není to lehká situace, hovořit po úžasném vystoupení, krásných slovech Radka Martínka. Pokusím se být maximálně stručným. Co se týče materie, kterou máme teď k projednání, Petr Vícha tady správně říkal, že není odborník na zemědělství. Ani já se necítím být odborníkem na zemědělství, nicméně jednou z prvních věcí, kterou jsem musel řešit jako začínající senátor, byla záležitost postižení zemědělců v mém volebním obvodu. A dovedu si tedy představit a vím už, co znamená dokument, z kterého se vychází a na základě kterého se poté vyplácí jednotlivé subvence. A proto tedy i já prosím o to, abychom věnovali tomu balíčku patřičnou pozornost. Já plně podpořím ten pozměňovací návrh, který podal Karel Kratochvíle a který koresponduje s tím, co řekl Radko Martínek a který je názorem VHZD.
Co se týče společné zemědělské politiky, o které tady teď hovoříme, tak já tam vidím, když jsem si studoval tu materii, dva problémy. Prvním problémem, který tam vidím, je snížení prostředků, které vůbec na společnou zemědělskou politiku půjdou. Zaprvé se bavíme o tom, že půjde o 4 % méně prostředků na přímé platby pro zemědělce na 1 ha. A co je důležité a co málo zaznívá, je to, že o 20 % méně prostředků půjde do programu rozvoje venkova, z kterého jsou hrazeny investice pro zemědělce. A to jsou prostředky, které zkrátka do venkova nemusí přijít.
Co se týče zastropování, které tady určitě ještě bude dále komentováno, ale myslím si, že tady již Karlem Kratochvílem a Radko Martínkem patřičně vysvětleno bylo, tak já se samozřejmě plně stavím za to, abychom podpořili přesně v kontextu toho návrhu VHZD bod 4, kdy Senát zásadně nesouhlasí s povinným zastropováním a degresivitou přímých plateb, kdy je toho názoru, že by členské státy měly mít možnost se samy rozhodnout na základě svých specifických podmínek, zda uvedené nástroje zavedou či nikoli.
Určitě se tady také ještě bude hovořit dlouze o velikosti farem v ČR. Já si myslím, a je to i názor, který jsem získal v odborné debatě, že velikost farem v ČR je velice specifická díky souvislostem v rámci historického vývoje, kdy ČR disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku v EU, což je 133 ha, přičemž průměr je 16 ha v EU. A pátou největší četností podniků nad 100 ha.
Zároveň bych chtěl ještě jednou akcentovat, že subjekty, které by spadaly do zastropování, resp. do té degresivity, chcete-li snížení plateb, zároveň zaměstnávají významné množství pracovní síly ve venkovských oblastech a současně poskytují veřejné statky. Z pohledu výrobního zaměření se jedná o podniky, které mají významný, zdůrazňuji významný podíl živočišné výroby.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás prosím o to, abychom podpořili pozměňovací návrh Karla Kratochvíleho, děkuji.
