Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, tady v rámci rozpravy o rozpočtu, asi jednom z nejdůležitějších zákonů v Poslanecké sněmovně každý rok, se ukazuje směřování a názory jednotlivých poslanců a jednotlivých politických uskupení, a to mám na mysli toho pravo-levého vnímání. Jestli tady z pravé strany slyším, že je kanibalizací navyšování průměrných mezd s tím, aby se tlačila soukromá sféra, aby k ní také docházelo, tak vnímání levicové strany této Sněmovny bezesporu s tím souhlasí a bude souhlasit. Protože nás už nebaví číst si na internetu průměrnou mzdu 31 tis. Kč měsíčně, když minimálně dvě třetiny až tři čtvrtiny zaměstnanců v České republice na tuto mzdu nedosáhne a vůbec nechápe, kdo a jakým způsobem ji mohl vypočítat. To není kanibalizace. To je částečné napravení křivd z minulosti - a teď nemám na mysli čtyři, osm let, ale období od roku 1989 a bohužel i období před rokem 1989.
Rozpočet je politickou záležitostí. Jsou to vize, jsou to přání, jsou to sliby jednotlivých politických představitelů, které dávají před volbami a nebo které mají ve svých volebních programech. A ty strany, které jsou potom ve vládě, následně tyto vize, tato svá přání zhmotňují do návrhu rozpočtu na každý rok. A to je potřeba si uvědomit.
Já jsem velice vděčný paní ministryni, že struktura rozpočtu je taková, jaká je. Jsem s ní velmi spokojen. Dále jsem vděčný za to, že dokázala řešit problémy, které se vyskytly již při tom prvním čtení, tzn. v tom projednávání rozpočtu mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, a došlo k navýšení některých položek. Mám na mysli zachování matrik, Ministerstvo vnitra, mám na mysli navýšení financí do vodního, lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství, mám na mysli náležitosti týkající se Ministerstva kultury. Bezesporu i rozpočet je kompromisem mezi vládními stranami. Každý z nás ty priority prostě nemá úplně stejné. A jsem rád, že k tomu kompromisu došlo.
Samozřejmě musíme vnímat i to, že v rámci rozpočtu jsou věci, které je nutné upravit, a to i ze stran vládní koalice, a to s ohledem na to, že k dohodám na některých věcech došlo z časového hlediska později nebo se vyskytly nějaké technické náležitosti, které nebyly ve stavu být řešeny v tom daném čase. Mám na mysli např. finance v rámci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tzn. navýšení ISPROFINu, tzn. máme položku v rozpočtu na domovy důchodců a nemáme tam ani korunu, záležitosti dotýkající se pomocných prací, tzn. aktuální politika zaměstnanosti, veřejně prospěšné práce v obcích apod.
To jsou věci, o kterých samozřejmě budeme jednat ještě v rámci druhého čtení a hlavně při projednávání v jednotlivých výborech a v neposlední řadě - nebo v poslední řadě - v rozpočtovém výboru a následně zde na plénu Poslanecké sněmovny.
Tady vnímání rozpočtu ještě z té politické roviny má jednu zásadní věc. Ta zásadní věc je o tom, zda opravdu finanční prostředky šetřit, složit rozpočet bez deficitu, vyčkávat ty dny horší, anebo zda splácet dluhy z minulosti. A já si myslím, že v ten moment to nejsou opulentní večírky, o kterých tady padalo. To je 900 korun pro seniory a vláda není geniální, protože pro ty seniory by ta částka měla být ještě třikrát větší. Jsou to záležitosti dotýkající se navyšování průměrných mezd, tak jak jsem o tom mluvil, v tlaku na soukromou sféru. My si dnes samozřejmě velice dobře jsme vědomi, že růst ekonomiky bude něco přes tři procenta a v následujícím roce klesne někde na nějakých 2,5 % a ten třetí, který zatím se predikuje, bude 1,5 %. My víme, kam se ekonomika bude posouvat. Nedokážeme dneska odhadnout, jaké kritické momenty se mohou v ekonomice vyskytnout. Mám na mysli ekonomické krize vyvolané například bankovním sektorem apod. To jsou překvapení, se kterými si budeme muset poradit v daném čase.
Já si myslím, že tak jak byl sestaven rozpočet, je to dobrý základ pro to, aby byl projednán ve výborech, je to dobrý základ pro to, abychom řešili pozměňovací návrhy a Poslanecká sněmovna ho schválila, protože je to rozpočet, který jasně se dívá nejen do budoucnosti, ale také do minulosti: splácíme dluhy těch, kteří ve vládě byli před námi, kteří seděli v těchto poslaneckých lavicích před námi. Proto bych chtěl paní ministryni poděkovat. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD a ANO 2011.)
