Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Rád bych vás seznámil a zejména vysvětlil stanovisko pirátského poslaneckého klubu. My se díváme na tuto novelu kriticky, a to ze dvou takových skupin důvodů. Jedna je obecná, dlouhodobá, dlouhodobé selhávání státu ve vztahu k lesům, zejména k těm státním.
Když se podíváme na vývoj státních lesů od revoluce od 90. let a seřadíme si ty jednotlivé kroky a změny, které se děly, do nějaké chronologické řady, tak vlastně vidíme, proč ta kalamita je v současné době taková, jaká je. Počínaje v 90. letech transformací státních lesů, kdy se propustilo nějakých 65 tisíc lidí a nastartovalo se to, že lesy a lesní hospodáři Lesů České republiky do značné míry ztratili schopnost operativně reagovat na vývoj v lese.
Dále to šlo dalšími kroky, které vyústily v roce 2012 přijetím dřevěné knihy, kdy se veškerá zodpovědnost za ty kroky přenesla na externí subjekty, ale prakticky ta zodpovědnost zůstala v nějakém meziprostoru a nikdo není vlastně pořádně zodpovědný na to, co se v lesích děje. A vidíme to i dneska docela dobře.
Potom vlastně na to navázala v roce 2015 strategie nebo koncepce fungování lesů. A přestože v té době už v některých lesních správách na severní Moravě ten kůrovec prokazatelně byl a s odpuštěním řádil jako černá ruka, tak ta koncepce tuto skutečnost nijak nereflektuje. A takovéhle zásadní změny v lesním zákoně měly přijít minimálně o dva o tři roky dřív. To bych chtěl říct na začátek, ale to není chyba ani předkladatelky, to není chyba ani současného nepřítomného pana ministra.
Co se týče už toho kritického pohledu na tu novelu jako takovou, tak tady bych chtěl říct následující. Navrhované paragrafové znění je příliš stručné a ve své podstatě nedostatečně konkrétní, bez jasných mantinelů, zatímco rozsah problematiky a závažnost dopadů je značná. Tyto dopady budou přitom mít dlouhodobý charakter. Jestliže například umožníme využívat pro zalesnění polokalamitních holin geneticky nepůvodní materiál všemožné provenience, můžeme si být jisti, že nově založené lesní porosty potkají v budoucnu velké problémy se stabilitou a odolností.
Další bod. Důvodová zpráva k novele lesního zákona například na straně sedm uvádí: Pokud bude stanoven odchylný režim na základě lesního zákona, pak se nemůže jednat z hlediska práva o jednání v rozporu s vyhláškou jako prováděcím předpisem k zákonu. Fakticky ale vyhlášky a v nich zakotvené odborné principy zajišťují kvalitu hospodaření a kvalitu budoucích lesů. Vlastně tyto principy porušovány budou. Dopady tohoto porušování vyhlášek do ekostability budoucích porostů založených ze sadebního materiálu nevhodné provenience se však již důvodová zpráva nezabývá.
Já tady položím řadu řečnických otázek, které potom vedou k tomu našemu stanovisku. Jak říkám, jsou řečnické, takže neočekávám, že mi na ně bude odpovězeno. Ten kritický pohled je daný tím, že my vlastně nerozlišujeme - a já o tom budu za chvilku hovořit - vlastníky. V zásadě ve vztahu k soukromým vlastníkům ta novela může mít pozitivní efekt, ale my se obáváme dopadů na státní lesy. A o tom vlastně je celá ta moje kritika v téhle části. Pokud my teď umožníme nějaké změny, které můžou a s velkou pravděpodobností v budoucnu vytvoří problémy, tak je potřeba se ptát, kdo ty problémy v budoucnosti zaplatí? Jestli to budou lesy, když teď už nemají žádné rezervy, byla rozpuštěna i rezerva na pěstební práce.
Novela a její důvodová zpráva se zcela vyhýbá problematice odlišných systémů hospodaření na státních a nestátních lesních majetcích. Nestátní majetky často prodávají dříví ve vlastní režii a nepoužívají tak často komplexní outsourcing
Větší soukromé majetky si dokonce pěstují sazenice sami a nemají tak důvod požadovat odchylný režim, který má umožnit použít sazenice nepůvodní provenience. Chápeme ale, že ti vlastníci menších lesů, potažmo i vlastníci těch větších lesů, u kterých došlo k velkému zasažení kůrovcovou kalamitou, tady tu potřebu mít můžou.
Novela nestanovuje ani mechanismus, jakým způsobem bude vlastník lesa prokazovat nedostatek provenienčně vhodného sadebního materiálu v regionu, v němž má být odchylný režim zaveden. Uvedu jeden příklad vztahující se na lesy České republiky. Firma pracující pro Lesy České republiky v Moravskoslezském kraji nakupuje standardně sadební materiál vhodné provenience u producenta v Královéhradeckém kraji. V Moravskoslezském kraji dojde k vyhlášení mimořádné situace a umožnění odchylných opatření. Jaký způsobem bude prokázán nedostatek proveniečně vhodného sadebního materiálu v Moravskoslezském kraji, aby mohl být v souladu s novelou použit sadební materiál nevhodné provenience?
Na straně sedm důvodové zprávy je taktéž uvedeno. V zóně kalamitního napadení i v nárazníkové zóně, kde by mělo být dále upuštěno od povinnosti umisťovat obranná opatření - lapače, lapáky, není přitom již konkrétně uvedeno, o jaká obranná opatření jde. Schází definice kalamitní a nárazníkové zóny.
Další bod. Jestliže důvodová zpráva na straně šest v komentáři k § 32 odst. 1 až 3 uvádí, že je třeba mít možnosti uložit na definovaném území opatření, jako například soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný, pak se ptám, jakým způsobem chtějí autoři novely přinutit subdodavatele obchodních partnerů Lesů České republiky, aby se svým vybavením, ale také třeba koňmi, nebo motorovými pilami, jezdili do práce například o 180 kilometrů dál od regionu, v němž působí a bydlí. A připomínám, že smluvní partneři Lesů České republiky, to znamená těžební firmy, realizují značnou část těžební činnosti ve státních lesích prostřednictvím subdodavatelů.
Není tak ani jasně vysvětleno, jak bude docházet v rámci definovaného území, kterým může být například kraj, či více krajů, k vynucování přemístění soukromých výrobních kapacit z jednoho majetku, například z obecních, či soukromých lesů, do druhého. Například na státní majetek, nebo z jednoho smluvního vztahu u lesů do druhého.
Autoři se rovněž vyhýbají vysvětlení, jak budou řešit vzniklé ekonomické újmy vlastníků těžebních a jiných kapacit, k jejichž vynucenému přesunu v rámci definovaného území má z rozhodnutí uložených opatření docházet.
Chápu časovou tíseň, v jaké se nacházíme, v jaké tady ten návrh vznikal, ale myslím si, že vzhledem k očekávatelným dopadům změny je značně problematické, že neproběhlo ani mezirezortní připomínkování, což by u vládní novely mělo být, ani posouzení dopadů regulace. A vlastně jsme nezachytili prakticky ani žádnou diskuzi s odbornou veřejností. Tu před podáním návrhu. Samozřejmě teď to nějak probíhá, ale to už je vlastně v okamžiku, kdy tady ten návrh projednáváme.
Tolik k samotnému zákonu. Ten zákon vytváří nějaký legislativní rámec pro určitá opatření, která jsou potom blížeji specifikovaná ve vyhlášce Ministerstva zemědělství v opatřeních obecné povahy. Já bych chtěl tady poděkovat panu náměstkovi Mlynářovi, který tady samozřejmě není, za to, že v podstatě splnil to, co slíbil na jednání podvýboru pro lesní hospodaření předminulý týden, kdy nám slíbil, že ještě před tím projednáváním dostaneme ten návrh opatření k dispozici, abychom se s ním seznámili. To proběhlo. Takže ještě jednou děkuji panu náměstkovi a jeho kolegům z ministerstva, kteří nám to předali.
A jelikož to opatření obecné povahy je vlastně tím prováděcím předpisem té změny, o které tady dneska jednáme, tak bych se rád vyjádřil i k několika věcem z té samotné vyhlášky. Pokud má to opatření obecné povahy hned v bodu jedna za cíl umožnit ponechání stojících suchých stromů v porostech až do konce roku 2022, na podkladě jaké odborné diskuze k tomu došlo? Jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost lesních dělníků, kteří se budou později v těchto mrtvých porostech pohybovat? A jakým způsobem budou ošetřena rizika vzniku lesních požárů? Protože ty souše, to je v podstatě jako kdybyste vedle sebe postavili velké množství obřích sirek. Stačí v podstatě málo a hrozí rizika poměrně rozsáhlých požárů. Tak je určitě potřeba se ptát, jakým způsobem jsou i tato rizika otevřena. (?ošetřena)
Ministerstvo zemědělství umožní prodloužení dvouleté zalesňovací povinnosti na pět let. Jak bude řešena ochrana lesní půdy před erozí a degradací? A je zde ještě jeden velký otazník. Komplexní smlouvy, které soutěží Lesy České republiky, jsou na pět let. Mě by určitě zajímalo, jakým způsobem budou ošetřeny smluvní vztahy s vítězi tendrů společnosti Lesy České republiky.
Opatření povede k odkladu investic státního podniku Lesy České republiky do zalesnění kalamitních holin. Nebo může k němu vést. A vlastně předpokládám, že je to částečně i jeho smyslem. Jak bude řešeno budoucí financování? Nehrozí vyvolání efektu sněhové koule, to znamená, že se ty náklady budou převalovat do budoucích let a za pět, za šest, za sedm let, nám tady vznikne obří deficit, se kterým už si ten podnik nebude schopen vůbec poradit? Za stavu, kdy není možný transfer ze státního rozpočtu do státního podniku?
Další bod - a už je to poslední, slibuji, z toho opatření, které vyvolává otázky - je záměr ponechat 20 % ploch kalamitních holin bez zalesnění. Je navrhováno ponechat na kalamitních holinách po každých dvaceti metrech pětimetrový pruh bez zalesnění. Je cílem dosáhnout toho, aby 20 % ploch kalamitních holin nemuselo být vůbec zalesněno? A zase se ptám, jakou odbornou diskuzí tento nápad prošel. A jak se zajistí, aby na těch vzniknuvších pruzích nedocházelo k degradaci a erozi půdy? Jaká budou ta opatření?
Tady ty otázky, které jsem položil - a ještě jednou opakuji, že byly řečnické - pro nás znamenají dvě věci. Jednak to, že se budeme muset v rámci činnosti práce jak zemědělského výboru, tak zejména podvýboru pro lesní hospodaření, věnovat kontrole a monitorování toho, jak tyto změny dopadají na tu praxi a na ten reálný stav lesů. Pokud chceme tedy plnit roli toho, že Parlament kontroluje vládu. A já určitě budu tyto body v budoucnu navrhovat.
Z toho vyplývá také náš postoj k této předkládané novele. My ji nepodpoříme, protože vnímáme velké riziko. A nepodpoříme ji, řekněme, z principu předběžné opatrnosti. Na druhou stranu rozhodně není naší ambicí jakkoliv bránit Ministerstvu zemědělství v tom zkusit něco s tou kalamitou udělat. Takže nebudeme mít snahu vetovat projednání podle § 90.
A poslední věc. Já se o tom ještě zmíním v dalším bodě, kde budeme navrhovat nějaké usnesení k tomuto sněmovnímu tisku. Jenom ve stručnosti řeknu. Myslím si, že pro tu budoucí naši kontrolní práci tady ve Sněmovně je pro nás extrémně důležité, abychom věděli, co k té situaci, která je teď, vedlo. A o tom bude to usnesení, o kterém budu hovořit v následujícím bodě. To je všechno, děkuji za pozornost.
