Tak si dáme po jídle v restauraci pivo a pak pojedeme dál. Proč ne? Máme možnost napít se třeba sedmičky. Nebo si dát Birell. Dobře. A proč ne desítku? Jedenáctku či dvanáctku. Někdo raději zapije oběd sklenkou vína. Většině lidí tohle malé množství alkoholického nápoje nijak významně neprodlouží reakční dobu a ani jiné znaky opilosti se zpravidla nedostaví.

            Odborníci se ovšem nemohou shodnout na mezní hodnotě alkoholu v krvi, která je již nebezpečná. V různých státech Evropy se hranice alkoholu řeší prakticky stejně. Nulová hranice má ovšem své meze. Konzumace některých druhů ovoce „ve velkém“ prý může přinést stopy alkoholu do dechu. Přesto zatím víme jen jedno. Každý člověk odbourává alkohol jinou rychlostí. Navíc je obecně platné pravidlo o menší „odolnosti“ žen vůči alkoholovému opojení. Jen jedna věc není jasná. A to mez „tolerovatelného“ alkoholu v dechu a hlavně v krvi.

            Nakonec diskuse končí konstatováním: nula (v rámci přesnosti měření) je tím správným řešením. Proto jsem proti jakékoliv jiné hranici. Ani 0,3, ani 0,5 promile nezaručuje bezpečně, že někteří jedinci nebudou při této hladině alkoholu již nebezpeční okolí či sami sobě.