Vážený pane předsedající, vážený paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jsem postaven docela před těžkou úlohu, protože paní ministryně ve svém úvodním projevu už moje všechny výtky předem zamítla, nicméně se pokusím o argumentaci, která by vás přesvědčila o mém názoru.
Já bych možná napřed začal tím, že vlastně Senát neprojednává státní rozpočet, tohle je takový zákon, který je tomu státnímu rozpočtu nejblíž. Proto si dovolím napřed takový krátký úvod, co jsou to ty zvláštní účty privatizace, resp. Fond privatizace, jaká jsou jeho aktiva, jaká jsou jeho pasiva.
Co se týká aktiv, tak je to zejména dlouhodobý finanční majetek, což jsou majetkové účasti podniků, které jsou určeny k privatizaci. Ten tvoří asi 79 miliard. Potom jsou to některé další drobné položky, včetně krátkodobého finančního majetku, který k dnešnímu dni tvoří cca 30 miliard korun. To jsou ty peníze právě, které jdou buď z prodeje nebo pronájmu státního majetku, nebo z dividend státních podniků. Co se týká podmíněných závazků Fondu privatizace, to je ta druhá stránka toho, proč ten Fond privatizace, resp. Fond národního majetku a jeho Fond privatizace byl založen. Tak největší položka závazků jsou na odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací, cca 102 miliard korun. Potom odstraňování následků hornické, hutnické činnosti – 12 miliard, prostředky pro DIAMO – 25 miliard, celkem ty závazky činí 142 miliard, přičemž když jsem mluvil s paní ředitelkou odboru ministerstva financí, odboru, který má na starosti to odstraňování ekologických škod, soutěží k té realizaci, tak de facto ta hodnota těch ekologických škod ve finále a v tom soutěžním vyjádření netvoří 100 miliard, ale je to hodnota o dost nižší, pohybuje se zřejmě někde mezi 40 a 50 miliardami korun. To jenom pro vaši představu, kolik asi bude potřeba prostředků de facto na to, aby ty podniky, které byly privatizovány, byly z ekologického hlediska uvedeny do vyhovujícího stavu.
Potom co se týká příjmové stránky těch zvláštních fondů privatizace, tak jak už jsem tady řekl, tvoří to ta dividenda státních firem, zejména ČEZ, to je asi 70 %, potom MERO, Český aeroholding a další podobné podniky. Ale to už jsou opravdu drobné.
A co se týká výdajové stránky toho Fondu privatizace, tak kromě těch výdajů, které přímo souvisí právě s tím odstraňováním ekologických škod, kteréžto výdaje v posledních dvou letech asi tvoří 2 až 3 miliardy korun, ale předtím zase, jak jsem mluvil s paní ředitelkou, tak ta činnost byla velmi omezena, ať už díky té vám jistě dobře známe Kalouskově velké zakázce na odstraňování ekologických škod, kde chtěl vlastně vysoutěžit veškerou realizaci těch ekologických škod najednou, za cca 110, 120 miliard, k čemuž nakonec nedošlo. Ta soutěž byla napadena, teď to jde tou cestou odstraňování těch jednotlivých ekologických škod přímými soutěžemi.
To jsou ty příjmové části. A co se týká těch výdajových, tak největší výdaje, jak tady paní ministryně říkala, byla sanace deficitu důchodového účtu, což tvořilo cca 10 miliard korun. Co se týká zdůvodnění té potřeby novelizace, tak to jsem si opsal z materiálů zdůvodnění novely tohoto zákona, doslova zní, že novela vychází z koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace. Upřímně řečeno, mně se tento druh stabilizace finančního stavu zvláštních účtů úplně nelíbil, protože jsou z něj právě škrtnuty veškeré konkrétní body, na které ten privatizační účet mohl být použitý, ať už, bylo to tady řečeno, SFDI, Státní fond rozvoje bydlení, případně území pro průmyslové zóny, nějaké drobné obecně prospěšné společnosti a podobně, což se dá říct, že vytváří jakýsi přehled toho, na co ten Fond privatizace byl použit. Tato novela všechny tyto konkrétní důvody těch výdajů toho fondu škrtá. Zavádí jeden jediný výdaj, a to je do státního rozpočtu, kde je to tedy použito potom podle toho, jak se vytváří státní rozpočet.
Samozřejmě, ano, jak už tady zase bylo paní ministryní řečeno, má tu možnost, že pokud by ten Fond privatizace se dostával do deficitu díky tomu, že by ta dividenda, což je největší zdroj příjmů, nějakým způsobem vyschla, tak zase naopak může být převedeno ze státního rozpočtu.
Nicméně, ještě vás seznámím, než zakončím svoji úvahu, seznámím vás se stanoviskem výboru, seznámím vás s legislativním procesem v Poslanecké sněmovně. Asi nejzajímavější bylo 3. čtení, kdy ze 178 přítomných poslanců vyslovilo se pro 94, 82 bylo proti. Z toho je vidět, že bylo to schválení a postoupení sem do Senátu velice těsné.
Co se týká mého názoru na tuto novelu, zamýšlel jsem se nad tím skutečně, jestli ta novela má přispět k nějaké stabilizaci tohoto účtu nebo jenom otevřít dveře pro to, aby mohly být peníze z tohoto privatizačního účtu převedeny do státního rozpočtu. Já si dovolím říci svůj názor, že tato novela spíše svědčí tomu druhému názoru. Když jsme projednávali tuto věc na výboru, tak k tomu byla velká diskuse. Nakonec téměř všichni diskutující se s tímto názorem ztotožnili a vlastně pak při hlasování vyjádřili podporu mému stanovisku, tento návrh novely zamítnout.
Já ještě snad dodám, že skutečně je otázka, zdali toto je z toho technického hlediska řešení, jestli by skutečně nebylo dobré ponechat ty prostředky na účtu Fondu privatizace, dořešit veškeré to odstranění těch ekologických škod a mít prostě v záloze ty peníze i pro případný deficit důchodového účtu, který dřív nebo později nastane. Myslím si, že je to taková asi otázka přístupu k nakládání s těmi finančními prostředky. Samozřejmě, ve firmě je snaha jakékoli finanční prostředky, které jsou k dispozici, použít a dát je do oběhu. Ale myslím si, že stát by měl fungovat trošku jinak než firma, některé prostředky si schraňovat na horší časy. Myslím si, že právě tento Fond privatizace by k tomu mohl takto přispět, k tomu fungování.
Na závěr vás seznámím tedy se stanoviskem výboru. Výbor na své 31. schůzi 8. listopadu přijal k novele tohoto zákona po úvodním slově zástupce navrhovatele, náměstka ministryně financí Karla Tylla a po zpravodajské zprávě senátora Ladislava Kosa a po rozpravě usnesení, že doporučuje Senátu PČR návrh zákona zamítnout, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Ladislava Kosa a pověřuje předsedu výboru, senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.
