Pane předsedající, kolegyně a kolegové, také jsem si dovolil vystoupit, protože dneska tady byl traktorista, mluvil tady učitel, mluvil tady lékař. Já jsem horník a také jsem řídil asi sedm let ražení, takže jsem vyrazil nějakých 150 kilometrů důlních chodeb. To jsou tunely jak v metru, kdo nebyl na dole. Takže si myslím, že také můžu přispět troškou do mlýna.
Já jsem tady druhé volební období a my jsme v tom prvním volebním období řešili v prosinci jestli si dobře pamatuji roku 2014 kolaps Českých drah, respektive kolejové dopravy, kdy v zimě začalo tenkrát mrznout, mrholit, zmrzly troleje a přestaly jezdit vlaky.
A někteří poslanci - myslím, že tenkrát to byl kolega Luzar, který tady není, chudák nedojel do Prahy. Skončil v Olomouci pod dekou na nádraží v nevytopené čekárně a řešili jsme to tady asi osm hodin. Osm hodin jsme řešili tenkrát ten kolaps dopravy. Zjistilo se v rámci toho, že máme málo dieselových lokomotiv, protože elektrické lokomotivy přestaly jezdit díky tomu, že ty troleje nejely a nemělo se to, jak odtáhnout.
Tady vznikl nějaký problém na D1, který já nezlehčuji, určitě ne, ale samozřejmě opozice má cíl bušit a hledat jakoukoliv skulinku, aby zaútočila na vládnoucí koalici, v tomto případě na našeho pana ministra. Na rozdíl tedy od - nevím, kolik poslanců je odborníků na dopravu, možná tady pan Kolovratník, ale pan ministr je odborník, který byl generální ředitel velké firmy - já jsem zapomněl to jméno, ale to je jedno, vy si to vygooglujete, takže prostě to není amatér. Je to člověk, který si myslím, jestli já rozumím hornictví, a to není pochlebování, ale myslím, že tomu rozumím za těch 33 let, tak si myslím, že pan ministr rozumí stavebnictví. To prostě mu nemůže nikdo vkládat do úst, že tomu nerozumí. Samozřejmě nastala určitá složitá situace a vy jako manažer, a já toho ministra beru jako manažera, ten se v určitých situacích rozhoduje manažersky a někdy jde do nějakého rizika. Manažer řeší situaci. Ano, mám nějaký termín, kdy potřebuji tu dálnici opravit, spravit, a druhý termín, že hrozí, že může dojít k nějakému problému. A samozřejmě každý manažer to zvažuje. Šel tady do určitého rizika, které se ukázalo, že nebylo úplně optimální, ale po bitvě je každý generál! Kdo z vás řídil nějakou firmu, kdo z vás řídil nějakou výrobu, tak každý z vás jako manažer jste šel do rizik. Z těch rizik vám možná 80-90 % vyšlo, 10 % nevyšlo, ale prostě bylo vždycky nutné vědět, zdali ten člověk šel do toho srdcem, měl pádné argumenty k tomu, aby do toho rizika šel, že do toho rizika nešel bezhlavě, ale šel do toho rizika s určitými argumenty, o kterých si myslel, že budou relevantní.
Zaplať pánbůh, klepu tady na dřevo, já tady nechci vytahovat - mám tady, kdy to stálo, kdy to nestálo za Řebíčka, kdy to stálo za Šimonovského nebo nejezdilo, to bychom si tady mohli hrát ten ping pong. Ale každopádně je třeba tady říci, že se situace, co se týče rezortu dopravy, tady mění. A my v letošním roce slavíme 30. výročí od revoluce. Třicáté výročí! Jak to, že tady nemáme dálnice, celou dálniční síť? Tady na to se neptal nikdo. Jak to, že tady nemáme po 30 letech dálniční síť? Kdo za to může? Kde je pan Stanjura, aby tady reprezentoval ODS? Má to v paži, tady dnešní diskuzi! A já ho beru jako odborníka, který rozumí dopravě. Já jí tolik nerozumím, ale 30 let! Co jsme dělali 15 let? Nejsem komunistický poslanec, ale 15 let od roku 1989 jsme privatizovali, to znamená, furt jsme hledali, jak to tady prodat, jak to tam zpeněžit. Já jsem pamětník privatizace OKD. Ještě dneska pořád, už rok a půl chodím do vyšetřovací komise OKD, furt to tady řešíme, už stovky svědků, je to taková složitá situace, to tady nepatří, ale prostě 15 let se tady privatizoval majetek a nic se neinvestovalo. Potom jsme vstoupili do EU, tak se to vyřizovalo a vyřídili jsme co? Místo toho, abychom ty prachy dali do sítí, do železnic, do silnic, tak jsme udělali regionální operační programy. Dodneška ještě někteří politici, kteří v těch - mluvím konkrétně, severozápad - se to tam jako dneska mele. A spočítejte, kolik máme rozhleden, kolik máme cyklostezek a my, kurník šopa, nemáme dálnice! Máme jednu, která - ten černý Petr spadl tady na pana ministra, všichni to odkládali, toho černého Petra, jestli Šimonovský, to tam bude, my to naplánujeme v tom roce 2005, pak to nějak nevyšlo, potom přišel Bárta, uděláme tam PPP, budeme to tam monitorovat, zjišťovat, analyzovat. Uběhly zase nějaké roky, až přišlo ANO, a já si pamatuji slova tenkrát pana premiéra, který říkal: Víte, v tom roce 2013, Česká republika je jak zaoceánská loď. Ona 24 let jede do, on to řekl expresivně, já to řeknu nesprávným směrem. A na nás teď je, abychom tím kormidlem otočili Českou republiku tím správným směrem. A to je otázka i tady té dopravy. Akorát v tom roce 2013 jsme točili to kormidlo 47 hlasy. Dneska nás je 78, ale jsme v menšinové vládě. To znamená, nejsme ještě schopni otočit tím kormidlem pořádně, ať to otočíme a zvrátíme tak, abychom prostě to udělali, a bude tady, budou ty cesty takové, makové!
Pan ministr tady dává tu naději nám všem, kteří tomu věříme, a já si myslím, že dneska, co je důležité, a říkal to pan Špidla, zdroje jsou, ty zdroje jsou a já si myslím, že pan ministr bude mít naši důvěru, bude mít důvěru i Poslanecké sněmovny a jsem rád, že tady opoziční poslanci jsou připraveni k tomu, aby legislativně dali pomocnou ruku panu ministrovi, abychom skutečně ČR v infrastruktuře, která je potřebná, dotáhli tak, abychom se nestyděli jezdit do Polska, protože já jsem z regionu, který je blízko Polska. Já jsem prezes grupy bilateralnej česko-polské. Já tam jezdím 30 let a já se dneska stydím, když jedu do Polska, protože já vyjedu z Bohumína a jedu do Varšavy po dálnici. Kdysi tam nebýt Hitlera, s odpuštěním, já se omlouvám, tak byla jediná dálnice za bývalého režimu do Opole po té betonové dálnici. Dneska skutečně je to díky samozřejmě možná i tenkrát evropskému šampionátu v roce 2012, kdy opravdu to Slezsko, ty dálnice tam jsou a já si přeju, abychom dneska dohnali to Polsko. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
