K pochopení celé věci je potřeba se podívat trochu dál do nedávné minulosti. Daleko před inkriminovanou zprávu BIS, která byla publikována v prosinci minulého roku. Již v září loňského roku se ministr školství Plaga v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu (odvysíláno 4. 9. 2018) nechal slyšet, že je potřeba se na moderní dějiny zaměřit. Konkrétně uvedl: „Já si skutečně myslím, že třeba v dějepise je nezbytné, abychom se posunuli a řekli si zcela jasně, kde má být těžiště této výuky. A měly by to být novodobé dějiny a ne třetihory.“

Když BIS v prosinci prezentovala svou zprávu o údajném ruském vlivu na školství, ministr Plaga se k těmto silným vyjádřením stavěl velmi rezervovaně a již tehdy avizoval, že se bude chtít s ředitelem BIS sejít a zjistit, z jakých zdrojů se při tvorbě této zprávy vycházelo. Po schůzce uvedl POUZE to, že „v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin“, aniž by jakkoliv komentoval zprávu BIS z loňského prosince.

Z hlediska názoru pana ministra tedy po schůzce s ředitelem BIS nenastal žádný zásadní posun, protože o nutnosti dbát na vyváženou výuku moderních dějin hovořil již v Českém rozhlase v září, jak je uvedeno v úvodu. Jako doplnění pak lze úvést vyjádření ministra Plagy, že „neznalost moderních dějin mezi mladými lidmi je alarmující – zejména pak klíčové události od doby založení samostatného Československa – např. roky 1918, 1938, 1948, 1968 nebo 1989. V rámci revize rámcových vzdělávacích programů je tedy potřeba vytvořit dostatečný prostor pro vyváženou výuku moderních dějin“.