Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené a milé kolegyně a kolegové, já bych ráda za Piráty doplnila svého kolegu Petra Třešňáka, který přednesl stručně náš pozměňovací návrh týkající se právě i toho třetího stupně závislosti. My jsme si jisti, že ta spousta zlepšení, která je v celém systému podpory pečujících osob a podpory těch osob, které tu péči potřebují, že ta celá řada zlepšení je nutná, musí nastat. Ale současně, že bychom neměli úplně to vázat právě na schválení toho návrhu, který projednáváme tady dneska.
Pár bodů, které tady ještě nezazněly a přitom jsou také velmi důležité. Dneska v našem systému se posuzuje, jak je člověk samostatný, v kolika oblastech života se zaopatří sám, nebo nikoli, a podle toho dostává určený stupeň závislosti. Ale můžou tam i přes to být nepoměry v tom, kolik skutečně hodin péče potřebuje.
To kritérium, kolik hodin pomoci okolí je nutných pro nějaký vůbec normální život ve smyslu, aby si člověk mohl třeba vykonat všechny biologické potřeby, tohle je něco, co třeba v některých zemích se zohledňuje, protože to hraje zásadní roli. Také je potřeba si přiznat natvrdo, že ten, kdo je nejtěžší případ ve třetím stupni, je dneska často na tom opravdu stejně jako ten, řekněme, nejlehčí ve čtvrtém stupni. Systém nebude nikdy úplně dokonalý, proto jsme zásadní zastánci toho, abychom se příliš nerozpakovali a alespoň o něco zvýšili při té příležitosti projednávání čtvrtého stupně i ten třetí. My jsme zatím předložili pozměňovací návrh na 11 000 Kč pro třetí stupeň. Je to k diskusi, ale opravdu nechceme, aby ten rozdíl narůstal tak šíleně a aby ti, kteří často skutečně jenom, řekněme si, i shodou náhod a okolností nemuseli dosáhnout ten čtvrtý stupeň, byli tak nejvíce biti.
Co se týče té naprosté shody na tom a abychom tímto podpořili komunitní péči a péči v domácím prostředí, tak jenom je potřeba doplnit, že tady skutečně došlo k tomu velikému rozvolnění od sociální práce na obcích na navázání na Úřady práce, a proto dneska v řadě regionů není ani úplně přesné povědomí o tom, jaké všechny služby chybí, kolik chybí právě těch odlehčovacích služeb apod., to tady už zaznělo, jenom je potřeba si to opravdu vytyčit jako hlavní věc na krajích, jak reálně zlepšit životy pečujících a lidí, kteří tu nepřetržitou péči potřebují.
Ještě jedna věc k Lékařské posudkové službě a k celkové roztříštěnosti posuzování. My tím, jak to máme dnes nastavené, kolik různých posuzování se i opakuje na různé příspěvky znovu, to nesmírně zatěžuje systém. Vedle toho, že je třeba samozřejmě zajistit nové lékaře do Lékařské posudkové služby, tam určitě je prostor pro to, jak to celé zefektivnit, aby člověk, který si byl zařizovat přeposouzení na invalidní důchod, nemusel za dva měsíce si vyřizovat obdobné přeposouzení na jiný druh dávek jenom proto, že tamty jsou na Úřadu práce. To je také nesmírně důležité.
Ještě bych ráda zdůraznila věc, která nám jako státu fakt nejde a přitom dává největší smysl, a to je to, abychom podporovali samostatnost a odměňovali snahu o ni - právě zase systémovým způsobem. Příkladem je třeba výcvik asistenčních psů. Bavíme-li se o financích, je nesmírně drahé, abychom pro lidi, kteří potřebují třeba pomoci zvednout mobil, který jim spadne, nebo takovouto pomoc typu přivolat pomoc, to může zajistit asistenční pes, ale dneska je velmi obtížné zajistit financování jeho výcviku. Hovořila jsem s manažerem organizace Pestrá, panem Pragerem. Organizace Pestrá zajišťuje právě za zhruba 250 000 Kč výcvik asistenčního psa pro osoby s těmito druhy potřeb a postižení, a když si představíme, že 8 - 9 let takový pes může pomáhat třeba 4 hodiny denně, opravdu ušetří to, aby tam nemusela být přítomna nějaká jiná osoba, člověk, tak to se dostaneme k částce kolem 1,7 - 1,8 milionu ušetřených za těch 8 - 9 let života psa.
Vidíme, že to je systémové řešení, ale současně náš stát tohle neumí. Neumí takovéhle věci podporovat. Neumíme podporovat lidi v samostatnosti. Přesně jak tady zaznělo před chvílí, pokud se někdo třeba i velikým úsilím o něco zlepší, tak mu nesmírně může zkomplikovat život, že spadne do toho nižšího stupně závislosti bez varování a bez opravdu jistoty, že to je férové a spravedlivé. Tady s tím apelem, abychom na to hleděli jako na nutnost opravdu veliké, veliké provázanosti krajů a obcí s tím, jaké jsou potřeby jejich pečujících a jejich osob se zdravotním postižením, tak s vědomím tohohle všeho bych vás opět chtěla požádat o zvážení, zda současně s navýšením čtvrtého stupně nenavýšit i ten třetí. Pirátský návrh je navržení zatím, myslíme si, velmi kompromisně na 11 000 Kč. Děkuji za pozornost, kolegyně a kolegové.
