„V nemocnicích dnes umírá většina pacientů, z toho důvodu je naprosto nezbytné se zde soustředit na paliativní péči. Je pro mě prioritou, aby kvalita dožití našich pacientů byla pokud možno co nejvyšší,“ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Paliativní konziliární tým zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Zatímco v zahraničí tato forma převládá, v ČR začíná teprve vznikat. „Nemocnice akutní i následné péče jsou místem, kde se pacienti s pokročilými a závažnými onemocněními, tedy s potřebou paliativní péče, hojně vyskytují. Nemocnice jsou v ČR také nejčastějším místem, kde lidé prožívají poslední dny svého života a kde umírají. Nastává zde více než 60 % všech úmrtí. Je proto zcela zásadní, aby v nemocnicích byla paliativní péče systematicky dostupná,“ vysvětlil Ondřej Sláma, předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.
V rámci projektu MZ ČR již vzniklo unikátní společné stanovisko k zajištění a poskytování paliativní péče v nemocničním prostředí (jeho celé znění je přílohou této tiskové zprávy), které podepsali představitelé dvaceti lékařských odborných společností a s nimi i několika profesních asociací. Mimořádným přínosem přijatého dokumentu je, že odborníci napříč medicínou poprvé konsensuálně pojmenovali klíčové aspekty pro zajištění specializované paliativní péče v nemocnicích – včetně konstatování, že je to standardem moderního zdravotního systému a etickým imperativem péče o pacienty.
Paliativní péče, jejíž nedílnou součástí je tišení bolesti a dalších fyzických symptomu, stejně jako řešení problémů psychické, sociální a spirituální povahy, má být poskytována pacientům se závažným, zejména život limitujícím onemocněním, dospělým i dětským, zároveň s kauzální léčbou. Dostupná literatura ukazuje, že tento model tzv. časné paliativní péče, vhodný zejména pro nemocniční prostředí, má významný pozitivní efekt na kvalitu života pacientů, kontrolu symptomů a prožívání jejich blízkých. U některých diagnostických skupin má také vliv na delší dožití pacientů a zároveň tato péče nezvyšuje náklady systému.
„Implementace paliativní péče do nemocnice nemá pouze charakter nějakého jednorázového opatření. Jedná se o určitou proměnu kultury rozhodování a kultury péče. Jak s pacienty zdravotníci komunikují, jak při léčbě zohledňují jejich přání, jak léčí bolest a další symptomy, zda mají v nemocnici pohodlné postele a dostatek soukromí pro návštěvy, to vše jsou aspekty nemocniční paliativní péče v širším slova smyslu. Je tedy potřeba edukace zaměstnanců a celé řady drobných či větších manažerských opatření – např. systematického screeningu bolesti a dalších potřeb, zajištění kapacit profesí, jako jsou sociální pracovníci, kaplani a další,“ zdůraznil Ondřej Sláma.
Zkušenost ukazuje, že činnost specializovaných nemocničních paliativních týmů vede k lepší kvalitě života a spokojenosti pacientů i jejich rodin, ale také racionálnějšímu využití nákladných diagnostických a léčebných modalit v rámci hospitalizace a časnějšímu předávání pacientů do programů hospicové péče. „Vypsaný dotační program ověří, zda je existence paliativních týmů efektivní a jak se odrazí v datech o nákladovosti a kvalitě péče. Věřím, že se nám tímto podaří podpořit a standardizovat specializovanou paliativní péči v nemocnicích. Tento druh zdravotní péče je důležitou součástí celého zdravotního systému,“ doplnil ministr Vojtěch.
Pilotní provoz bude hrazen z projektu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“, (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007277) realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu.
