V poslední době jsou zveřejňovány informace, ze kterých lze dovodit, že v německém školství dochází ke krizi, což má za následek snižující se kvalitu výuky a absolventi škol už nemají požadované vědomosti. Na školách se také šíří diskriminace, a to ve prospěch dětí imigrantů.

Tyto informace byly zveřejněny v německých sdělovacích prostředcích (týdeník Der Spiegel, list Der Tagesspiegel) a též v britském časopise (The Economist). Konstatuje se zde, že se Německo stává stále otevřenější a rozmanitější a jeho nálepka etnické a kulturní homogenity a konzervativní společnosti se razantně mění. Tato změna je následkem politiky otevřených dveří Angely Merkelové vůči imigrantům, v jejímž důsledku se do Německa v letech 2015 – 2016 dostalo více jak 1,2 milionu nových imigrantů. Vrcholní představitelé Německa a potažmo i Evropské unie v čele s Merkelovou si od tohoto kroku slibovali zmírnění demografické krize. V přílivu stovek tisíců imigrantů z arabských a muslimských zemí byla spatřována živá voda pro ekonomické problémy Evropy s tím, že mladí a silní přistěhovalci dle těchto politiků posílí slábnoucí evropskou pracovní sílu a vyvolají budoucí ekonomický boom.

Německý deník Frankfurter Rundschau např. uvedl, že „uprchlíci zaplatí naše důchody a migrační příliv zaručuje omlazení, které je tak naléhavě potřeba“ a „uprchlíci budou brzy přispívat do veřejného systému sociálního zabezpečení“. V médiích se objevovalo stále více zpravodajství o tom, že podnikatelské kruhy v Německu považují příliv imigrantů za pomoc společnosti v růstu a zajištění dlouhodobé prosperity, neboť podnikatelé naléhavě potřebují pracovníky. V rámci nekontrolované imigrace se do Německa dostalo mnoho imigrantů, a to všech věkových struktur. Bylo mezi nimi mnoho dětí předškolního i školního věku, adolescenti, dospělí i staří. Výrok Angely Merkelové ze září roku 2016: „Mnoho imigrantů se nachází v integračních kurzech, nebo čeká, až se tam dostanou. Takže si myslím, že budeme muset prokázat určitou trpělivost,“ což se nyní potvrzuje jako bláhový sen, jakož i prosazování zabezpečení vzdělání všem dětem na německých základních a středních školách.

A jaký je tedy důsledek těchto opatření, v rámci kterého se očekávalo, že se imigranti připojí a tak silně posílí německou pracovní sílu? Realita je taková, že stovky tisíců převážně mladých mužů se uchýlilo do péče velkorysého sociálního systému Německa. A jak to dopadlo s těmi nejmladšími imigranty; jak uvádí studie ekonomického institutu v Kolíně nad Rýnem, klesá kvalita vzdělání, a to téměř ve všech spolkových zemích. Navyšují se počty studentů, kteří nedokončí vzdělání, a zvyšuje se množství dětí, které musí opakovat ročník. Zhoršení je patrné zejména v němčině a matematice. Zvláště mezi cizinci se zvýšily počty těch, kteří odešli ze školy bez ukončeného vzdělání. To se týká převážně žáků z imigrantských rodin. Další faktor, který potvrzuje nastupující krizi v německém školství, je málo učitelů. Dle školských odborů chybí okolo 40 tisíc učitelů (dle iDnes.cz).