Veřejnost, média i my si lámeme hlavu, proč a jak se Andrej Babiš junior ocitl na Krymu, zda šlo o bezpečnostní riziko či nikoliv, byť byl doprovázen zaměstnancem či bodyguardem Agrofertu aspoň po část té své cesty. Jak všichni víme, Krym byl v únoru 2014 anektován Ruskou federací, a to v rámci rozpoutání konfliktu na východní Ukrajině v intencích ruského plánu vybudování nové části země zvané Novorusko.
V reakci na tuto agresi byly přijaty sankce proti Ruské federaci, kterých se jako Česká republika účastníme, k nim jsme se připojili, pochopitelně. Byla přijata rezoluce Organizace spojených národů o územní celistvosti Ukrajiny. Ukrajina reagovala na tento akt zákonnou normou upravující přístup na Krym z vlastního území pomocí několika kontrolních bodů a naopak kriminalizací vstupu nebo přechodu hranice z Ruské federace na Krym. Přímo na Krym.
Doplňuji, a to je k těm bezpečnostním aspektům, že autoritou za situaci na hranicích je pohraniční stráž či pohraniční vojsko, která je součást federální služby bezpečnosti, známé FSB, která je hlavním gestorem vnitřní bezpečnosti ruské federace. A pro názornost a jakýsi politický pohled doplním, že na Krym jezdili legitimizovat anexi, pokud je známo, pouze představitelé KSČM. Komunistický europoslanec Kohlíček a senátor Doubrava. A pochopitelně byli ze strany ukrajinských orgánů označeni za to, že spáchali nezákonný vstup na Krym na okupované území Ukrajiny.
Proto otázka zní: Proč pan Babiš junior nezamířil například ze Švýcarska na západ? Například do Francie, kde by mohl navštívit některý z majetků restaurací pana Babiše. Proč zamířil na východ? Myslím si, že otázkou, a také to již zde bylo naznačeno dopoledne nebo ráno, je schengenský prostor a právní situace v schengenském prostoru. Schengenský prostor je prostor, který zajišťuje průchod, volný pohyb osob s tím, že je uzavřena dohoda, že je možné bez kontrol na vlastních hranicích nebo na vnitřních hranicích uvnitř schengenského prostoru se pohybovat. Na druhou stranu je zde podmínka, že v těchto státech je možno kdykoliv zadržet, zatknout, předvést osobu, která je hledaná v kterémkoliv zúčastněném státě, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného soudem.
A tady jenom chci zmínit (?), že Švýcarsko je sice v schengenu, ale není členem EU. Čili pokud by Policie ČR vyhlásila například po některé z osob pátrání, tak by nebyl problém v rámci EU ho zadržet, což ovšem neplatí ve státech mimo schengenský prostor, kterým je např. Rusko nebo Ukrajina. V případě Švýcarska a švýcarského občana by to bylo možné asi na základě mezinárodní právní pomoci, na základě bilaterálních smluv, pokud jsou uzavřeny, což je samozřejmě složitější cesta. Trvá delší dobu a muselo by to být na základě věci pro city. Pokud je ovšem tato věc dotačním podvodem, tak pochopitelně švýcarské federace, ale ani Ukrajiny či Ruska se tato věc netýká. Zde je možná odpověď na to, proč byl k té cestě zvláštní zvolen Krym.
A v závěru bych se chtěl zeptat. Věřím, že snad se jednou dozvíme, jak to bylo doopravdy. Ale zároveň se obávám té odpovědi, protože se může potvrdit, že nejde o pouhou spekulaci.
Děkuji za pozornost.
