Rozhodnutí Evropské komise nyní obíhá kolečko institucemi národních států. Komise dospěla k názoru, že původní důvody pro střídání zimního a letního času nejsou již kvůli energetickým úsporám opodstatněné a místo toho se vedly debaty o zdraví a o individuálním komfortu obyvatelstva. Zatímco severské státy by preferovali čas zimní, Polsko nebo Portugalsko by volilo čas letní a Řecko by zůstalo u střídání. Diskutuje se i napříč státy.

Čeští vědci i většina našich ministrů by se přikláněla k zimnímu času, v dosavadním anketách se ale většina českých respondentů vyslovila pro čas letní. A rozporuplný je i samotný materiál Evropské komise. Vedle připuštění národní benevolence ve volbě časového pásma tu komise zároveň volá i po harmonizovaném přístupu kvůli fungování vnitřního trhu. V jednom a tom samém materiálu se uvádí, že nekoordinovaný přístup by tu přinesl vyšší náklady na přeshraniční obchod nebo komplikace v komunikaci, dopravě či cestovním ruchu.

Potřebu shody na stejném časovém režimu, přinejmenším se sousedními státy, si uvědomuje i Česká republika. „Rozhodnutí Evropské komise je v této záležitosti kontroverzní. Vybalancování národní roztříštěnosti si vyžádá několik let vzájemných jednání, tedy minimálně do roku 2021. A přitom má Evropa řadu jiných vážnějších problémů,“ komentuje profesor Malý.