Celkově by tak 57 radnic nakonec v rámci finančních vztahů, v případě schválení celkového rozpočtu na rok 2019 v aktuální podobě, obdrželo částku 4,85 miliardy korun a dále 0,9 miliardy korun v podobě příspěvku na přenesený výkon státní správy.

Na výsledném objemu se mělo podepsat navýšení spodního limitu finančních vztahů na jednoho obyvatele z 3 000 na 3 200 Kč a rovněž posun horní hranice z 5 500 na 6 000 Kč. Příspěvek na žáka byl zastupitelem Ondřejem Martanem navržen k navýšení o 500 korun, tedy na částku 2 500 korun. Rada hlavního města Prahy se jej však rozhodla navýšit výrazněji, a to až na 2 700 korun.

„Zatížení rozpočtu hlavního města by se díky původnímu návrhu dostalo na úroveň, jež by nutně znamenala zásah do výše prostředků určených pro investice. Neméně důležitým faktem je stav čerpání poskytnutých prostředků městským částem a objem prostředků, jež městské části schraňují bez efektivního využití na svých účtech. Tento trend je naneštěstí dlouhodobý a další saturace by byla naprosto nekoncepční. Jsem tedy ráda, že Rada hlavního města Prahy svým hlasováním, jež není nijak vázané, situaci uvedla do únosné míry,“ konstatovala po jednání rady náměstkyně primátorky Eva Kislingerová, zodpovědná za oblast financí a rozpočtu.

Na začátku týdne se jednalo také o podobě rozpočtu pro rok 2019. Radní přednesli návrhy na objemy provozních prostředků pro jednotlivé kapitoly. Předložené požadavky však budou podléhat změnám, které by radní měli projednat příští týden.

„Správci kapitol mi na pondělním jednání přednesli své rámcové požadavky na provoz. Kolegy jsem ve smyslu dodržování dlouhodobě prosazovaných zásad hospodárnosti a efektivity požádala o snížení k úrovni běžných výdajů roku 2018, pokud tak neučiní, nezbyde na investice a rozpočet na rok 2019 bude projídací,“ zhodnotila jednání správkyně městské kasy Eva Kislingerová.