Kdo je vlastně příjemcem dotace pro tzv. motocyklovou velkou cenu, konanou každoročně v Brně?, ptá se pan premiér. Přidal bych k tomu ještě druhou otázku. Kam zmizelo 100 milionů korun tvořených dotacemi státu, kraje, města a vytvořenou třicetimilionovou ztrátou?

Chápu sice, že 65 milionů je ve státním rozpočtu pakatel, přesto bych se přimlouval, aby se pro tuto částku našlo jiné využití než v podobě podpory otupujícího kroužení řvoucích strojů po oválu za přihlížení krvelačných davů čekajících na vzrůšo v podobě smyku, pádu, houkání sanitek nebo dokonce smrti některého z aktérů.

Tím neříkám, že jsem proti takovému způsobu zábavy, každý nechť se baví po svém a jak uzná za vhodné, tím jenom opakuji, že chci-li se takto bavit, měl bych si to také zaplatit. A pokud by taková zábava přispěla do  mého podnikatelského měšce, pak bych měl take napřed něco investovat a nečekat, až to za mně udělá veřejný zdroj a pouze následně sklízet úrodu. Veřejné zdroje by měly být využity účelněji a hospodárněji, měly by směřovat tam, kde jsou opravdu potřeba. Velká cena motocyklů rozhodně nepředstavuje nutný výdaj, který by měl dotovat erár.

Nebylo by lepší přidat 65 milionů třeba na výzkum rakoviny nebo Alzheimerovy choroby a na Velkou cenu získávat zdroje prodejem žlutých kytiček? Dříve nebo později onemocníme všichni, a když ne my, tak někdo z našich blízkých. Velká cena je většině z nás ukradena a hledáme před ní útočiště za hranicemi města. Směrujme podle toho i veřejné zdroje.

Naše brněnská náměstí připomínají komunistické buzerplacy. Což takhle využít nějaký ten milionek a místo velké ceny přidat trochu zeleně, truhlíků a kytiček? Ocení to Brňané I návštěvníci.