Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

  • ODS
  • předseda vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,32. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.10.2018 12:43:00

Smyslem agrární politiky je zachovat plnohodnotný život na venkově

Smyslem agrární politiky je zachovat plnohodnotný život na venkově

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovny 24. října 2018 k k návrhu státního rozpočtu.

Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já se v tomto úvodním vystoupení za klub Občanské demokratické strany pokusím zařadit tento návrh státního rozpočtu do širších politických souvislostí tak, jak by to ostatně také mělo být u tohoto zákona, který často bývá označován - a přihlásil se k tomu tady i pan prezident ve své úvodní řeči - za nejdůležitější zákon roku.

A skutečně to důležitý zákon je. Určitě to není jenom nějaké účetní cvičení, ale je to zákon, který vyjadřuje priority vlády a který vlastně naznačuje a určuje směřování země a buďto se v něm odráží naše ambice, nebo se v něm neodrážejí, což je právě tento případ.

Musím také konstatovat, že je mi líto a považuji to za nesprávné, že u projednávání státního rozpočtu není přítomen předseda vlády. Chápu všechny ty důvody, nenavrhuji žádné odložení, nebo něco podobného. Ale myslím si, že projednávání státního rozpočtu i plánování zahraničních cest premiéra by mělo být sladěno tak, aby se předseda vlády mohl účastnit diskuze o státním rozpočtu, což je něco tak přirozeného a tak jasného, že se divím, že to tady musím zmiňovat.

Dámy a pánové, Česká republika prožívá jedno z nejpříznivějších období ve své novodobé historii. Lidé v České republice se nikdy neměli tak dobře, jako se mají dnes. Jsme nepochybně na vrcholu dlouhodobého ekonomického růstu, příznivého období a je také jasné, a ukazuje to i tento rozpočet, že příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy tak vysoké, jako v těchto letech. A nikdy stát nehospodařil s takovými prostředky, jako bude hospodařit příští rok.

A když se na tyto údaje podíváme, tak si musíme říct, že ty zprávy o státním rozpočtu by měly být jenom pozitivní, že státní rozpočet by měl být plný pozitivních zpráv, nebo zpráv ještě pozitivnějších. Když se na ten rozpočet ale podíváme, tak zjistíme, že tomu tak není.

Já se zmíním nejprve o těch příznivých zprávách. Ve státním rozpočtu se ukazuje, že příští rok se nepochybně zaraduje část důchodců, protože důchody půjdou nahoru. Zaradují se státní zaměstnanci. Pravda, někteří se zaradují více, někteří méně, ale v průměru se jim zvýší příjmy o osm procent.

Mimochodem těch osm procent je podstatně více, než se zvýší příjmy zaměstnancům v soukromém sektoru, kteří na to všechno, co tady vlády utrácí, musí vydělat. Ale u nich se s růstem mezd vlastně nepočítá, protože vláda nepočítá se snížením daní, vláda nepočítá se snížením odvodů, vláda nepočítá se zlepšením podmínek pro živnostníky, nebo podnikatele, ani se o to žádným způsobem nesnaží.

No a když jsem u těch příznivých zpráv, tak ještě zmíním, že se také zaradují rodiče dětí a studentů, kteří ušetří na jízdném, přičemž tedy ovšem stejně ušetří nejbohatší rodiče, jako ti rodiče, kteří jsou v nouzi.

Nicméně tímto konstatováním se ty příznivé zprávy vyčerpaly a příznivější už tam nebudou. Tak totiž vypadá "hostina" v zemi, která prožívá nejdelší období ekonomického růstu. V zemi, která vybírá rekordně vysoké daně a odvody. Takto vypadá "hostina" v podání levicové vlády, vlády prý pro všechny. Toto je, tento rozpočet, to vrcholné číslo, které vláda dokáže v dobách rekordních ekonomických růstů udělat.

Jak ale všichni víme, tak období příznivá, období ekonomicky příznivá, střídá i období stagnace, střídá je období ekonomických krizí. A my možná už tu první pozitivní část toho cyklu máme za sebou, nebo dosahujeme vrcholu a měli bychom se připravovat i na období, která tak příznivá nebudou. A to tento rozpočet v žádném případě nedělá.

Když jsem řekl, že končí ty příznivé zprávy a vyjmenoval jsem ty, kteří budou profitovat z návrhu toho státního rozpočtu, tak uslyším námitky, že si přece přilepší i další. Že si třeba přilepší i střední a vysoké školy. Jenomže já tady musím připomenout, že podíl výdajů na HDP u nich ve skutečnosti klesá. Takže to přilepšení je velmi relativní.

Stejná situace je v oblasti investic, kterými se tady chlubil pan premiér. Když se podíváme na ty investice, tak v roce 2015 tvořily kapitálové výdaje 13,5 % výdajů státního rozpočtu. Podívejte se, jaké procento plánuje vláda na příští rok. Pouze 8 % kapitálových výdajů.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace. V roce 2015 - všimněte si, že to nesrovnávám s obdobími pravicových vlád a přitom i v době ekonomické krize by tady ty podíly byly mnohem příznivější, než jsou teď. V roce 2015 tvořily výdaje na výzkum, vývoj a inovace 0,9 % HDP. Příští rok vláda očekává podíl 0,8 % HDP. No to není růst, to nejsou potřebné investice, které jdou do výzkumu a inovací, tedy něčeho, z čeho bude profitovat Česká republika v budoucnosti a co zvyšuje naši konkurenceschopnost.

A když jsme u těchto čísel a podívám se třeba na obranu, tak mohu konstatovat, že ty sliby, které tady vláda dává, tak se zase jenom posouvají do budoucna. Z letošních 1,11 % HDP plánuje vláda nárůst na 1,19 % HDP v příštím roce. Kde je k dosažení ten růst na 2 %? Nebo i těch slibovaných 1,4 %? Ty jsou pořád v nedohlednu. Přitom výdaje na obranu jsou pro naši zemi mimořádně důležité.

No a samozřejmě vůbec není pravda, že tato vláda je vláda pro všechny, jak se snaží ze svého manévru směrem doleva vymluvit předseda vlády. V rozpočtu se totiž dočtete to, co už jsem řekl, že platy v soukromé sféře neporostou, protože daňové zatížení se nesníží. A v rozpočtu se také dočtete, že platy státních zaměstnanců se opět zvýší. Takže není to vláda pro všechny. Ani ten rozpočet není připravený tak, aby z ekonomického růstu profitovali všichni.

Ale to všechno nejsou hlavní problémy tohoto rozpočtu. Dokonce jím není ani ten deficit, který je podle mě - který tu byl už několikrát zmíněn - a který je podle mě nepochopitelný a nevysvětlitelný. Ale hlavní problém tohoto rozpočtu je skutečně v něčem jiném. Není v jednotlivostech, není v jednotlivých položkách, ale skutečný problém spočívá v nedostatku ambice, v neexistenci plánu, v absenci srozumitelných užitečných politik. Tedy chybí tam vize, plány a jejich realizace.

Já jsem to svoje vystoupení začal tím, že jsem řekl, že jsme v mimořádně příznivé situaci a že prožíváme neobvykle příznivé období. A to jsou přece ideální časy, abychom věcmi, které nám doma nefungují, které víme, že jsou problém, abychom s nimi pohnuli. Abychom zlepšili kondici České republiky. Abychom nezabíjeli ambice České republiky. Abychom se připravili na příští konkurenceschopnost, abychom pro to vytvořili podmínky.

A to by mělo být za těmi čísly státního rozpočtu. Tam by měly směřovat investice. Měl by se za nimi skrývat i obsah. A ten obsah může být následující. Když zvyšujeme například výdaje do školství, tak co od toho očekáváme, kam ty peníze jdou, čeho tím chceme dosáhnout. Tyto ambice by měly být za státním rozpočtem.

Já vám tady řeknu některé údaje z analýz Světového ekonomického fóra, které asi nebudete chtít zpochybňovat a vy si u toho položte dvě otázky. První, zda to postavení, které máme ve srovnávání Světového ekonomického fóra, zda skutečně odpovídá možnostem, jaké naše republika má. 

A ta druhá otázka, ta je neméně podstatná, kterou si také, prosím, položte. Které z těchto údajů tento státní rozpočet vylepší? Kde jsou v něm předpoklady, abychom se mohli zlepšit, abychom se mohli od tohoto stavu odrazit, abychom se postupně posouvali vzhůru?

Podle údajů Světového ekonomického fóra je ČR momentálně na 31. příčce v žebříčku konkurenceschopnosti. A když se podíváme, z čeho se toto číslo detailně skládá, tak zjistíme, že jsme nízko zejména v podkategorii instituce na 50. místě a infrastruktura na 49. místě. A v kategorii instituce, když se na to podíváme detailně, táhne ČR dolů zejména břemeno vládních regulací, tady jsme na 119 místě a efektivita a přehlednost regulačních procedur, kde jsme na ostudném 112. místě.

A dále podívejme se na další údaje. Efektivita veřejné správy při vymáhání právních sporů 94. místo. V kategorii infrastruktura, podkategorie kvalita cest, 74. místo. A z ostatních podskupin bije do očí nepružnost zákoníku práce, 108. místo, a celkové daňové zatížení podnikatelů 110. místo na světě.

Dámy a pánové, to nejsou čísla, která odpovídají možnostem a ambicím ČR. To jsou čísla, se kterými bychom měli něco dělat. A to jsou čísla, se kterými by měl něco dělat tento státní rozpočet, ale nedělá. V dnešní době není žádný důvod, aby se vybíraly od lidí a podnikatelů nesmyslně vysoké daně. Mnohem lepší by bylo, kdyby lidé své peníze mohli investovat. A investovali by je do dalšího růstu, technologických inovací, příprav na technologické změny, které čekají celou společnost. Kdyby vláda postupovala takto rozumně, tak by se více rozhýbala ekonomika, přispělo by to více k ekonomickému růstu. A zvýšila by se také konkurenceschopnost úspěšných českých firem v mezinárodním prostředí.

Dámy a pánové, toto má být náš cíl, toto má být naše vize. Tak to chápali naši předkové. Teď se hlásíme ke stému výročí založení samostatného Československa. Právě jeho zakladatelé měli tuto ambici a není žádný důvod, abychom to tak nechápali i my. Je jasné, že některé věci nezměníme ze dne na den, nelze je změnit ze dne na den, ale pokud alespoň nezačneme, tak tu bude tendence, že se budou zhoršovat.

A nemusím vás asi přesvědčovat o tom, že všechno, co souvisí s byrokracií, například s byrokracií, má tendenci se zhoršovat. Některé problémy ale naproti tomu umíme řešit rychle a umíme je řešit efektivně. A byrokracii, regulaci, pomalost státní a veřejné správy to za problém považuje naprostá většina občanů ČR. A lze to řešit. Jenom to chce mít odvahu a mít jasný politický cíl. Ani odvahu, ani jasný politický cíl tato vláda nemá a ukazuje to v tomto návrhu rozpočtu. Vládní regulace, to už není jenom téma opoziční Občanské demokratické strany, je to jedna z největší ostud ČR. A pokud máme ambici patřit k deseti nejlepším zemím na světě a doufám, že nejsem sám nebo moji kolegové nejsme sami, kdo tuto ambici máme, tam, kam jsme patřili za první republiky, tak musíme s některými věcmi pohnout a musíme ten úklid udělat nejprve doma.

Není normální, aby v době ekonomického růstu, v době takového ekonomického rozmachu, největších rozpočtových příjmů v dějinách, téměř nulové nezaměstnanosti, aby byli lidi otravováni regulacemi takovým způsobem, jako to dělají některé autokracie ve Střední Asii. Vždyť je to ostuda. Mohli bychom s tím pohnout, mohli bychom to změnit, ale bohužel tento státní rozpočet nic takového ani nenaznačuje.

Dámy a pánové, mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale už připomenu pouze dvě oblasti, které jsou v tomto směru vypovídající. Třicáté první místo ČR pro úroveň vzdělávání. To by se zdálo, že není tak hrozné, ale je to špatné, protože v mezinárodních srovnáních kvalita vzdělávání v ČR pomalu klesá. Ten pokles není prudký, to uznávám, ale naší ambicí by přece měl být růst, protože vzdělaní lidé jsou naší budoucností, je to vlastně náš nejhodnotnější kapitál.

A když se podíváte na ty údaje detailněji, tak problematické jsou zejména dva fakty: klesá podíl výjimečných studentů, nadaných studentů a naopak roste podíl podprůměrných studentů. A je na nás, abychom ten vzdělávací systém nastavili tak, aby pomáhal, dával prostor těm nejšikovnějším a současně nepotlačoval děti ze slabším sociálním zázemím. A stejně tak, a to je přece jeden z největších problémů našeho školství, musíme najít způsob, jak více odměnit nejenom učitele jako učitele, jak více odměnit kvalitní učitele. A jak odměnit také mladé učitele, abychom zvýšili atraktivitu učitelského povolání a motivovali lidi k tomu, aby chtěli učiteli být.

A to druhé, poslední téma, to je téma, které je osobně blízké, vzácné panu předsedovi vlády, a to je politika pro lepší venkov. Smyslem agrární politiky přece není, dneska už to všichni víme, nasytit lidi, vyrobit dostatek potravin, ale mimo jiné a možná dnes už prioritně v evropských zemích jde o zachování charakteru krajiny, plnohodnotného života na venkově, který musíme mít, který máme mít a kterého se nemáme vzdát. Ale od tohoto cíle se i těmi opatřeními, která dělá vláda, spíše vzdalujeme, než abychom se k němu přibližovali.

Naše zemědělství je nejkoncentrovanější v celé EU. Průměrná velikost farmy je u nás nějakých 133 ha, v EU je to 16 ha. A jedním z důsledků takového koncentrace českého zemědělství je neefektivní směřování dotací a podpory ze společné zemědělské politiky EU do velkých koncernů, které nesplňují ten základní cíl. Nesplňují ani sociální ani krajinotvorný ani ekologický rozměr. A ty nůžky mezi námi a jinými zeměmi se tady stále rozvírají a rozvírají se v náš neprospěch. Například v Rakousku směřuje 60 % přímých plateb k malým zemědělcům, u nás jde 85 % plateb k velkým zemědělským podnikům. Tohle změnit nebude jednoduché, ale i toto je příležitost k tomu začít mluvit o tom, co to znamená politika pro lepší venkov. A že to neznamená podporovat jenom ty velké, ale že to znamená pomáhat těm malým a začínajícím farmářům. Že to třeba znamená zavést stropy na velikost příjemců přímých plateb a ušetřené peníze investovat do lokálních projektů. Do toho je třeba věnovat politickou energii, tady je potřeba vytvářet veřejný tlak. A samozřejmě pak také, a proto o tom tady mluvím, nastavení rozpočtu.

Dámy a pánové, já jsem vám chtěl na několika příkladech a politických souvislostech ukázat, v čem je tento rozpočet tak, jak ho předložila vláda premiéra Babiše, špatný, v čem neodpovídá ekonomickému růstu, v čem neodpovídá možnostem ČR a v čem doslova zabíjí ambice, které by ČR v těchto letech měla mít. Tento rozpočet neodráží potřeby ČR, tento rozpočet nepřibližuje ČR do skupiny nejvyspělejších zemí. Tento rozpočet neodráží možnosti ekonomického růstu, nezvyšuje konkurenceschopnost ČR jako celku ani dnes ani do budoucna a nevytváří nové příležitosti pro lepší život občanů ČR. Proto ODS tento rozpočet nemůže podpořit. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama