Její stanoviska se mění skoro ze dne na den a její nejvyšší představitelé nejsou ve svých názorech jednotní. Babišovo rozhodnutí uzavřít vládní koalici s ČSSD bylo nesprávné rozhodnutí, na které doplácí především naši občané.

Tvrzení, že ČSSD jako politická strana ztrácí své zastánce, se potvrdilo při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017, kdy strana skončila na šestém místě. Celkem získala 7,27% (hlas jí dalo 368 347 voličů) a získala tak 15 poslanců. Naše hnutí SPD v těchto volbách skončilo na čtvrtém místě. Celkem získalo 10,64% (hlas mu dalo 538 574 voličů) a získalo 22 poslanců. Tento trend úpadku ČSSD následně potvrdily komunální a senátní volby, které se konaly v říjnu tohoto roku. V senátních volbách ČSSD utrpěla nejvyšší porážku ze všech kandidujících politických subjektů. Celkem získala pouze jedno senátorské křeslo (Karvinsko – Petr Vícha) a o 12 senátorských křesel přišla.   

V rámci druhého pokusu sestavování vlády, se rozhodl premiér Andrej Babiš přizvat do koalice s ANO právě ČSSD a počítat mohl i s podporou KSČM. Naše hnutí SPD nabízelo svoji účast v podpoře vlády, ale premiér Babiš dal přednost ČSSD. Před vlastním vstupem ČSSD do vládnoucí koalice sehrálo vedení ČSSD občanům velké divadlo, kdy se část jejich čelních představitelů (převážně senátoři) stavěli proti vstupu do vlády a naopak druhý blok zastoupený jejím předsedou Hamáčkem, Zimolou a dalšími chtěli za každou cenu být ve vládě. V rámci své nejednotnosti se rozhodli, že konečné rozhodnutí učiní samotní členové ČSSD a tak proběhlo celorepublikové hlasování členů ČSSD, zda chtějí do vlády vstoupit. Předseda Hamáček se většiny těchto hlasování zúčastnil osobně a do poslední chvíle tak cílil na členy, aby podpořili vstup do vlády. Po vyhodnocení výsledků sdělilo předsednictvo ČSSD, že si její členové přejí být ve vládě (výsledky pro a proti byly velmi těsné, což také svědčí o mnohém). 

ČSSD si také na svém sjezdu zvolilo nové předsednictvo. Tento její 40. sjezd se konal na dvakrát (v únoru a následně v dubnu) v Hradci Králové. Předsedou byl zvolen Jan Hamáček a prvním místopředsedou Jiří Zimola. Na následných tiskových konferencích pak vedení navenek prohlašovalo, jak dobře ve vedení spolupracují, ale opak byl pravdou. Velký rozpor se prokázal, když na post ministra zahraničí navrhnul předseda Hamáček europoslance Pocheho. Tyto kroky nejvíce kritizoval první místopředseda Zimola, který byl proti. Nakonec byl do funkce ministra zahraničí jmenován pan Petříček a paradoxně jako svého poradce oficiálně jmenoval pana Pocheho, se kterým nesouhlasil prezident Miloš Zeman ani premiér Andrej Babiš. Otázka k zamyšlení: Jak pak má vláda pracovat jako dobře sehraný tým? Každý si zajisté umí odpovědět (Kocourkov).

Z tohoto důvodu nikoho ani nepřekvapilo prohlášení prvního místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly, že rezignuje na tuto funkci. Je to jen další potvrzení nejednotnosti ČSSD a jejich představitelů, kterým jde především o své zájmy a nikoli o blaho občanů. Pan Zimola, kterého v minulosti provázely různé aféry, bude určitě kandidovat na sjezdu ČSSD v březnu 2019 na pozici předsedy strany. Své aktivity už plně naplňuje a to založením platformy zachraňme ČSSD.