Stát by se měl především chovat jako řádný hospodář, neboť hospodaří se státními prostředky, které patří nám všem. Všechny vyšší výdaje a dotace státu by měly být spravedlivě, na základě finančních rozvah a analýz, posouzeny a následně přerozděleny. Za jednotlivá rozhodnutí by pak automaticky měl být zodpovědný příslušný manažer (premiér, ministr, státní úředník). Takto ale nevystupovali členové minulé vlády Bohuslava Sobotky. To, že se tito vrcholní politici nechovali jako řádní hospodáři, potvrzují zveřejněné závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, která byla zaměřena na vyplácení státních dotací neziskovým organizacím. Zpětně se jednalo o roky 2015 a 2016. Výstupy z kontroly poukazují na skutečnost, že v rámci vyplácených dotací neziskovým organizacím byly zjištěny rozdíly mezi rozpočtovým informačním systémem a rozborem financování ve výši přesahující tři miliardy korun. Nejzávažnější pochybení byly zjištěny na Ministerstvu vnitra (ministr Milan Chovanec za ČSSD), dále na Ministerstvu pro místní rozvoj (ministryně Karla Šlechtová, nominovaná za ANO), na Ministerstvu životního prostředí (ministr Richard Brabec za ANO) a na Ministerstvu zemědělství (ministr Marian Jurečka za KDU-ČSL). Vrcholovým dohledovým manažerem byl mimo premiéra Bohuslava Sobotky i ministr financí (v té době Andrej Babiš za ANO).
Úředníci z NKÚ prověřili dotace rozdělené Úřadem vlády ČR na jednotlivá ministerstva a porovnávali je s rozborem financování neziskových organizací, které si nechal Úřad vlády ČR vypracovat externí firmou. V roce 2015 činil rozdíl 2,19 miliardy korun a v roce 2016 se rozdíl pohyboval kolem jedné miliardy korun. Rozdíly byly zjištěny i v centrální evidenci dotací, kde bylo shledáno, že zde nebyly zaznamenávány všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Za velmi závažný nedostatek bylo označeno to, že více než polovina kontrolovaných příjemců dotací navíc nedodržela podmínky nutné pro udělení dotací. Jako jednu z možných příčin kontrolní zpráva uvádí, že v Radě vlády pro neziskové organizace bylo v té době nominovaných více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, čímž měli rozhodující vliv na obsahu strategických materiálů, na jejímž základě byly dotace přidělovány. Jako další negativní faktor je uváděn, že jednotlivá ministerstva a jejich úředníci mezi sebou moc nekomunikovali a nepředávali si potřebné informace, jako např., zda jednotliví žadatelé nežádali o podporu na stejný projekt u jiného resortu.
Jenom pro dokreslení situace okolo dotací neziskovým organizacím uvedu jejich počet. V našem státě je zaevidováno okolo 130 tisíc neziskových organizací, které v roce 2017 dostaly od státu dotace ve výši 18 miliard korun. Do kategorie neziskovek spadají nejen nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti a církevní organizace, ale i sdružení a spolky, jako například Sokol, zahrádkáři, rybáři, včelaři, myslivci apod. Stát a obce využívají neziskovky zejména v sociálních službách a při vzdělávání.
V závěru jenom zmíním ty neziskové organizace působící v České republice, které čerpají nejvíce financí z nabízených dotací. Jedná se o Fotbalovou asociaci České republiky (roční dotace přes 300 milionů Kč). Jako další je Česká unie sportu, Člověk v tísni a Český atletický svaz (roční dotace okolo 150 milionů Kč). Dotace ve výši přes 100 milionů korun dostává např. Český olympijský výbor, Český svaz ledního hokeje, Slezská diakonie.
Naše hnutí SPD si je vědomo, že bez činnosti některých neziskových organizací by se např. v sociální oblasti omezila pomoc a podpora zdravotně postiženým, starým lidem, invalidům a dalším, kteří si vyžadují dlouhodobou péči. Též podporujeme investice do sportu, a to hlavně do toho masového, který slouží široké veřejnosti a především našim dětem.
Naneštěstí ale existuje mnoho neziskových organizací s politickým programem, kteří uvedené dotace využívají pro prosazování svých ideologií a drtivou většinu obdržených finančních prostředků rozdají na platy svých zaměstnanců. Činnost takzvaných neziskových organizací s politickým a ideologickým programem považujeme za zásadní ohrožení demokracie. Dnes jsou úzce propojeny na činnost státní správy a realizují ideologické a politické cíle za veřejné prostředky. Proto je žádoucí zakázat jejich financování z prostředků státního rozpočtu.