Tento trend potvrdil provedený průzkum pro květnové volby do Evropského parlamentu zveřejněný agenturou Reuters. Ve Francii by Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové získalo více hlasů než strana Emmanuela Macrona Republika v pohybu.

Minulý týden byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění, tak jak by hlasovali obyvatelé Francie při volbách do Evropského parlamentu. Vlastní oficiální volby proběhnou v květnu roku 2019. K těmto volbám se jednalo o již druhý průzkum, který provedl Institut Iflop a informovala o něm agentura Reuters. Národní sdružení Marine Le Penové by nyní získalo 21 %, v prvním výzkumu ze srpna to bylo 17 %. Naproti tomu strana prezidenta Macrona Republika v pohybu by nyní získala 19 % a v srpnu při prvním průzkumu by tato strana získala 20 %. Tyto výsledky potvrzují trend francouzských voličů, jež se pomalu odklání od politiky prezentované prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten je spolu s německou kancléřkou Angelovou Merkelovou hlavním představitelem určující politiku celé Evropské unie. A právě otázky týkající se řešení migrační krize a další postup přístupu k nelegálním imigrantům, převážně z Afrických zemí do Evropy, znepokojuje čím dál více lidí žijících v těchto zemích. Tito lidé vnímají, že se současným představitelům Evropské unie tento problém nedaří řešit a tak se názorově přiklání k politickým uskupením, které mají ve svém programu řešení těchto otázek ku prospěchu vlastních obyvatel. 

Ve Francii je to Národní sdružení (dříve Národní fronta), které od roku 2011 vede jako předsedkyně Marine Le Pen. Výsledky zmiňovaného průzkumu tak zadávají příslib vzestupu popularity Le Penové, a naopak pomalý sestup popularity Emmanuela Macrona. Tito dva politici se proti sobě postavili naposledy v prezidentských volbách, které ve Francii proběhly v květnu 2017 (tehdy do druhého kola postoupili právě oba zmiňovaní politici). Vítězem druhého kola se pak stal Emmanuel Macron se ziskem 66 % hlasů a stal se tak na další pětileté funkční období prezidentem Francie. V rámci Evropské unie právě on společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vystupují jako diktátoři svých myšlenek, což se už přestává líbit nejenom politickým představitelům ostatních zemí Evropské unie, (jako příklad uvedu státy V4+), ale hlavně politickým uskupení ve vlastních zemích (Francie, Německo) a jejich obyvatelům.

V Německu sílí tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která po výsledku nedávno proběhlých zemských voleb v Bavorsku a Hesensku, oznámila, že na sjezdu CDU v prosinci 2018 už nebude znovu kandidovat na funkci předsedkyně strany a po roce 2021, kdy by jí mělo skončit legislativní období ve funkci německé kancléřky, chce zcela odejít z politického působení. Přejme si, ať podobný osud potká i Emmanuela Macrona, coby politika.