Proč se tak na školné tlačí? Proč se už koalice ani nesnaží zamaskovat, že bude platbou za vysokoškolské vzdělání omezeno právo na vzdělání? Nečasova vláda evidentně chce naprosto vše změnit v placenou „službu“. Ostatně již zde máme další zvyšování poplatků ve zdravotnictví, které už překračuje hranice ústavy. Ústavní soud přece stížnost na tyto poplatky neuznal se zdůvodněním, že jde jen o poplatky regulační. A tuto mez už nyní současná novela překročila. Tak proč nezaútočit na další právo, dokud má tato vláda moc v rukou? Hlavně, aby se omezily výdaje veřejných rozpočtů. Jak to zatíží studenty a jejich současné i budoucí rodiny, to už vládní „experty“ zřejmě nezajímá.
Co studenty čeká? Banky vysokým školám školné uhradí za málo majetné studenty v průběhu studia, a studentům tak vznikne závazek splácet v budoucnu nemalý dluh. Co se stane, když si absolvent nebude moci delší dobu dovolit hradit splátky za vysokou školu? Kdo dluh uhradí, když dosáhne průměrného platu až těsně před důchodem? Bude to snad splácet ještě v důchodu? A o kolik dluh na úrocích naroste při větším odkladu splácení? Není také zcela jasné, na kolik třeba vyjde pojištění těchto úvěrů… Otázek je více než dost. Návrh, aby studenti spláceli školné až po dosažení průměrného platu, je docela nesmyslný, pokud si uvědomíme, že třeba učitelé na tuto částku dosáhnou po 30 letech praxe. Prodloužila snad vláda věk odchodu do důchodu „prozíravě“ i z tohoto důvodu? A co když absolvent poté, co dosáhne průměrného platu, přijde o práci? Mám takový smutný pocit, že na rozdíl od občanů, kteří se už předem obávají, co dalšího zatíží jejich rodinné rozpočty, si vládní koalice tyto otázky ani neklade. Hlavně, že se zase zavděčí finančnímu kapitálu, který dostane darem od vlády nový, velmi výhodný bankovní produkt.
A to stále ještě mluvíme jen a jen o školném. Nějak se při tom zapomnělo na dopravu, skripta, pomůcky, kurzy, stravné, bydlení… Pro mladé lidi se tak začíná rozjíždět spirála dluhů ještě dříve, než získají řádné zaměstnání. Přitom studium na vysoké škole je již dnes drahá záležitost i bez školného. Navíc vážně pochybuji, že školné, jakmile bude zavedeno, zůstane jen u oněch 10 000 Kč za semestr. Současná vláda se přece řídí logikou, že poplatky jsou od toho, aby se zvyšovaly. Vidíme to i na již zmíněných poplatcích ve zdravotnictví. Je totiž mnohem jednodušší poplatek zákonem zvýšit, než zavést.
Ráda bych věřila, že se nad těmito otázkami zamyslí nejen studenti a jejich rodiče, ale většina občanů. I ti, kteří své vzdělání získali zdarma, i ti, kteří sice sami vysokoškolské vzdělání nemají, ale jednou ho třeba budou chtít získat jejich potomci. A hlavně věřím, že se najde jen velmi málo lidí, kteří podlehnou deformované logice, podle níž by se za vyšší vzdělání mělo platit, protože umožňuje lepší práci. Za prvé tomu tak zdaleka vždy není (viz např. již zmínění učitelé), a za druhé, podlehli by tak dalšímu velmi jednoduchému triku, jehož cílem je na základě uměle podněcované závisti stavět proti sobě jednotlivé skupiny ve společnosti. Místo toho bychom měli táhnout za jeden provaz a hledat společný zájem – a tím je i budoucnost našich dětí i vnuků. Jen vzdělaná a vysoce kvalifikovaná společnost má šanci obstát v ekonomické soutěži. A za to bychom se měli všichni otevřeně postavit.
Gabriela HUBÁČKOVÁ, poslankyně PČR za KSČM