Byly doby, kdy se každá obec snažila mít základní vybavenost. Do té patřila hospoda, obchod, kostel a od druhé poloviny 19. století i knihovna. V návaznosti na činnost obrozenců a na snahy o kultivování českého jazyka se od 18. století, kdy prodejce hezky popisuje starší český film. Knihovna také patřila, vedle školy a sokola k „ základním potřebám“, které si Češi přiváželi všude do světa s sebou. Tahle vznikla ve Vídni řada českých spolků pod názvem Comenius Verein, vedle školy provozovaly i knihovny s českými knihami. V roce 1870 vznikla taková knihovna i v Zábřehu.
Když jsme na malé vesnici rekonstruovali bývalou školu na obecní úřad, našlo ze zde logicky i místo na knihovnu.
Různé vlády, které v průběhu devadesátých let přicházely do Strakovy akademie, se knihovnám příliš nevěnovaly. Březen měsíc knihy, stejně jako podobná „totalitní hesla“ nebyla v té době v módě.
Z 6.200 knihoven v roce 1995 jich po 20 letech zbylo sotva 5000. Různé ankety se snažily ukázat, že čtení není moderní. A když už se někdo této nemoderní činnosti věnuje, potom jistě čte knihu elektronickou či z tabletu. Rychlý nástup nejdříve kazet, později CD umožnil vznik nových oddělení knihoven. Audio knihy jsou specialitou posledních několika let. Všechny tyto trendy začaly podchycovat nadšenci, kterým nebylo lhostejné, že tyto kulturní stánky z obcí pomalu, ale jistě mizely.
Podle průzkumů posledních desetiletí mládež málo čte, má problémy s reprodukcí textu a její vyjadřování je jazykově spíše chudší. Osobně těžce nesu situaci, kdy v diplomové práci o 40 stránkách najdu stejný počet pravopisných hrubek. Je tedy logickým závěrem, že v rámci efektivní gramotnosti naší mladé generace je zapotřebí něco začít dělat. Osobně tedy vřele vítám nové myšlenky, které k tomu mohou přispět.
Jako první se objevila akce „Čtěte dětem“, následovala veřejná čtení v knihovnách a již po několik let zde máme „Noc knihoven“. Ta láká do knihoven děti, kterým nabízí dobrodružnou noc spojenou s četbou. Kniha tak opět pomalu ožívá a myšlenka na to, že knihovna patří k základnímu vybavení obce, se znovu vrací.
