Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo ukončit soudní spory s částí klientů tzv. Majáku uzavřením dohody o narovnání. V dohodě se ministerstvo zaváže zaplatit jednotlivým žalobcům satisfakci za nepřiměřenou délku řízení, žalobci pak vezmou zpět své žaloby a uplatněný nárok budou pokládat za zcela vypořádaný. Dochází tak k narovnání vztahů s částí klientů H-Systemu.
„Nejde v žádném případě o vyřešení celé kauzy vytunelované společnosti H-System. Jedná se o složitý případ, který se táhne několik let. Díky amnestii prezidenta Václava Klause byli někteří manažeři vytunelované společnosti amnestováni, což následně potvrdil i Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti nyní pouze uzavřelo dohodu o narovnání za nepřiměřenou délku řízení. Jednalo se o soudní spory, které by rezort spravedlnosti stejně prohrál. Daňové poplatníky by to zbytečně stálo další náklady na soudní řízení, proto jsem rozhodl uzavřít dohodu o narovnání,“ uvádí k ukončení sporů ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
Nejde o precedens, ale o konkrétní vypořádání konkrétních soudních sporů. Jedná se o skupinu lidí, kteří s Ministerstvem spravedlnosti vedli soudní spory (část klientů tzv. Majáku). Tyto soudní spory nebyly rozhodovány sjednoceně, často byla rozhodnutí rušena Nevyšším či Ústavním soudem. Dané spory se týkaly pouze zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení.
„Nejde o nic přelomového, věc nedopadne na ostatní klienty H-Systemu. Jedná se o klasický případ satisfakce za nepřiměřenou délku řízení, který byl komplikovaný rozdílnou praxí soudů,“ vysvětluje ministr spravedlnosti. „Tuto nejednoznačnost rozhodování, danou tím, že každý ze zhruba 60 žalobců vedl řízení samostatně, nyní odstraňujeme. Soudům se odlehčí o 60 soudních sporů. Je to sice jen kapka v moři, ale díky tomu se budou moci věnovat jiným případům.“
Při kalkulaci ministerstvo vycházelo ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu, který určil, jak postupovat v obdobných případech. Za přiměřené zadostiučinění v daném případě pokládá ministerstvo základní částku ve výši 18 000 Kč za rok individuální účasti poškozeného na trestním řízení (pro první dva roky se jednalo o částku odpovídající 50 %), sníženou s ohledem na okolnosti případu a zohlednitelná kritéria o 60 %. Průměrná částka satisfakce u většiny odškodňovaných nepřesáhne 100 000 Kč.
