Tak musím říci, že tam zaznělo a zazní to i teď, že když dva dělají totéž, není to úplně totéž. Pokud tento návrh zákona byl označen za spíše dílčí, který nenese systémovou změnu daní, tak si troufnu říci, že takové daňové návrhy, které znamenají výpadek na straně příjmů - tu 20 miliard, což jsou ty zvýšené slevy, případů pánů Ferjenčíka a Skopečka, nebo zrušení solidární daně z těch současných 23 % a zejména pak zavedení pouhých dvou sazeb DPH, kde by byl výpadek 50, možná 60 miliard korun, takto nezbilancovaný zásah odbýt s tím, že ekonomika roste a tudíž to dožene tím pouhým růstem, tak nepovažujeme za promyšlené.

My jsme v minulosti to vždycky kompenzovali jinými daňovými návrhy, které šly směrem nahoru. Čili jsme pro stabilní daňovou kvótu, ale solidárnější strukturu daňového břemene, a o to jde. A pokud nedojde k tomuto kroku, že i když ekonomika nám možná nějakou dobu ještě poroste, tak si myslím, že snižovat daňovou kvótu - a teď hovoříme o čisté daňové kvótě, tedy neřešíme odvody, která se pohybuje na poměrně rozumné úrovni, když to srovnáme se zeměmi OECD, tak to není náš přístup, takže bychom byli rádi, abychom se dohodli na podobných námětech, možná v dalším období. Není to součástí vládního programového prohlášení, není to součástí žádných dohod, ale téma to nepochybně bude, protože s ohledem na stupňující se tlak, zbilancovanost veřejných financí, opatření na straně příjmů, nepochybně budou namístě.

Děkuji.