Cílem pátého ročníku konference je ohlédnutí za uplynulým stoletím české a slovenské historie a zhodnocení vlivu geopolitiky, svobody a demokracie na vývoj v naší zemi.
Během svého vystoupení premiér Babiš vyzdvihl, že Česká republika je stále jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a je nutné nadále bojovat proti kriminalitě, terorismu i hybridním hrozbám. Vláda proto zvyšuje platy příslušníků bezpečnostních sborů i jejich počty. V celoevropském měřítku je poté nutné zakročit proti pašerákům lidí a pomáhat uprchlíkům v zemích jejich původu. Česká republika také bude nadále plnit své závazky v NATO a musí navýšit do roku 2024 svůj obranný rozpočet na úroveň 2 % HDP.
Projev předsedy vlády Andreje Babiše na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost
Vážené dámy a pánové,
chtěl bych nejdřív poděkovat organizátorům za možnost vystoupit v tomto čase, abych se odpoledne mohl věnovat mé oblíbené relaci, a to jsou interpelace na premiéra ve sněmovně. Chtěl bych poděkovat za pozvání na V. národní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná, jak už bylo řečeno, ve výročním roce 100 let od založení Československé republiky. Doufám, že jste si oslavy užili. Já myslím, že to byly velice důstojné oslavy a že na ně určitě budeme všichni dlouho vzpomínat.
Naše vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zajistí bezpečnost našich občanů a ochrání naši zemi před nejrůznějšími útoky, a to jak zvenčí, tak i uvnitř naší země. Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě, dokonce sedmá nejklidnější země na světě. A je to obrovské bohatství pro naši zemi, pro naše občany, které musíme udržet. My si asi moc neuvědomujeme, že naše krásná Praha je metropole, kde se můžete večer a v noci bezpečně pohybovat, na rozdíl od jiných evropských metropolí. To je fakt. Česká republika má nízkou úroveň kriminality. Je to zásluhou tvrdé práce obranných, bezpečnostních a záchranných složek, ale samozřejmě také nízkou nezaměstnaností, dobrou ekonomickou kondicí naší země, ale i zásadovou přistěhovaleckou politikou.
Abychom si i nadále udrželi vysokou pozici na příčkách nejbezpečnějších zemí světa, musíme být i nadále aktivní a bojovat hlavně proti terorismu a kriminalitě, hybridním hrozbám a i nadále posilovat naši obranyschopnost a vnitřní bezpečnost. 12. března 2019 slavíme třicet let od vstupu České republiky do NATO. Česká republika je spolehlivým spojencem, který v souladu se závazky ze summitu NATO ve Walesu navyšuje svůj obranný rozpočet s cílem dosáhnout úrovně 2 % HDP v roce 2024. Já jsem se zúčastnil minulého zasedání NATO, kde byl přítomen pan prezident Trump a kde jsem vystoupil a měl jsem projev ohledně toho, jestli tento parametr je skutečně ten správný.
Když si vezmeme náš rozpočet na obranu v roce 2014, který byl 41 miliard, kdy nastupovala bývalá koaliční vláda, ve které jsem byl ministr financí, a rozpočet na rok 2019 – 66 miliard a 735 milionů, tak ten nárůst je 62,5 %. Já jsem se to snažil i panu prezidentovi Trumpovi vysvětlit, protože když si vezmete Estonsko, které plní 2 %, což je 500 milionů dolarů, Belgie 0,9%, což je 4,5 miliardy dolarů, a my budeme na 3 miliardách dolarů, ale je to jen 1,14 %. Takže když se v roce 2024 dostaneme na 2 %, tak to bude nárůst oproti roku 2014 o 150 %. Takže si myslím, že je potřeba o tom mluvit, protože samozřejmě, můj přítel, premiér Lucemburska, který má 850 vojáků, je na tom samozřejmě hůř, když navýšil o 100 %, z 0,3 na 0,6 %. Takže to byla debata. Česká republika navyšuje HDP, daří se nám, takže je potřeba to zohlednit. Ale chápu, že jsme se tak zavázali, a to nezpochybňuji, ale je potřeba vnímat ty čísla i absolutně.
Náš problém je hlavně v realizaci zakázek. To bychom za naší nové vlády určitě chtěli změnit, abychom zohlednili specifičnost zakázek na obranu, zohlednili i naše strategické partnery a abychom to nerealizovali klasicky, protože s tím nejsou dobré zkušenosti. Nezpochybňuji, že to můžeme dělat G2G a že můžeme dosáhnout na skvělé ceny, jako se například teď povedlo Slovenské republice, když nakoupila helikoptéry Black Hawk a stíhačky.
To, že jsme spolehlivým partnerem NATO, dokazuje i fakt, že naši vojáci jsou přítomni na zahraničních misích v Afghánistánu a Iráku. My jsme v roce 2017 měli 400 vojáků, v roce 2018 850 vojáků a sněmovna schválila mandát 1 100 vojáků. Mezi lety 2017 a 2018 je to vlastně zvýšení o 100 %. Takže v Afghánistánu, Iráku, Mali, účastníme se i projektů alianční předsunuté přítomnosti v Lotyšsku a v Litvě. Podrobně jsem o tom mluvil i s prezidentem Macronem, když zde byl na návštěvě v rámci oslav. Francie má v Africe 5 000 vojáků a samozřejmě to souvisí se strategií Evropy ohledně Marshallova plánu v Africe.
Takže toto téma bezpečnosti a obranné spolupráce je pravidelnou součástí mých jednání se zahraničními partnery ze zemí Evropské unie i mimo ni. Dobrým příkladem bylo mé nedávné setkání s ministrem obrany USA Jamesem Mattisem, který navštívil Prahu u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa. Zúčastnil se naší vojenské přehlídky.
My samozřejmě v rámci EU diskutujeme i evropskou dimenzi obranné spolupráce například v rámci projektů Stálé strukturované spolupráce PESCO. Minulý pátek jsem o tom diskutoval i s kancléřkou Merkelovou, prezidentem Macronem i premiérem Pellegrinim. Takže jsme aktivní a snažíme se říkat naše názory a návrhy
Dovolte mi, abych v rámci této konference vyzdvihl a uctil účastníky zahraničních misí, kteří za naši bezpečnost položili největší oběť, a to svůj život. Budeme na ně vždycky vzpomínat jako na hrdiny. Asi jste v posledních dnech stejně jako já zaznamenali hlasy, že bychom měli z Afghánistánu odejít. Rád bych na tomto místě znovu opakoval, že stahovat se rozhodně nebudeme. Nevzdáme se. Neodejdeme. Naši vojáci budou i nadále bojovat proti teroristům tam, kde je třeba. Budou pomáhat našim spojencům, nezradíme je a budeme plnit naše koaliční závazky.
Vláda je v oblasti bezpečnosti aktivní a snaží se posílit nejen finance, ale početní stavy bezpečnostních složek. Mezi hlavní výdajové priority státního rozpočtu na rok 2019 patří i posílení platové oblasti. Dojde mimo jiné k nárůstu platů právě u příslušníků bezpečnostních sborů (policisté a hasiči apod.), kde navyšujeme platy o 8 %, což dělá minimálně 2 500 korun na osobu, a u vojáků o 7,4 %.
V říjnu tohoto roku vláda schválila navýšit počet služebních míst u policie o 1 000 policistů. Kromě jiného musíme také dokázat důsledně reagovat na nové formy kriminality, a proto 152 nových služebních míst získají policisté pro boj s kyberkriminalitou, terorismem a extremismem.
Možná jste zaznamenali, že jsme měli i skutečně obrovské, snad jedno z největších, protiteroristických cvičení, když v Kongresovém centru 80 figurantů teroristů zajalo 3 000 figurantů, a myslím si, že bylo jasné, že naše ozbrojené složky jsou na takové události připravené.
Rozpočet Ministerstva vnitra se na příští rok zvýší o 5,62 miliardy na celkové výdaje 77,5 miliardy. Když porovnám rok 2014, kdy to bylo 55,8 miliardy, a rok 2019, tak je navýšení o 21,7 miliardy. Podařilo se nám zvýšit prostředky o téměř 2 miliardy na investice, které budou směřovat na další zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích či na výstavbu nových požárních stanic. Dále dojde k zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,8 miliardy na celkové výdaje 66,7 miliardy.
Další oblastí, ve které nehodláme polevit a která úzce souvisí s touto problematikou, je zahraniční politika. Evropa je dlouhodobě nejbezpečnějším světovým regionem. Nicméně když vystupuji na evropských radách (ER), tak říkám kolegům, že potřebujeme strategii. Potřebujeme definovat prostor, kde budeme bránit náš evropský kontinent. Potřebujeme mluvit více o Schengenu a méně o euru. Potřebujeme urychleně vzít Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko do Schengenu. Potřebujeme jasnou strategii pro západní Balkán, protože pokud ji nebudeme mít, tak západní Balkán bude pod vlivem jiných mocností, které mají jiné zájmy než my. Takže ta strategie je důležitá. Samozřejmě je to o boji proti teroristům a pašerákům lidí, drog, zbraní, nafty a ropy.
Sám jsem navštívil operaci Sophia a mluvil jsem s italským admirálem, který má velet proti pašerákům, kteří v roce 2016 vydělali 5,7 miliardy eur. Oni jsou ti, kteří dneska určují, kdo přichází do Evropy. Ilegální migranti, kteří platí za každou cestu 3 000 až 5 000 dolarů, a to, že jsou schopni reagovat, vidíme. I když se ilegální migrace snížila o 90 %, tak se dnes přesunula hlavně z Maroka do Španělska. My jasně říkáme, že každý, kdo přichází do České republiky pracovat, a my máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě – 2,5 %, přichází na pracovní povolení. A tak by to mělo být všude v Evropě. Tyto zásady prosazujeme. Já je prosazuji na Evropské radě. Není to tak, že kritizujeme, ale navrhujeme konkrétní opatření. Sám jsem jako jediný premiér EU v historii navštívil Frontex ve Varšavě, kde skutečně dělají dobrou práci. Monitoring a návratová politika.
Otázka je, jestli bychom neměli změnit kompetence a bránit kontinent i mimo Evropu. Samozřejmě, my teď potřebujeme udělat strategickou spolupráci se severoafrickými zeměmi a domluvit se s nimi asi podobným způsobem jako s Tureckem. Toto je velice důležité a myslím, že i když jsme malá země, tak můžeme být aktivní a jsme aktivní. Sám se v tom angažuji, teď bude mírová konference v Paříži ke sto letům ukončení 1. světové války. Tam bude 136 státníků z celého světa a následně bude konference o Libyi v Itálii. To jsou věci, kde budeme aktivně vystupovat, protože samozřejmě v první řadě je důležitá bezpečnost našich lidí, ale my musí být aktivní a starat se i o bezpečnost Evropy. V tomhle směru mají naši spojenci v rámci Evropské unie i NATO spolehlivého partnera.
Děkuji vám.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR
