já jsem tady před chvílí navrhoval, abychom ten bod vyřadili z pořadu této schůze, protože mi skutečně nepřijde fér, že přeskakujeme jiné zákony, které byly podány dříve. Příplatky pedagogů za třídnictví - podle mě to je užitečnější věc než třetí a čtvrtá vlna EET. Stejně tak Metro D je stavba, která je potřebná a aby mohla být zprovozněna, tak je k ní potřeba změnit legislativu. Dneska metro nemůže jezdit bez strojvedoucího, pražská rada už za minulého období odhlasovala, že chce postavit metro D bez strojvedoucího, protože je to levnější a úspornější. Z toho důvodu logicky Petr Dolínek navrhl, aby zákon umožnil provoz speciální dráhy bez strojvedoucího, ale bohužel tato Sněmovně ten jeho návrh, přestože má číslo 191, tedy byl podán dřív než tento návrh, neprojednává.
Manželství pro všechny, zrovnoprávnění statisíců občanů, zákon, který nikomu neškodí a spoustě lidí pomáhá. Opět - předložen výrazně dříve než další vlny EET, a tato Sněmovna se mu nevěnuje.
Myslím si, že to je chyba, že to není správný postup od této Sněmovny, aby se tlačily některé věci na sílu, a jiné zákony se neprojednávaly, a nemohu s tím souhlasit.
Zkusím uvést celou řadu dalších věcí, proč mně vadí, že vláda tímto silovým způsobem prosazuje zavedení třetí a čtvrté vlny EET, u které je zcela evidentní, že tam bude oprávněný odpor opozice. Nám vadí především to, že ten zákon zhoršuje podmínky k podnikání celé řady lidí a v praxi nebude fungovat. Kdyby to byla jen nějaká parametrická úprava, kde se neshodneme o nějaké výši dávek nebo daní, kde se ale nikomu nezasahuje do života a do podnikání. Ale protože tento zákon negativně ovlivní statisíce lidí, myslím si, že je na místě velmi podrobně uvádět argumenty proti tomuto zákonu a upozorňovat na daleko důležitější problémy této země, na které kvůli tomu, že vláda se na sílu snaží třetí a čtvrtou vlnu EET zavést, nemáme čas a kapacitu.
Principiální problém třetí a čtvrté vlny EET je, že je nefunkční. Přestože já nesouhlasím ani s tou první a druhou vlnou, tak musím uznat, že je možné kontrolovat, jestli zaměstnanci a provozovatelé restaurací účtenky vydávají nebo nevydávají, zatímco u těch svobodných povolání to jednoduše v praxi možné není. Zbyněk Stanjura tady uváděl příklad malíře pokojů. Asi těžko si daňová správa nechá fiktivně vymalovat pokoj. A myslím, že ten malíř by musel být úplně střelený, kdyby nepoznal, že ten člověk ve skutečnosti nechce vymalovat pokoj, ale že je to kontrolor. Vůbec ta myšlenka, že se zavedou kontroloři, kteří kontrolují, jestli malíři pokojů vydávají účtenky, je prostě úplně ulítlá.
A to, jestli ten řemeslník bude poctivý a účtenku vydá, nebo nebude poctivý a účtenku nevydá, prostě žádným způsobem neovlivní to, jestli má EET mašinku nebo nemá. Prostě když má EET mašinku a nevydá účtenku, tak holt stát daně nevybere, když má EET mašinku a vydá účtenku, tak je vybere, stejně jako by je vybral, kdyby žádnou EET mašinku neměl. A moje podezření je, že ve skutečnosti celý ten zákon se vydává jenom kvůli výrobcům těch EET mašinek, kteří jediní na tom vydělají velké peníze. Prostě ta lobby firem, které budou provozovat ty systémy, které si všichni živnostníci v naší zemi budou muset pořídit, přestože je absolutně nepotřebují, absolutně je nepotřebují, v jejich podnikání jim to žádným způsobem nepomůže, a budou si je muset koupit, budou muset platit jejich provoz ze svých peněz úplně nesmyslně, a ani to reálně nezvýší výběr.
Co je navíc, ti živnostníci, kteří třeba kvůli tomu skončí, nebudou dělat ty služby. Dneska někteří živnostníci třeba přesluhují, je jich málo. V Praze je velký problém sehnat řemeslníky, ale i v republice, tam je zase vyšší procento řemeslníků ve vyšším věku, kteří zajišťují fungování obcí. A vláda je teď vyhání z trhu a fakticky může i snížit daňový příjem, když třeba odejdou dříve do důchodu. To opatření je zcela absurdní.
A čekal bych, že ve chvíli, kdy na sílu prošla první a druhá vlna, a na rozdíl od té třetí a čtvrté obstála u Ústavního soudu, a zdůrazňuji, že třetí a čtvrtá vlna neobstála u Ústavního soudu, tak že v této situaci vláda tedy udělá aspoň něco pro ty podniky, které jsou teď tou první a druhou vlnou zatíženy. Očekával bych, že Ministerstvo financí bude vytvářet software, který zjednoduší účetnictví firmám, které mají EET, že například bude možné napojit si daňovou evidenci na EET nebo účetnictví na EET, že vláda k tomu nechá dodat software a těm provozovatelům, kteří to EET mají, nějakým způsobem zjednoduší život.
Tady se šlo cestou represe, prostě všichni musí plošně zavést EET zařízení, ale není v tom absolutně žádný benefit pro ty provozovatele ze strany ministerstva. Ministerstvo žádným způsobem nepomohlo těm podnikům, které EET zatížila. Byrokracie razantně narostla, ale přitom vůbec neproběhly žádné kroky, které by zase dávaly něco na oplátku, nějakou pomoc, zjednodušení daní, zjednodušení placení daní. Typický příklad je, že vláda zrušila projekt společného inkasního místa pro sociální pojištění a daně. Dneska se dělá za stovky milionů klíčový projekt vlády "MOJE daně", kde ale jsme v první fázi, a ta první fáze má být spuštěna někdy v roce 2021. Vůbec nepočítá s integrací sociálního pojištění. Takže tady máme několik tisíc úředníků, kteří vybírají daně z příjmu, několik tisíc úředníků, kteří vybírají sociální pojištění. Místo toho, aby se ta agenda sjednotila a ušetřily se peníze, tak to vláda není schopná za tři roky vůbec realizovat, přestože už v roce 2016 měl ten zákon vstoupit v účinnost. Místo toho tady zavádí opatření, které stovkám tisíc lidí znepříjemní život.
Stručně teď projdu několik okruhů, oblastí, kde podle mě by vláda měla vyvinout daleko větší úsilí, než vyvíjí. A až poté, co to udělá, má podle mě smysl se bavit o EET, které, přiznejme si to, je v celkovém objemu státního rozpočtu zcela marginální.
Okruh číslo jedna: Zveřejňování smluv. V dubnu Piráti předložili zákon o zveřejňování smluv. Stále je zaseknutý ve druhém čtení. Koalice ho opakovaně obstruuje. A tady se bavíme o miliardách a stamiliardách veřejných peněz, které jsou bez kontroly. ČEZ v Bulharsku provařil několik miliard za to, že koupil nejdříve elektrárnu, tu elektrárnu několik let provozoval, následně ji prodal jako šrot, aby ta elektrárna poté, co ji ČEZ prodal za zbytkovou cenu, prodělal na tom několik miliard, tak aby ji následně soukromý provozovatel znovu spustil a začal na ní znovu vydělávat. Tohle se děje v České republice. Andrej Babiš to má na odpovědnost. A koalice přitom absolutně blokuje zákon o zveřejňování smluv ČEZem, který my jsme předložili před mnoha a mnoha měsíci. Sněmovní tisk 50 stále visí ve výborech, ve Sněmovně proti němu probíhají obstrukce a místo toho se tady tlačí sněmovní tisk 205, o 155 míst dále než naše zveřejňování smluv.
Další oblast, která je zaseklá ve Sněmovně: Nominační zákon. My jsme předložili novelu nominačního zákona proti trafikám ve státních firmách, aby státní firmy měly vlastnickou politiku. Dneska se naprosto běžně děje to, že vláda vyhazuje klíčové ředitele státních firem, třeba České pošty. Neříkám, že pošta pracuje dobře. Myslím si, že nepracuje. Minimálně na úrovni managementu.
Myslím si, že často ti přetížení zaměstnanci dělají, co mohou, aby ty dopisy doručili, ale ten management tam prostě není úplně dobrý. Ale místo toho, aby vláda řekla, co má ta firma dělat, která kritéria má plnit, a podle toho hodnotila ten management, tak místo toho prostě vymění ředitele, řekne, že to bylo pro ztrátu důvěry, nebo si udělá nějaký audit. Prostě každý to ví, v této zemi to funguje tak, že když chcete někoho vyhodit, tak si uděláte audit tak, aby byl vyhozen, když chcete někoho podržet, tak si uděláte audit tak, abyste ho podrželi. A je to taková berlička těch rozhodujících funkcionářů k tomu jejich rozhodnutí, ale ve skutečnosti to rozhodnutí padlo dávno před tím auditem.
A místo toho, aby byla transparentní vlastnická politika státních firem, kdy stát řekne: České dráhy mají za ten objem peněz, co mají, přepravit co nejvíce cestujících... Nebo České dráhy mají poskytovat co nejkvalitnější služby a v rámci toho zkvalitňování služeb mají udržet rozsah přepravy. Nebo České dráhy mají mít co největší provozní zisk. To jsou prostě rozhodnutí, která má udělat vláda, jak ta státní firma, která poskytuje nějakou veřejnou službu, má fungovat. A podle plnění té veřejné služby má odměňovat ty manažery.
Tak místo toho, aby se vláda zabývala tímhle problémem, který se týká stovek miliard, kde třeba v Praze, já bohužel mluvím o Praze, protože mám zkušenost z pražské komunální politiky, tak tam zastupitelé ANO brali za funkce v těch dozorčích radách víc než pan premiér, tak místo toho, aby se řešila problematika trafik, která skutečně stojí naše hospodářství miliardy a miliardy, uváděl jsem ten příklad z ČEZu v Bulharsku, mohli bychom se bavit o ČEZu v Albánii, mohli bychom se bavit o některých transakcích ČEZu u nás... Můžeme se bavit o nákupech solárních elektráren. Můžeme se bavit o celé řadě dalších státních firem. České dráhy taky mají máslo na hlavě. Tak místo toho, aby vláda zajistila zveřejňování smluv těchto podniků, tak tady na sílu tlačí EET.
Další problém. Zcela klíčový zákon o digitální službě. Dneska státní správa se absolutně nevěnuje digitalizaci. Spousta formulářů, které by mělo stačit načíst z občanky, se vyplňuje desetkrát. Na mě se obracejí zaměstnanců úřadů práce, to je neuvěřitelné, že za nimi přijde občan, vyplní formulář a oni ho pak pošlou k dalšímu okénku, tam vyplní úplně stejné informace do dalšího formuláře. A tímhle způsobem dělá ten občan úředníkům pošťáka, místo toho aby obíhaly dokumenty.
My jsme spolu s ICT unií a s ODS a s dalšími poslanci připravili návrh zákona o digitální službě, který nařizuje státním institucím, aby s občany komunikovaly elektronicky. Myslím, že je to zcela klíčový zákon pro pokrok v té oblasti vstřícnosti státu vůči občanům. Dnes je absolutně běžné, že člověk, který si chce zajít na úřad, tak si kvůli tomu bere dovolenou. Prostě to, že dneska si lidé musí brát dovolenou, aby se dostali na úřad, je nepřijatelné, ve chvíli, kdy 90 % té agendy by bylo možné vyřešit přes internet.
Proto jsme spolu s dalšími poslanci, spolu s ICT unií připravili zákon o digitální službě, který vyřeší ten problém, že spousta detailů je napsaná v zákonech, což vede k tomu, že ta digitalizace po jednotlivých zákonech je velmi obtížná. Tak místo toho chceme plošně nařídit státním institucím, aby umožnily ten elektronický přístup.
Bohužel Ministerstvo vnitra začalo ten zákon obstruovat. Já jsem to chápal v době, kdy pan Hamáček ještě měl k tomu Ministerstvo zahraničí, tak logicky neměl čas se tomu vnitru nějak moc věnovat, ale teď bych teda doufal ve větší vstřícnost. Pan ministr nesouhlasně kroutí hlavou, tak já doufám, že to tady uvede na pravou míru. Ale velmi bych se přimlouval za to, abychom se tomuto zákonu věnovali na rozdíl od EET, která je fakticky ze strany státu marginálie, která bohužel stovkám tisíc lidí znepříjemní život.
Velmi související věc s tou digitalizací státní správy, vstřícností k občanům, je elektronizace stavebních řízení. V České republice, včera se to tady zmiňovalo při projednávání rozpočtu, já nevím, jestli jsme 155. země v délce stavebního řízení. Myslím si, že si z nás dělají legraci, že Papua Nová Guinea je před námi nebo nějaké takové státy.
Tady v minulém volebním období proběhl ambiciózní projekt, že se novelizuje stavební řízení, že se všechno elektronizuje, že se všechno zjednoduší. Neudělalo se vůbec nic, jediný výsledek celé té novely byl, že se přidalo jedno povinné razítko k těm 40, co už tam bylo předtím. A všech těch 40 institucí musejí lidé obíhat sami, protože úřady nemají ten elektronický spis, nemají ty dokumenty v elektronické podobě. A občan zase dělá úředníkům pošťáka jenom proto, že ta státní správa nefunguje. A to je problém, kterému se máme věnovat.
Nárůst cen nemovitostí v Praze, ale i ve zbytku republiky je skokový. Vedla se obrovská debata o opatření, které dělá ČNB ve věci hypoték a dostupnosti bydlení. Ale závěr, na kterém se shodli všichni ekonomové, byl, že primární příčina toho obrovského nárůstu cen bydlení v České republice v posledních letech je právě to neuvěřitelně dlouhé stavební řízení.
Založit banku v České republice trvá zhruba 1 rok. Potřebujete zhruba 1 rok na to, abyste si zařídili banku. Ještě jsou tam takové detaily, jako že potřebujete asi půl miliardy korun nebo něco takového, ale ten povolovací proces na založení banky je 1 rok. Jak je možné, že povolovací proces na stavbu bytového domu v České republice je 7 let? To je zcela klíčový problém, který pálí daleko více lidí než EET, který má daleko větší rozpočtové dopady než EET a který vláda absolutně ignoruje. A místo toho nám tady předkládá předpis, který akorát několika stům tisíců lidí znepříjemní život, ale nikomu nějak výrazně nepomůže. Vlastně jedné skupině výrazně pomůže, to už jsem zmiňoval, to jsou ti výrobci těch EET pokladen. Tak to jsou ti jediní, kdo to ocení.
Přitom ten problém digitalizace stavebního řízení je nesrovnatelně významnější. A já se obávám, že vláda místo toho svůj politický kapitál utratí na tuto nesmyslnou bitku o EET. Můžu navázat velmi souvisejícím problémem - zákon o liniových stavbách. Tahle sněmovna se občas tváří, ostatně my to říkáme taky, když se říká, co se provedlo prosadit, že jsme udělali zákon o urychlení výstavby. Jenže ve skutečnosti, přestože ten zákon sám o sobě přinesl nějaké pozitivní pokroky, tak absolutně neřeší ten problém jako celek.
Řešení problému výkupu pozemků ve chvíli, kdy už máme územní rozhodnutí, tak je marginálie ve srovnání s tím procesem získání toho územního rozhodnutí. A právě proto měla vláda připravit zákon o liniových stavbách, měla to v programovém prohlášení uplynulé 4 roky. Opakuji, že tady je úplně stejná koalice, jako tu byla před 4 roky.
A místo toho, aby vláda představila ten zákon o liniových stavbách, který skutečně řeší liniové stavby od začátku, to znamená od rozhodnutí, kudy povede trasa dálnice, vysokorychlostní železnice, železničního koridoru nebo důležité silnice I. třídy, a abychom řešili ten proces od začátku, tak jsme přijali takový hot-fix, takové jednoduché řešení, které se ale týká jen velmi malé části těch staveb. Protože většina klíčových staveb není zdaleka tak daleko, jak zákon o zrychlení výstavby předpokládá, a my přitom potřebujeme ten zákon o liniových stavbách. Jak je možné, že v Denveru, hlavním městu Colorada, dokážou za jedno volební období postavit 50 zastávek železniční dopravy? 50 zastávek železniční dopravy za čtyři roky - tohle mají být ambice České republiky, že během jednoho volebního období, aby tady pan ministr Ťok nebrečel, že potřebuje pět let na přípravu staveb, dalších pět let to bude stavět a dalších pět let budou otevírat dálnice, ve chvíli, kdy v Americe zvládají 50 zastávek železnic v jednom města za čtyři roky, tak jak je možné, že tady slibuje vláda, že rozumné železniční spojení mezi Prahou a Brnem bude nejdřív v roce 2035, a to je ještě optimistický termín. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)
Já jsem v roce 2012 upozorňoval na problém, že chybí podchod mezi hlavním nádražím a VŠE na Žižkov, který by stovkám tisíc lidí zjednodušil přístup na hlavní vlakové nádraží v Praze. Ten problém tady byl x desítek let a když všechno půjde dobře, příští rok se snad začne stavět, a to je to jednoduchá stavba, byla u SŽDC s prioritou č. 2 a trvalo sedm let, aby se ta jednoduchá stavba vůbec začala stavět a doufám, že se za toto volební období vůbec dokončí. Je to zhruba deset let na to, abychom postavili jeden podchod. A v tomhle státě chceme stavět vysokorychlostní železnice, v tomhle státě chceme stavět síť dálnic. Máme tady vládní rozpočtový, nevím, jak se jmenuje ten plán výstavby, to asi vymyslel Marek Prchal, jak se to bude jmenovat, špatně to vymyslel, já jsem si to nezapamatoval. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Tady se slibuje proinvestovat 3 bil. korun, to jsou asi dva státní rozpočty, za deset let. A je to v zemi, kde deset let běžně trvá příprava stavby. Já vůbec nechápu, jak si myslíte, že proinvestujete ty peníze bez toho, abyste provedli příslušné legislativní změny a zjednodušili stavební řízení, digitalizovali ho, zkrátili tam lhůty pro úřady, zaplatili důstojně kvalifikované úředníky, co dělají na stavebních úřadech, aby věděli, která bije, abychom tam dokázali dostat kvalifikované lidi ze soukromého sektoru. Nechci se dotknout těch nadšenců, co to dělají za ty peníze, co za to dostávají. To bych velmi nerad, ale prostě je potřeba celá řada opatření, aby byla vůbec naděje na to, že se dálnice a vysokorychlostní železnice postaví. A vy tady zasekáváte Sněmovnu EET, která vůbec žádné strukturální problémy České republiky neřeší. (Hluk v sále je neustále obrovský!)
Další problém. Kůrovcová kalamita, kterou způsobuje neprofesionální správa státních lesů. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Nám se tady prostě státní majetek v hodnotě miliard rozkládá před očima a vláda se tomu nevěnuje. Včera neprošly žádné úpravy rozpočtu ve prospěch životního prostředí. Je to obrovský problém téhle země a místo toho vláda zase tlačí úplně absurdně EET.
Co je ještě závažnější problém než kůrovcová kalamita, je tragická situace sucha v České republice zvlášť na jižní Moravě. Jediná věc, kterou v téhle oblasti vláda dělá, že absurdně tlačí dál ten projekt Vltava-Odra-Labe, ten plavební kanál, který tu vodu bude odvádět pryč z republiky rychleji, takže se ten problém sucha zakceleruje a bude o něco horší. Je tady obrovský problém se suchem, kterému se vláda nevěnuje, kde je potřeba řešit problémy jak zemědělství, tak životního prostředí. Včera se hlasoval státní rozpočet, peníze na pozemkové úpravy neprošly, neřešíme absolutně strukturální problémy českého zemědělství, kde velkolány právě vedou k tomu odvádění vody z krajiny a právě zhoršují to sucho. Vláda bojuje proti zastropování dotací, které by mohlo dlouhodobě měnit strukturu českého zemědělství tak, aby to byl větší podíl menších vlastníků, kteří mají menší pole, která jsou vhodnější ve vztahu právě k odvodu vody z krajiny. Ten problém sucha je opět nesrovnatelně závažnější než EET. Tady si prostě PR tým Andreje Babiše vymyslel zcela virtuální téma, protože, jak jsem říkal v úvodu svého projevu, to jestli někdo má EET pokladnu, nebo nemá, a to jestli vydá účtenku, nebo nevydá, jsou věci, které spolu absolutně nesouvisejí. Takže Andrej Babiš si tady vymyslel to téma, jako že bude dělat toho nejlepšího výběrčího daní na světě, protože nevymyslel nic, jak vybírat dobře daně, ale měl štěstí, protože přišel hospodářský růst, tak je dobře vybírá a tak přijal EET. Ministerstvo financí dělá analýzy, jak to strašně vynáší a všichni se tváří, jak to všechno skvěle funguje, ale přitom ve skutečnosti je to zcela virtuální problém, který nás odvádí od nesrovnatelně důležitějších problémů. Mluvil jsem teď o struktuře českého zemědělství, samozřejmě tam asi logicky není vůle k tomu to řešit, protože pan premiér profituje ze systému dotací velkopodnikatelů v zemědělství, tak asi ani nemá důvod to řešit, stejně tak nemá důvod na vlastní náklady snižovat odvod vody ze svých polí. Proto jsme aspoň podporovali návrh na pozemkové úpravy. Bohužel vládní koalice to zablokovala jako všechny návrhy opozice s výjimkou KSČM ve včerejším hlasování o státním rozpočtu.
Co je ovšem ještě závažnější problém naší ekonomiky než je kůrovcová kalamita, sucho nebo strukturální problémy zemědělství, je odliv kapitálu z této země. (Poslanec se odmlčel kvůli velkému hluku v sále!) Odliv kapitálu z České republiky je suverénně největší ekonomický problém, který dneska máme. Každý rok z České republiky odplyne zhruba 400 mld. korun, 400 mld. korun se přesune z České republiky do zahraničí. My v životě nemůžeme dohnat tu Evropskou unii za situace, kdy výnosy růstu české ekonomiky odplynou do zahraničí. To je 400 mld. korun, které v naší ekonomice logicky chybí. My už jsme předstihli snad i Lucembursko v této oblasti. Myslím, že poslední stát v Evropské unii, který má větší odliv kapitálu, je Irsko, které si to ovšem kompenzuje tím, že ono má daně z Facebooku, Googlu a dalších zahraničních firem, které ale podnikají v celé Evropské unii. Irsko díky tomu samozřejmě má možnost odliv kapitálu kompenzovat daňovými výnosy, které vybírá za 500 mil. obyvatel Evropské unie.
A díky tomu, že pětimilionové Irsko vybírá daně za 500 milionů lidí, tak samozřejmě se jim vyplatí dát jim velmi nízké daně, přestože mají velký odliv kapitálu, tak jsou na tom ekonomicky dobře. Ale Česká republika nic takového neprovozuje. My nejsme daňový ráj uvnitř Evropské unie. V našem zájmu nejsou daňové ráje uvnitř Evropské unie, natož mimo Evropskou unii. Je absolutně nepřijatelné, že firmy, které podnikají v některých oblastech, tak u nás ty, co tady mají sídlo, platí miliardové daně, a ty, co tu nemají sídlo, platí milionové daně. A to se běžně děje třeba v agendě digitálních služeb. A reálně ten odliv kapitálu je obrovský problém České ekonomiky. Nezachytil jsem žádný relevantní návrh v této oblasti.
Teď v rámci sněmovního tisku 206 daňového balíčku přijímáme nějaké drobné úpravy, implementují se evropské směrnice ohledně praní špinavých peněz, ale to jsou naprosto drobné. Hlavní věc, co v tom má vláda dělat, je zřídit specializovanou část daňové správy, která se bude věnovat těm největším korporacím u nás, aby ve chvíli, kdy státní úředníci dělají daňovou kontrolu v nejlepších firmách, tak aby to byli lidé na špičkové úrovni, rozumně zaplaceni a skutečně kvalifikovaní, ideálně přetáhnutí z těch firem, které ty daňové úniky dělají, kteří budou mít skutečně povědomí o tom, jak ty úniky probíhají. Protože když se podíváme na těch 400 miliard, které z České republiky plynou, každý rok 400 miliard, které plynou z České republiky, tak jen velmi nízké procento z této částky jsou miliardy, které se týkají dividend. Jen zlomek té částky jsou výnosy dividend, které jsou normálně daněné daní z příjmu právnických osob.
Většina výnosů jde například skrz úroky matkám, mateřským firmám, nebo jiným způsobem. My máme podezření, že obrovské peníze unikají přes to, že mateřské firmy fiktivně dodávají služby, nebo platí poplatky za známky a podobné věci, které si můžou libovolně navýšit. A skrz to v České republice vznikají náklady v řádech desítek miliard korun, skrz které ty mateřské firmy, a bavíme se o bankovním sektoru, bavíme se o sektoru telekomunikací, bavíme se o sektoru internetového podnikání ze strany obřích technologických gigantů, bavíme se o těchto firmách, takže skrz ty vnitřní převody v rámci koncernu oni optimalizují daně v rámci celé Evropské unie, nebo to dokonce vyvádějí do daňových rájů mimo Evropskou unii. Takže přestože je odliv kapitálu 400 miliard korun, tak jen nízký podíl z toho odlivu je skrze dividendy a je řádně zdaněný.
Skutečně Ministerstvo financí nepředvedlo vůbec nic z této oblasti. To, že tady se dělá daňový kombajn, vracím se zpátky k jádru dnešního tisku, tady se dělá daňový kombajn na malé živnostníky. Malí živnostníci jsou pod obrovským tlakem ze strany státu, jsou zavaleni byrokracií. Bizarní příklad toho, co se děje, vláda odmítla zvýšit výdajové paušály na dva miliony, aby je o čtyři měsíce později, později hlasovala obráceně a zase je chtěla tentokrát zvýšit, což mi tedy vítáme, že se ty paušály zachovají na úrovni dvou milionů, akorát s tou strašnou nevýhodou, že jeden rok budou jenom milion. Takže nastala úplně absurdní situace, kdy výdajové paušály byly dva miliony, na jeden rok se sníží na milion a další rok jsou zase dva miliony. A v takovém prostředí tady mají ti podnikatelé fungovat. Tady se dějí takovéto naprosto nepromyšlené věci.
Není žádný systematický přístup k daňovým únikům velkých firem. Není žádná vládní strategie na to, abychom dlouhodobě snižovali odliv kapitálu z České republiky, což je náš největší ekonomický problém současnosti. To je ten důvod. Pokud by se nám podařilo vyřešit tento problém, tak nemusíme řešit důchodovou reformu. Pokud by se nám podařilo těch 400 miliard dostat do naší ekonomiky, tak z toho máme 150 miliard na důchody a stárnutí populace by zdaleka nebyl tak palčivý problém, což je tedy. A místo toho se tady dělá EET, které šikanuje jenom naše občany, místo toho, abychom řešili daňové úniky do daňových rájů v řádech desítek miliard, odliv kapitálu v řádu stovek miliard, tak se tady snažíme zoufale vybrat nějaké jednotky miliard, kde ještě o té metodice máme velmi vážné pochybnosti. Necháváme si na to zpracovat analýzu, abychom ověřili ta čísla z Ministerstva financí.
Ale to jsou slovy prezidenta Zemana naprosté čučky. Vláda se chová jako absolutní čučkaři ve vztahu k tomu, co je reálný problém, to je ten obří odliv kapitálu, a ve vztahu, co je problém virtuální, a to je prostě, jestli budeme šikanovat malé řemeslníky na vesnicích a nutit je, aby si pořizovali prolobbované EET pokladny od nějakých dodavatelů napojených na Hospodářskou komoru. To prostě přijde úplně nešťastně nastavené priority té vlády.
Dostal jsem se k důchodové reformě. Ve vládním programovém prohlášení je mezi prvními šesti prioritami důchodová reforma. My jsme do této doby nezaznamenali vůbec žádnou legislativní iniciativu v této oblasti. Jediná legislativa v oblasti důchodů, co byla přijata, bylo navýšení důchodů především nízkopříjmovým důchodcům, což Piráti samozřejmě podpořili, protože ve chvíli, kdy je ekonomická konjunktura, mají z toho profitovat všichni, včetně našich důchodců. Nicméně současně potřebujeme řešit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Buď ji můžeme řešit na té příjmové stránce, to znamená ten problém odlivu kapitálu, o kterém jsem poměrně podrobně hovořil, nebo musíme tedy řešit to, že v době, kdy je důchodový systém v přebytku, a doufejme, že ještě pár let v tom přebytku vydrží, tak si máme dělat rezervy na horší časy.
Je celá řada ekonomických modelů, jak se s tím vypořádat. Například Norsko skupuje nemovitosti po celém světě a z jejich výnosů se chystá platit penze norským důchodcům, až jim dojde ropa a plyn. My samozřejmě nemáme ropu a plyn, ale máme v tuhle chvíli důchodový systém v přebytku. A vláda místo toho, aby ten přebytek spořila pro budoucí důchodce v době, kdy dnešní silné ročníky půjdou do důchodu, zatímco dnešních pětačtyřicátníků je 200 tisíc v ročníku, tak dnešních třicátníků je mezi 100 a 150 tisíci. Takže prostě ta demografická křivka je absolutně neúprosná. A myslet si, že se ten problém vyřeší tak nějak sám, jak občas slýchám z levé části spektra, je prostě totální iluze. Za patnáct let půjde do důchodu 200 tisíc lidí v každém ročníku a těch 200 tisíc lidí prostě bude chtít dostávat důstojný důchod. A pokud to těch patnáct let nebudeme řešit, tak nebudeme schopni jim ho dát. Takže za patnáct let nás čeká obrovský průšvih, ale bohužel vláda to neřeší. Asi už nepředpokládá, že by vládla i za těch patnáct let, až bude potřeba tenhle problém řešit.
Ale přitom jenom v tomto období, než tyhle silné ročníky do důchodu odejdou, vůbec máme nějaký prostor na strukturální řešení, kdy se třeba změní struktura příjmů státu, můžeme se třeba bavit o důslednějším zdanění těžby, kde bychom získali nějaké peníze, nebo právě ten odliv kapitálu, nebo že ty přebytky ze současnosti investujeme třeba do nemovitostí.
A místo toho se tady řeší naprostá marginálie ve vztahu ke státnímu rozpočtu a udržitelnosti důchodového systému. A přestože důchodová reforma je mezi šesti prioritami vládního programového prohlášení, tak se v té oblasti vůbec nic neděje. Podle mých informací MPSV vůbec nic nezpracovává a ostatně ani tak banální záležitost, jako integrace platby důchodového pojištění a daní z příjmů, neprobíhá, rozhodně ne v tomto volebním období, což mimochodem je jeden ze způsobů, jak by právě stát mohl ušetřit několik miliard korun ročně na úřednících, které zaměstnává na dvě totožné agendy na dvou různých ministerstvech.
Další závažný problém naší ekonomiky je extrémní zdanění práce. My tady máme mezní daňovou sazbu tuším 48,6 %. Ta je, pokud nepočítáme slevy. Lidé řekněme ve vyšší střední třídě, v platech třeba nad 70 tisíc, platí daně okolo 45 %, když započítáme sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Když vezmeme daňové zatížení práce u lidí, co vydělávají do 100 tisíc korun, protože pak milionáři si vylobbovali lepší podmínky, tak když vezmeme ty lidi, co vydělávají okolo třeba 80 tisíc, tak platí daně 45 %, resp. náklady jejich zaměstnavatele na jejich práci jsou skoro dvojnásobek proti tomu, co ti lidé dostávají na výplatní pásce. Tato struktura daní je prostě extrémně nevhodná. Vede k tomu, že lidem se nevyplatí pracovat. Dokonce i nejchudší zaměstnanci platí daně 35 %. Mně přijde úplně absurdní, že lidem, kteří jsou na minimální mzdě, bereme 30 % jejich výdělku, abychom jim pak dávali dávky. To je prostě zcela absurdní systém. Ještě absurdnější je to v případě, že lidé, kteří si vydělají nějaké peníze navíc, tak o ty dávky přijdou a sníží se jim celkový příjem. My máme takovéhle obrovské problémy v našem daňovém systému. Lidi v exekucích vůbec nejsme schopni dostat na trh práce, k tomu problému se ještě dostanu, také je závažnější než EET, máme takovéhle strukturální problémy v daňovém systému, a zase... Pane Faltýnku, prosím, já se vás tady snažím přesvědčit (smích a potlesk v řadách ANO 2011), že EET nemá být prioritní zákon, který se má přijímat pro ČR, a myslím si, že témata, která tady otevírám jsou daleko podstatnější, všechny z nich, tak prosím nevyrušujte! Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.) Takže my máme strukturální problémy se způsobem, jakým se v ČR daní práce. Prostě daně z práce jsou v ČR extrémně vysoké, skutečně extrémně vysoké a místo toho, abychom se zabývali touhle problematikou, problematikou lidí s nízkými příjmy, kterým se nevyplatí pracovat, tak tady čučkaříme s jednotkami miliard, kdo ví jestli.
Digitalizace státní správy. My jsme si všimli té významné rozpočtové položky téměř 2 mld. korun, kterou naše státní správa utratí za dopisy, a skutečně prostě v 21. století utrácet 2 mld. ročně za dopisy mi nepřijde jako dobrá vizitka ČR. Já jsem to zažil na komunální úrovni. Prostě zcela běžný stav dnešní státní správy je ten, že zastupitel dá podnět na zastupitelstvo jako digitálně podepsané PDF, strojově čitelné, pošle návrh svého bodu, aby v rámci programu jednání toho samého zastupitelstva, té samé obce se to vrátilo jako naskenované vytištěné PDF. Státní správa si sama absurdně přidělává práci tím, že neustále tiskne a skenuje dokumenty, které si různě z ručky do ručky předává. Znemožňuje to například to, aby ten dokument podepisovalo víc lidí najednou, takže ty dokumenty kolují od člověka k člověku, kdy se tam sbírají podpisy víc lidí. Celý ten proces se zdržuje, znepřehledňuje a zase jedna z těch šesti priorit vlády byla digitalizace. Chceme digitalizovať, chceme modernizovať (smích v řadách Pirátů) a prostě místo toho se tady řeší zase EET, což je prostě šikana nějakých lidí, ale tyhle zásadní problémy ČR to vůbec neřeší.
Další oblast, ve které absolutně zaostáváme, ostatně když se podíváme na konkurenceschopnost ČR, tak tam jsme na tom celkově poměrně dobře, že jsme někde v první padesátce zemí světa, ale v tom stavu státní správy jsme hluboko ve druhé stovce. A je to jeden z důvodů, proč nerosteme tak rychle, jako bychom mohli, a je to jeden z důvodů, co nám brání dohnat západní Evropu, kromě tedy toho problému odlivu kapitálu, ale digitalizace státní správy je snáze řešitelný problém. Vláda předstírá, že je to její priorita, a nic se v této oblasti neděje.
Další vládní priorita, kterou najdeme v programovém prohlášení, vyrovnání státního rozpočtu. Ve vládním prohlášení je vyrovnaný rozpočet tohoto státu. Takže podle vládního prohlášení nemáme vyrábět schodky, ale v naprostém rozporu s programovým prohlášením vlády vláda včera protlačila spolu s KSČM rozpočet s deficitem 40 mld. a stejné deficity 40 mld. jsou v rozpočtovém výhledu. Takže není žádný plán na to rozpočty vyrovnat, navíc už podle odhadů Ministerstva financí a dalších organizací, které odhadují příjmy na příští rok, tak to možná nebude tak slavné, jak vláda v srpnu předpokládala, a vlastně ztrácíme tu možnost dostat státní rozpočet do nějaké rozumné kondice. Když se podíváme do zprávy Národní rozpočtové rady v oblasti udržitelnosti veřejných financí, tak ČR je na ekonomickou krizi připravena hůře než v roce 2008. Pokud by přišla teď v západní Evropě ekonomická krize, tak české rozpočty se ve velmi krátkém horizontu jednotek let propadnou do deficitů na úrovni 300 mld. Kč ročně. A my absolutně neřešíme žádnou rezervu na to, aby až přijde ta krize, třeba stát stavěl vysokorychlostní tratě, které nebudou připravené, protože nemáme zákon o liniových stavbách, aby mohl tou vnitřní poptávkou bojovat s dopady krize, aby stavební firmy, které najednou nebudou mít zakázky v soukromém sektoru, mohly pracovat pro stát, místo toho, abychom vyrobili rezervy na tyhle horší časy, tak neustále rostou výdaje státu, neustále rostou provozní výdaje státu. Vláda rezignovala absolutně na hledání úspor. Ono se prostě plošně přidalo všem, pak se nějak selektivně přidalo jednotlivým kapitolám. My třeba jsme souhlasili a byli jsme rádi, že vláda přidala učitelům, protože deficit v oblasti vzdělávání je extrémní, ale jinak obecně to byl prostě rozpočet, který by mohla připravit úřednická vláda. A přestože má vláda vyrovnání státního rozpočtu ve svém programovém prohlášení, tak nepodniká kroky k tomu, aby ho reálně vyrovnala.
Už jsem zmiňoval problém exekucí, ke kterému se nyní dostanu o fous podrobněji. Máme 900 000 lidí v dluhové pasti. 900 000 lidí, které nejsme schopni rozumně integrovat do pracovního trhu. Kteří jsou v důsledku špatně nastaveného exekučního systému v České republice ve velmi složité situaci. To je podle nás zcela zásadní problém této země, těchto 900 000 lidí, kteří nemají moc dobrou životní perspektivu. Na kterém by se skutečně měla hledat shoda vlády, opozice, všech stran ve Sněmovně, abychom skutečně tu situaci razantně zlepšili. Protože to je prostě časovaná bomba.
Nejsmutnější je, už jsem to tady krátce nakousl, že těm lidem se absolutně nevyplatí pracovat. Protože kdyby pracovali, tak se jim sníží příjem. Prostě takhle jsou u nás nastavené zákony v oblasti exekucí, kde prostě lidé dodnes splácejí třeba exekuce z dluhů, které vznikly účelovým rozdělováním těch dluhů. Nebo účelovým rozdělováním nějakých pokut u soudu. Splácené částky násobně přesahují původní dluhy.
Samozřejmě, dluhy se mají splácet, ale když někdo platí desetinásobek nebo stonásobek dluhu, tak přece to není přijatelné. Za mnou byla ve volebním obvodu v Pardubicích paní, které se stalo, že její syn přišel kvůli desetitisícovému dluhu o dům a stejně mu ještě nějaké dluhy zbyly, takže stejně se z toho exekučního kolotoče nevymotal. Takový je stav v České republice v roce 2018: 900 000 lidí v neřešitelné situaci a my tady řešíme zcela absurdní zákon, který akorát šikanuje několik set tisíc živnostníků. A nepřináší téměř nic.
Další zásadní problém České republiky, který vláda neřeší, je fungování soudní soustavy, vůbec justice, kdy soudy v České republice jsou extrémně pomalé. Máme tady celou řadu soudních líčení, která se táhnou desítky let. Bylo to vidět na kauze H-System. Tam už jsou pachatelé z vězení venku a soudy to stále ještě řeší. To je úplně neuvěřitelný stav právního státu v České republice. Ta rychlost soudnictví u nás. A místo toho, abychom skutečně řešili problémy, tak místo toho se tady zabýváme EET, které skutečně české společnosti nepomůže.
Abych uzavřel svůj projev tím, že znovu upozorním na extrémní problém s výstavbou infrastruktury v České republice. Prostě je potřeba najít legislativní shodu na tom, jak rychleji stavět dálnice, vysokorychlostní železnice, jak budovat páteřní infrastrukturu, která je v České republice velmi zaostalá. To je věc, do které by podle mě měla vláda investovat energii. To je skutečně věc, na které je potřeba najít politickou shodu napříč touto Sněmovnou. A ostatně i ten PR investiční plán vlády zcela závisí na tom, jestli se tuhle shodu povede najít. A mě mrzí, že místo toho, aby vláda investovala svoji energii do tohoto zákona, do zlepšení možností stavění klíčových infrastrukturních projektů, tak místo toho jde tady na sílu s EET, které je zcela marginální, jak jsem tady ukázal na celé řadě příkladů, oblastí, kterým bychom se podle mě měli věnovat daleko prioritněji.
Mohl bych ještě dlouze pokračovat, ale v tuto chvíli myslím, že jsem přednesl těch argumentů poměrně dost. Naposledy zopakuji, že jsou tady tři návrhy zákonů, které byly podány dřív než tento sněmovní tisk. Jsou to příplatky pedagogům za třídnictví, je to umožnění, aby metro mohlo jezdit bez strojvedoucího, je to manželství pro všechny. Myslím, že by bylo spravedlivé, abychom vypořádali nejdřív tyto a až pak se zabývali tímto návrhem ideálně až za velmi dlouhou dobu.
Děkuji za pozornost.
