantů dostat se do Evropy jsou zcela ekonomické. Dobře vědí, že tento postup je nelegální a navíc je zde velké riziko nebezpečí, jako např. utonutí. Z našeho pohledu je zcela nezodpovědné chování těchto imigrantů, že takto hazardují se životy svých dětí, které si berou na tuto cestu.   

Druhý velký problémem jsou imigranti, kteří se do Evropy již dostali. Uvádí se, že aktuálně je v zemích EU okolo pěti milionů nelegálních imigrantů. Tito imigranti se sdružují ve svých komunitách a začínají zde prosazovat své zájmy. Jako příklad uvedu situaci v Německu, kde zmíním nedávné incidenty v Chemnitzu a ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku. Zmíním vandalství a nepokoje na předměstí velkých švédských měst, při kterých se imigranti spojují do zločineckých gangů a dopouští se vandalství a výtržností. Ve Stockholmu, Göteborgu, Malmö a Helsingborgu projevovali tak svou nespokojenost se svou současnou ekonomickou situací a to na úkor slušných občanů.

Merkelová s Macronem se sešli z důvodu, aby připravili scénář na to, čeho chtějí na summitu v Salzburku dosáhnout. Impulsem k tomuto setkání bylo i to, jak dopadl summit Evropské rady koncem června letošního roku v Bruselu, v rámci kterého proběhla ostrá debata o migrační politice, ale nepadla zde dohoda, jak dál postupovat. Účastníci se shodli jen na nutnosti migraci omezit. Hlavním důvodem nedohody je to, že představitelé vybraných zemí EU již začali brát na zřetel vůli svých občanů, kteří se staví proti nařízeným kvótám přijatých imigrantů, jako např. státy V4, kteří nechtějí přijmout žádného imigranta. Některé země naopak žádají povinné kvóty, více financí z EU na zajištění svých hranic jako např. Itálie a Řecko. Merkelová též operuje s myšlenkou o spolupráci několika vybraných států, kterou označuje jako „koalici ochotných“ a prosazuje potřebu migračních dohod EU s africkými zeměmi. Počkejme si tedy, jak rakouský summit dopadne.