Maďarský premiér Viktor Orbán má jiné názory na řešení imigrační krize, což se zjevně nelíbí zastáncům povinných imigračních kvót. 

Ve všech zemích Evropské unie začala volební kampaň v souvislosti s novým složením Evropského parlamentu. Jednotliví lídři politických stran předkládají své priority, které budou chtít v Evropské unii prosadit. Maďarský premiér a zároveň předseda Maďarské občanské unie, zkráceně Fidesz, která od roku 2010 vládne maďarské politické scéně, prosazuje tvrdou reformu orgánů EU. Orbán zastává razantní přístup v řešení imigrační krize. Navrhuje, aby tuto prioritní otázku, která je velkou hrozbou pro zajištění bezpečnosti celé Evropy, řešilo nové evropské grémium složené z ministrů vnitra jednotlivých členských zemí schengenského prostoru.

Strana Fidesz v rámci své předvolební kampaně obviňuje na plakátech šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a amerického miliardáře a filantropa maďarského původu George Sorose, že oni jsou jedni z hlavních původců neřešení imigrační krize účinnými prostředky. Ve své kampani tato strana upozorňuje na skutečnost, že oba jsou zastánci povinných imigračních kvót a všemi prostředky se snaží oslabit právo členských zemí na ochranu svých hranic. Když si dáme všechny souvislosti s imigrační politikou EU dohromady, tak je zcela jasné, že kdyby nejvyšší představitel Maďarska Viktor Orbán a především italský ministr vnitra Matteo Salvini nevzali nelegální příchod imigrantů do zemí Evropské unie do svých rukou, tak by počty nelegálních imigrantů do zemí Evropské unie byly mnohem větší. 

V současnosti je v Evropském parlamentu 750 europoslanců. Po vystoupení Velké Británie z EU se sníží jejich počet na 705. Maďarsko stejně jako Českou republiku bude nadále zastupovat 21 europoslankyň a europoslanců. Po volbách do Evropského parlamentu si nově zvolení poslanci vybírají tematické výbory, v nichž budou zasedat, a hlásí se k tzv. politickým frakcím.

Ty sdružují europoslance podle politické, nikoliv státní příslušnosti. Frakce mají podobnou strukturu jako národní politické strany, kdy v jejich čele stojí předseda (či více předsedů) a místopředsedové. Mají také svůj sekretariát. V jednacím sále Evropského parlamentu europoslanci zasedají podle jednotlivých frakcí. V současném Evropském parlamentu je osm politických frakcí. Maďarská politická strana Fidesz patří do Frakce Evropské lidové strany, která má v současné době nejvyšší zastoupení europoslanců. A právě poslanci této frakce budou na svém zasedání 20. března hlasovat o tom, zda Fidesz vyloučí ze svých řad.