Místo  rychlé reakce a nápravy  nešvarů  na  některých vysokých školách, na které akreditační komise upozornila, ministr školství naprosto bezprecedentním způsobem uráží její předsedkyni,  prof. Dvořákovou. To by bylo  naprosto  nepřijatelné  v civilizované zemi. Nejen proto, že je jistě možné kritizovat nedobrou práci kohokoliv, ale  ministr  by si neměl  dovolit  špinit a urážet šéfa významného orgánu státní správy, protože  tím  uráží  a snižuje autoritu státní správy, ke které sám patří.  V případě paní profesorky Dvořákové, která je navíc mezinárodně uznávanou odbornicí v oblasti politologie, pak   tímto elementární slušnost postrádajícím chováním,  poškozuje dobré jméno  ČR  v civilizovaných společnostech.

Pan ministr však zřejmě usiluje o  medaili neoliberálních ideologů po vzoru pana Kalouska. Za privatizaci státní správy v oblasti akreditací vysokoškolského studia  a zavedení školného si jistě zaslouží zlatou. Splní tak sen všech neoliberálů, vrátit společnost  před Velkou francouzskou revoluci.  Zpoplatnění studia  je  poslední ze systémů veřejných služeb, který po důchodech a zdravotnictví může  zajistit finančním domům naprosto bezrizikové  a v čase narůstající zisky. O nic jiného se tato vláda nesnaží.

Bezplatný přístup ke vzdělání je ovšem to poslední a velmi důležité pro udržení rovných šancí a slušné kvality života především pro příslušníky středních vrstev.   Zkušenosti se školným tam, kde bylo zavedeno, ukazuje, že systém  školného je nejen sociálně velmi kontraverzní a je skutečně sociální bariérou, ale dlouhodobě  zpoplatnění studia vede spíš ke snížení kvality terciárního vzdělávání než k jeho růstu.  To ale pan ministr neřeší, tak jako neřeší čerpání evropských peněz. Ty jsou pro banky nezajímavé.