Pokud TI stále nechápe, proč se věcí zabýval Mandátový a imunitní výbor Senátu, a to i navzdory tomu, že tato informace byla mnohokrát zveřejněna v médiích, rád vše zopakuji. TI podání učinila k Magistrátu města Zlína, který je místně příslušným úřadem k projednání celé záležitosti. Vedení města však rozhodlo, že se věcí zabývat nebude z důvodu možné podjatosti, jelikož jsem řádně zvoleným (neuvolněným) zastupitelem města Zlína. Celou záležitost proto postoupilo svému nadřízenému orgánu, kterým je Zlínský kraj. Ten ale věc vyhodnotil stejně, jako magistrát. Vzhledem k tomu, že zastávám také pozici neuvolněného krajského zastupitele, věc postoupil k vyhodnocení svému nadřízenému orgánu, což je Ministerstvo vnitra. To rozhodlo o přikázání záležitosti Magistrátu města Přerov. Vše se samozřejmě dělo bez jakéhokoliv mého přičinění. Teprve až Magistrát města Přerova zahájil procesní úkony a dotázal se mne, zda využiji svého práva k projednání oznámení TI v disciplinárním řízení před Mandátovým a imunitním výborem.
S touto variantou jsem zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o odpovědnosti za přestupky souhlasil. A právě Mandátový a imunitní výbor (opět zcela v souladu s účinným zněním zákona o střetu zájmů) rozhodl, že jsem se přestupku dle tohoto zákona nedopustil. Toto rozhodnutí považuji za vysoce objektivní a erudované. Pokud tedy TI uvádí, že bylo rozhodnuto „čistě formalisticky“ a že od orgánů Senátu bylo možno očekávat „vyšší míru politické loajality“, pak dle mého názoru takové poznámky svědčí pouze o míře její neprofesionality a zřejmě i o uražené ješitnosti tohoto subjektu.
TI tedy i přes pravomocné rozhodnutí a v rozporu s ním pokračuje ve výkladu zákona o střetu zájmů výlučně dle svých představ, a přitom sama formuluje doporučení, co všechno měl Výbor ve věci zohlednit, jaký procesní postup měl či neměl být zvolen, a dokonce se neváhá uchýlit i k útokům proti mé pověsti.
TI rovněž výslovně uvádí, že podáním oznámení, v němž mne označila za pachatele přestupku, „se pokusila získat výklad zákona a předmětného přechodného ustanovení od kompetentního orgánu pro obecné užití“. Dle mého je však tento „pokus, jak získat výklad zákona“, při kterém je jiná osoba vystavena obvinění z přestupku, zcela nepřijatelný a ze strany TI jej považuji za neodborný a naprosto nezodpovědný.
Jelikož takovou argumentaci již nemohu považovat za věcnou a dále proto, že TI svou činnosti významně zasahuje do veřejného prostoru a tím i do práv a zájmů veřejně činných osob bez toho, aby projevovala odpovídající míru odpovědnosti a sebereflexe, podal jsem podnět k prověření podezření, zda se TI svými oznámeními vůči mé osobě sama nedopustila nepravdivého obvinění z přestupku.
