Je zarážející, že výroky tureckého prezidenta Erdogana, ve kterých propaguje islámský nacionalismus a „Nové Turecko“ obdobné Osmanské říši, prochází bez větších reakcí světových politiků. Důvod je zcela zřejmý, nikdo si nedovolí rozhněvat mocného Erdogana.

V současném Turecku zcela neomezeně vládne prezident Erdogan, který je po zrušení funkce premiéra zcela oprávněn současně sestavovat vládu podle libosti, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. U moci je už 16 let. Je též šéfem islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která ve volbách v minulém roce zcela přesvědčivě vyhrála se ziskem 42,4%.

Členem NATO je Turecko od roku 1952 a jeho role v tomto vojenském uskupení je chápána ze strany USA spíše strategicky, blízko Sýrie, Rusku. Tento samý pohled je shodný v rámci začlenění Turecka do Evropské unie. Jednání o vstupu Turecka do EU začaly oficiálně v roce 2005 a z celkem 35 přístupových kapitol jich bylo zatím otevřeno 13 a uzavřena pouze jediná. I přes to je pro EU Turecko zásadním partnerem, a to převážně v migrační krizi, za což průběžně inkasuje nemalé peníze.

Prezident Erdogan stále více cílí svými projevy na samostatné Turky, propaguje islámský nacionalismus a vzývá „Nové Turecko“, které by mělo navázat na Osmanskou říši. To se mu viditelně daří. Mnoho Turků si myslí, že Erdoganovi se to podaří. Svou ideu vzkříšení osmanské říše vybalil nejvyšší Turek dle portálu Tiscali.cz v projevu na shromáždění Islámské strany spravedlnosti a rozvoje, které šéfuje. "Pro nás začíná hranice izmirské provincie (tedy Turecka) u Vídně, Jaderského moře, ve východním Turkestánu, v čínské oblasti Sin-ťiang a na severu Černého moře," řekl na mítinku k březnovým místním volbám ve východní části země ve městě Smyrna (turecky Izmir).

Osmanská říše byla jednou z největších a nejmocnějších říší v prostoru při Středozemním moři. Říše existovala v letech 1299 - 1922 a během této doby zahrnovala oblasti Malé Asie, Balkánu, Černomoří, Blízkého a Středního východu a severní Afriky. Říše měla od 16. století zcela islámský charakter „Božího státu“, ve kterém již od počátku vládli sultáni dynastie Osmanů. Obyvatelé zde žijící silně vyznávali náboženství islámu a jejich život se řídil dle hlavního náboženského textu islámu – Koránu. Ten se skládá z recitací Muhammada (proroka islámu).  Muslimové věří, že verše Koránu mu diktoval anděl Gabriel jako zprávy od Boha (Alláha). Korán je rozdělen na 114 súr (kapitol). Některé výroky v Koránu jsou pro nás zcela nepřijatelné, ale pro muslimy zcela zásadní.  

V Koránu najdeme výslovné výzvy: „Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm z nevěřících, kteří jsou poblíže! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Alláh je na straně bohabojných!“ (súra 9,124). „A když narazíte na nevěřící, utínejte jim hlavy, až je zmasakrujete; ostatní dejte do řetězů… A ti, kteří jsou kvůli Alláhovi usmrceni – budou uvedeni do ráje.“ (súra 4,91). „Alláh dal muslimům svatou válku, džihád, jako povinnost. Pokud se nevydají do války, sešle na ně hrozné tresty a pověří jiné, aby uskutečňovali jeho vůli.“ (súra 9,39); viz elektronický časopis Ethos (online), dostupné z: https://www.ethos.cz/pliziva-islamizace-082.php.

Nyní si odpovězme na otázku z úvodu, proč si současné výroky prezidenta Erdogana netroufne nikdo z vrcholových světových politických představitelů veřejně kritizovat. Ti jen pevně doufají, že své vize o budoucím Turecku nikdy nenaplní. Erdogan má velkou důležitost pro NATO, které zajisté nepříjemně vnímá jeho vztahy s Ruskem a současné aktivity v Sýrii. Z pohledu EU je ten samý důvod. Ankara Evropské unii opakovaně vyhrožuje, že vypoví migrační dohodu z března 2016, která vedla k poklesu počtu imigrantů, jenž připlouvají na ostrovy v Egejském moři. Turecko hrozí otevřením balkánské cesty; to by ve svém důsledku znamenalo příliv několika milionů imigrantů do Evropy, což by zajisté rozložilo celou Evropskou unii.