Vláda chce zavést školné jako přímé platby na veřejných vysokých školách v maximální roční výši 20 tisíc korun, tedy pětileté studium by přišlo rodinný rozpočet zhruba na 100 tisíc korun. Pokud na to student nebude mít, může si vzít půjčku na školné, pochopitelně však musí počítat s okamžitým splácením úroků. Dosud hovořila Nečasova (jak příznačný název) vláda o školném odloženém. Dopředu chci zdůraznit, že ať se jedná o jakoukoliv formu, pro KSČM je školné nepřijatelné. Znamená zvýhodnění bohatých, bez ohledu na jejich znalosti a schopnosti, upřednostnění nabyté peněženky před inteligencí a zájmem o obor, degradaci vysokoškolského vzdělání na nákup zboží jakýmsi klientem. Jedná se o další privatizaci vzdělání, které povede ke snížení jeho úrovně. Kdo může tleskat tomuto „osvícenému rozhodnutí“, to jsou banky a jiné peněžní ústavy, které si na úkor mladých studentů, kteří nemají na hotové zaplacení, znásobí své zisky, jdoucí především do soukromých a zahraničních kapes. Jak výhodné pro naše občany a Českou republiku! Mimochodem „Česká“ spořitelna poskytuje půjčku na studium ve výši až 300 tisíc už dnes. Podle Jana Holinky z tiskového centra ČS poskytuje úvěr zdarma, přičemž úroková sazba činí 8,9% a je pevná po celou dobu splácení úvěru. Splácení úvěru si může student odložit, během studia splácí pouze úroky. Tomu říkám lidumilnost. Jak bude situace řešena poté, kdy dojde např. ke ztrátě zaměstnání, k nástupu na rodičovskou dovolenou, či v případech, že zaměstnanec dosáhne na průměrný plat až po 33 letech, jako je tomu u učitelů, tzn. že krátce před důchodem nastává ta chvíle, kdy mají začít splácet školné, to v tuto chvíli zřejmě nikoho nezajímá. Následnou radost z vládního skvělého počinu budou mít pochopitelně lichváři a exekutoři, kterým se situace zadlužených občanů bude náramně hodit k vlastnímu obohacení. Vládu, která se očividně řídí heslem „po mně potopa“, nijak nevzrušují ani zkušenosti ze zahraničí, kde k některým z u nás uvažovaných forem školného přistoupili. Představy o jeho výhodnosti se nenaplnily. Školné mění fungování celého systému financování vysokých škol tak, že se nakonec stává nákladnějším. Postupně rostou náklady za různé servisní služby, včetně reklamy. Vůbec se nepotvrdil předpoklad, že příliv peněz od studentů povede ke zkvalitnění vzdělávání, naopak - peníze jdou jinam. Školy se na jedné straně orientují především na obory, které jim co nejlevněji a nejrychleji přinesou peníze, na straně druhé univerzity kvůli nedostatku finančních prostředků postupně zavírají celá pracoviště. Projevuje se totiž tendence snižovat příliv státních peněz do vysokého školství, ruku v ruce s tím skokově narůstá školné a zadlužování mladých lidí. Neuspěl ani systém grantů a půjček tak, jak se o něm uvažuje u nás. Není divu, že s předloženým návrhem na zavedení školného nesouhlasí ani Rada vysokých škol.
Je třeba také připomenout, že vysokoškolské studium přijde pěkně draho už dnes. V roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné vysoké škole vyšlo zhruba na 3 477 Kč měsíčně, dnes v průměru 8 163 Kč. 90% studentů finančně podporují rodiče, 75% vysokoškoláků během studia pracuje, jen aby se na škole udrželi, často pochopitelně na úkor studia. Necelá polovina uvedla, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem, velká část pak přiznává, že v případě zavedení školného, byť s možností půjčky, by musela studia zanechat.
Nespokojenost roste. A nejen mezi mladými vysokoškoláky. Školská, zdravotní, sociální, důchodová a daňová deforma dopadne na většinu občanů a rodin této země. Necháme si to donekonečna líbit?
