Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, poslankyně, poslanci. Je mi ctí, že vás zde mohu seznámit s tímto materiálem, jakožto nástupce senátora Grulicha v čele Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí, která byla iniciátorem změny tohoto zákona.

K materiálu stručně. 10. října 2012 přišel zákon o státním občanství do Poslanecké sněmovny. V § 31 umožňuje občanům, kteří ztratili československé, popř. české nebo slovenské občanství před rokem 1989 na základě jeho odebrání, aby měli právo získat toto občanství zpět prohlášením. V tomto paragrafu bylo, že se to týká i dětí a vnuků těchto bývalých občanů Československa, popř. České nebo Slovenské socialistické republiky.

V Poslanecké sněmovně byla možnost pro děti a vnuky vyškrtnuta. Když zákon vstoupil v platnost objevily se poměrně silné protesty z krajanské komunity, protože došlo k tomu, že jsou rodiny s dětmi, které mají české občanství a další dítě či děti, které české občanství nemají. Tato skutečnost mnohdy rozdělila rodiny. Výrazně to znemožňuje cestování či návrat do vlasti, popř. návštěvu škol. Není přece normální, když jedno dítě má práva a povinnosti občana České republiky a druhé nikoliv.

Je zde totiž určitá časová dělící čára. Dostali jsme dokonce dvě petice ze zahraničí, a na cestách, které absolvujeme nás krajané žádají o to, abychom tento zákon novelizovali a vrátili do původní podoby, tak jak to v roce 2012 předložila tehdejší vláda. V závěrečném hlasování návrhu zákona v Senátu nebyl nikdo proti. Jen jeden se zdržel, což značí, že materiál nalezl širokou podporu mezi senátory.

Jsem rovněž potěšen, že i vláda k němu předložila souhlasné stanovisko. Tedy až na legislativně technické připomínky, které lze případně odstranit během dalšího projednávání návrhu zákonu ve výboru či výborech, případně v dalších čteních. Dovolím si vás tedy na závěr, dámy a pánové, jménem Senátu i našich krajanů požádat o propuštění návrhu zákona do dalšího čtení a předem vám velice děkuji.